romea - logo
12. prosince 2018 (středa)
svátek má Simona
Loading
rozšířené vyhledávaní

Šéfredaktor Romské virtuální sítě: Vše co se objeví na internetu, se dostane i k chudým Romům

14.10.2015 14:19
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Každý, kdo se během posledních patnácti let začal zajímat o romskou problematiku, pravděpodobně narazil na internetovou Romskou virtuální síť (Roma Virtual Network - RVN), která zahrnuje 33 emailových seznamů ve 20 jazycích včetně romštiny, shrnuje online informace týkající se Romů a sdílí je s více než 10 000 odběrateli. Česká verze zpravodajského serveru Romea.cz přináší zkrácený rozhovor s šéfredaktorem RVN Valerym Novoselskym o jeho práci a plánech do budoucnosti. Nezkrácený rozhovor v angličtině naleznete zde.

Romská virtuální síť je téměř výhradně fenoménem internetu. Jaké myslíte, že je procento Romů, kteří mají skutečně přístup k internetu nebo jsou schopni využívat sociální sítě?

V dnešní době má díky novým technologiím přístup na internet v Evropě téměř každý. Jestliže dříve ho měli lidé doma na svých stolních počítačích, dnes ho má každý mladý člověk na svém mobilu. Internetové spojení v mobilu samozřejmě není stejné jako vysokorychlostní spojení na běžném počítači či laptopu, nicméně zůstává pravdou, že každý obyčejný člověk dnes může vidět cokoli, co se na síti objeví. Již před několika lety jsem si uvědomil, že zprávy týkající se Romů potřebují zviditelnit víc na Facebooku, Twitteru a LinkedInu než v „klasických a konvenčních“ skupinách na Yahoo a Googlu. Mladá generace Romů v současnosti je tou, která může něco změnit jak ve světě virtuálním, tak ve světě skutečném!

Kolik myslíte, že je na světě romských novinářů? Chtějí v médiích vytvořit společný hlas nebo se spíš starají o svou práci jakožto jednotliví profesionálové?

Upřímně jsem se nepokoušel spočítat, kolik jich nebo nás na světě je, ale myslím, že v celé Evropě jich mohou být stovky. Kolik romských novinářů je v Americe či na Středním východě je otázka. V Maďarsku mají svou vlastní organizaci, ale jinak si nevzpomínám, že bych slyšel o nějakém sdružení profesionálních romských médií v jakékoli jiné zemi.

RVN publikuje také audio verzi svých přehledů zpráv. Využívají je rozhlasové stanice?

Od července roku 2012 jsme již vydali více než 150 zvukových zpravodajů, je možné si je poslechnout na SoundCloudu, zatím jsme ale nedostali žádnou reakci z nějaké rozhlasové stanice. Možná i proto jsme se rozhodli na konci srpna produkci těchto audio zpravodajů dočasně pozastavit.

Tento rok končí Dekáda romské inkluze v Evropě. Jak podle vás tento projekt dopadl?

V roce 2005 jsem byl natolik naivní a doufal jsem, že se z mnoha Romů ve střední a jihovýchodní Evropě stanou v jejich domovských zemích obyvatelé „střední třídy“, ale teď v roce 2015 vidím, že se to podařilo jen velmi malému množství Romů, přičemž ve spoustě případů toho dosáhli jen díky přestěhování do zemí západní Evropy. Pokud jde o verbální projevy, prohlášení na papíře a akce na vysoké úrovni, všechno se jeví jakoby bylo v pořádku, avšak pokud mluvíme o nějakých pozitivních změnách ve vnímání Romů a utváření dobré vůle vůči těmto lidem, musím říci důrazné „NE“, vůbec to v pořádku není. A pak je zde také problém s dotacemi určenými na začleňování Romů v rámci Evropské unie a pružností mechanismů zaměřených na to, aby se tyto dotace dostaly do romských komunit. Tyto mechanismy jsou chabé a celému sektoru romských neziskových organizací i některým romským aktivistům osobně přivodily spíše komplikace.

Nedávno jste navštívil Berlín, abyste navázal kontakt s tamními romskými a sintskými aktivisty. K těm z nás, kdo sledují romské zprávy v angličtině, se toho z německy mluvícího světa Romů moc nedostane. S kým jste se v Berlíně setkal a jaká je tamní situace?

Nejprve jsem Berlín navštívil v souvislosti s činností organizace „Romano Rat“ („Romská krev“), a to hned několikrát počínaje lety 2002-2003, kdy tam ještě žil Dr. Rajko Djuric. Tento rok jsem byl v Berlíně od 12. do 28. února na pozvání Romského informačního centra v Berlíně s podporou Nadace Open Society.

Berlín se v posledních pěti letech stal místem pobytu pro téměř 60 000 Romů z jihovýchodní Evropy. Někteří ještě stále žijí v ubytovnách pro žadatele o azyl.

Setkal jsem se tam s mnoha romskými i pro-romskými aktivisty, kteří se zabývali romským uměním a kulturou, žádostmi o azyl, aktivismem za lidská práva, imigranty z bývalé Jugoslávie, otázkami homosexuálů, lesbiček, bisexuálů a transsexuálů, muslimských přistěhovalců, politikou, otázkami uprchlíků, romskými médii, romskými studiemi, divadlem a problémy romských žen. Asistoval jsme při vytváření neformální skupiny žen RomaniPhen, která je součástí sítě Romského informačního centra a spojuje romské a sintské ženy. Potřebují ustavit širší spojení s romskými organizacemi žen v dalších zemích a najít možnosti financování. Seznámil jsem se tam se situací romských organizací v Německu i s tím jakým problémům čelí tamní romští žadatelé o azyl.

V Berlíně jste se setkal také s romským umělcem jménem Sead Kazanxiu, který pochází z Albánie, což je další část Evropy, o níž se zřídkakdy něco dozvíme v anglicky píšících médiích. Jaké to setkání bylo?

Talentovaný Rom z Albánie ve svých dílech kombinuje styl grafiky a zátiší, malířství s instalacemi, přírodu a osobnosti, modernismus a symbolismus. Šikovně přitom do svých děl zapojuje romská témata a vytváří styl, který bych nazval „Romským modernismem“.

Nepotkali jsme se poprvé. Poznali jsme se již na začátku dubna 2012 na výstavě jeho obrazů na Středoevropské univerzitě v Budapešti (Central European University, CEU). Výstava byla věnována oslavám Mezinárodního dne Romů a celý týden od 2. do 8. dubna 2012 byl plný různých akcí organizovaných a vedených romskými studenty Středoevropské univerzity, romskými aktivisty a zaměstnanci romských organizací.

Součástí kultury mladých Romů je také užití současných forem umění, jako je například hip hop. Co si o tomto vývoji myslíte?

Romská hudba dnes znamená víc než jen zručnou hru na housle. Od počátku 90. let vytvářejí mladí lidé v městských romských komunitách po celé Evropě novou nonkonformní identitu, která čerpá z kultury amerického hip hopu a rapu. Mezi komunitami Romů a Afro-Američanů existuje mnoho podobností, z nichž některé jsou pozitivní (neutuchající romské hnutí za občanská práva, které čerpá z příkladu Afro-Američanů) a jiná negativní (historie státem podporovaného vyloučení, útlaku a opomíjení). Na YouTube dnes snadno najdeme doma vyrobené videoklipy nadějných romských umělců. Jejich přitažlivost pramení z rebelství a provokace, stejně jako z hněvu a odcizení, které jsou podobné tomu, jež nalezneme také u zakladatelů hip hopu. Vývoj romského hip hopu vnímám jako proces zdravé kultury, neboť romská hudba do sebe po celá staletí vždy vstřebávala to nejlepší z ostatních kultur.

Hnutí mladých Romů v Evropě se v současné době jeví jako poměrně silné. Angažoval jste se v mládí v něčem podobném?

Popravdě řečeno, když jsem se začal věnovat mediálním aktivitám v souvislosti s Romy, bylo mi již 29 let. Jako mediální aktivista jsem podporoval činnost Fóra mladých evropských Romů (FERYP) a později síť TernYpe. Činnost Romské virtuální sítě na podporu mladých Romů (obzvláště studentů) se v posledních pěti letech stala poměrně dobře viditelnou a přinesla pozitivní výsledky. S romskou mládeží jsem se setkal i prostřednictvím programu Romská diplomacie, který se konal v letech 2005 - 2006 a zaměřoval se na vzdělávání romských vysokoškoláků. Měl jsem také čest zúčastnit se prvního letního tábora Roma Pride „Barvalipe“, který se konal v Budapešti v srpnu 2011.

Nedávno jste navštívil také Romy v Argentině. Jaká je tam situace?

Romská komunita v Argentině má své kořeny ve střední a východní Evropě a s evropskými Romy má silné pouto skrze evangelické hnutí (kostely „Filadelfia“ ve Španělsku a mise „Světlo a život“ ve Francii) a je velmi početná (300 000 lidí, což je 0,7% celkové populace). Velmi dobře známý je například romský aktivista Jorge Bernal, který je prezidentem Asociace romské kulturní identity v Argentině (AICRA).

Spojenectví mezi RVN a AICRA začalo už na podzim roku 2000 a je velmi dobré. Letos v březnu jsem se setkal jednak s Jorgem Bernalem, ale i s dalšími lidmi angažovanými v boji proti diskriminaci, pracujícími v rámci obcí, v organizacích židovských komunit, ale i s romskými evangelíky a romskými Svědky Jehovovými. Zkušenosti, které jsem získal v Argentině, mi pomohli cítit se, jako představitel evropských Romů v Argentině. Argentinští Romové přispěli i do zprávy o situaci lidských práv Romů po celém světě, kterou dne 15. června 2015 odevzdal ve švýcarské Ženevě zvláštní zpravodaj OSN pro otázky minorit Radě pro lidská práva při OSN.

Vraťme se na závěr k médiím a internetu. Jak si představujete budoucnost Romské virtuální sítě?

Plánujeme pořádat internetové diskuse a rozhovory na témata týkající se evropských Romů, každý týden jedno nové téma. Ve spolupráci s romskými médii chceme každý měsíc dělat rozhovory s důležitými politiky, které povedou romští reportéři.

Příští rok také plánujeme vytvořit především ve spolupráci s mladými Romy kanál s romským televizním zpravodajstvím na YouTube.com. Chceme posílit naší spolupráci s romskými mediálními organizacemi, tak abychom se stali významnými hráči občanské společnosti jak na úrovni EU tak i na úrovni celosvětové. Dobrou spolupráci máme navázanou třeba v České republice nebo v Turecku.

RVN se také zapojí do budování Evropského romského institutu tím, že bude informovat občanskou společnost o potřebnosti takové instituce, která by se postavila anticiganismu vzdělávací „měkkou diplomacií“. Určitě chceme udržovat romštinu jakožto jeden z našich hlavních jazyků pro zpravodajství a poskytovat neustálou online podporu pro jazykové projekty zaměřené na posílení studia a užití romského jazyka.

Příští rok se chceme zaměřit na aktivní spolupráci Romů – nikoli pouze na analýzy a komentáře situace, ale na činnosti ke zlepšování situace ohledně vzdělávání, zaměstnání, zdraví a bydlení. Chystáme se poskytnout prostor mladým vzdělaným Romům, kteří jsou připraveni přijmout v této oblasti odpovědnost, a současně zaujmout neromskou populaci. Začlenění Romů vyžaduje zapojení neromského obyvatelstva, což zase vyžaduje znalosti a využití moderních nástrojů pro přenos těchto znalostí.

Gwendolyn Albert, Překlad Jana Kavalírová
Přečteno: 1337x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Internet, Média, Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Pixabay.com

Ministerstva: Návrh změn v inkluzi odporuje závazkům ČR

6.12.2018 15:08
Některé změny ve vyhlášce o společném vzdělávání dětí ve školách, jak je navrhuje ministerstvo školství, možná nejsou v souladu s mezinárodními úmluvami. Odporují zřejmě i rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tvrdí to ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo spravedlnosti v připomínkách k návrhu novely. Po ministerstvu školství požadují, aby odstoupilo od záměru omezit současný počet asistentů pedagoga ve třídách a umožnit otevření škol pro lehce mentálně postižené i dětem bez tohoto druhu handicapu.
 celý článek

Tomio Okamura a Miloš Zeman

Hrad neuspěl. Okamurova SPD zůstane ve zprávě o extremismu za rok 2017. Bezpečnostní rada státu ji vzala na vědomí v původním znění

6.12.2018 11:26
Bezpečnostní rada státu (BRS) dnes vzala na vědomí výroční zprávu o extremismu v Česku za rok 2017 v původním znění, které připravilo ministerstvo vnitra. ČTK to sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zprávu nyní může projednat vláda. Média dříve informovala, že projednávání materiálu zdržovaly výhrady Pražského hradu, kterému měly vadit zmínky o hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury.
 celý článek

Ilona Ferková (vpravo) a Karolína Ryvolová 4. 12. 2018 během křestu knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa (FOTO: Karolína Telváková, Romea.cz)

videoVIDEO: Jáchym Topol pokřtil novou knihu Ilony Ferkové rumem

5.12.2018 20:28
Včera se v nabitém sále Knihovny Václava Havla (KVH) uskutečnil křest nové knížky Ilony Ferkové, kterou připravilo nakladatelství romské literatury KHER. Soubor deseti povídek v romsko-českém vydání nazvaném Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa pokřtil programový ředitel KVH Jáchym Topol příznačně pro tuto knihu rumem.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo