romea - logo
27. srpna 2016 (sobota)
svátek má Otakar
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Slovenské parlamentní volby: Romské strany do voleb nešly, Romové ano

28.2.2016 20:05
Slovensko začátkem března čekají parlamentní volby. Své hlasy budou moci voliči odevzdat v sobotu 5. března. Mezi kandidáty do Národní rady Slovenské republiky jsou také romští politici. (Koláž: Romea.cz)
Slovensko začátkem března čekají parlamentní volby. Své hlasy budou moci voliči odevzdat v sobotu 5. března. Mezi kandidáty do Národní rady Slovenské republiky jsou také romští politici. (Koláž: Romea.cz)

Slovensko začátkem března čekají parlamentní volby. Své hlasy budou moci voliči odevzdat v sobotu 5. března. Mezi kandidáty do Národní rady Slovenské republiky jsou také romští politici. "Politické strany nabídly na svých kandidátech místa vzdělaným a úspěšným Romům s vizí," píše na serveru Romovia.sme.sk Roman Čonka, šéfredaktor Romano nevo ľil. Jeho článek zveřejňuje server Romea.cz v plném znění.

Představa uplatnění Romů na kandidátkách majoritních stran byla před několika lety tabu. Zásadní průlom nastal až v parlamentních volbách v roce 2012, kdy v majoritních stranách dostali místo romští kandidáti, mezi nimi i ženy. V posledních volbách se o romské hlasy ucházela i Strana romské unie na Slovensku. Přestože ve volbách neuspěla, prošel kandidát hnutí OĽaNO Peter Pollák.

V roce 2016 již romská strana o hlasy voličů nebojuje, ucházejí se o ně romští kandidáti v majoritních parlamentních i neparlamentních stranách, pravicových i levicových.

Strany zůstaly v regionech

Do parlamentních voleb plánovaly společnou cestu Strana romské koalice a Strana Romské unie na Slovensku. První jednání se uskutečnily ještě v srpnu 2015, připravovala se společná kandidátka, proběhly schůzky se zástupci Romů v téměř všech krajích. Nakonec nebyla složena volební kauce.

"Etnické romské strany na Slovensku dlouhodobě nemají vysoké preference a i jejich volební výsledky jsou většinou velmi nízké. Významné však je, že v druhé polovině roku 2015 se dvě nejaktivnější romské strany dokázaly dohodnout na společné kandidátce a tato dohoda přetrvala," uvedl Tomáš Hrustič z Ústavu etnologie Slovenské akademie věd.

Hrustič se romské politické participaci věnuje i v organizaci Národní demokratický institut.

"Vnímám to jako pozitivní signál, že romská etnická politická scéna cítí, že je zde prostor i požadavek na postupné spojování několika romských lídrů. To, že strana nesložila kauci a nezaregistrovala se do parlamentních voleb, je jiná věc," dodal.

Úspěch romských stran vidí na lokální a regionální úrovni. Podle jeho slov je tato oblast pro ně klíčová.

"Narůstá počtu romských poslanců a starostů, mladých lidí, kteří jsou aktivní na lokální úrovni a přinášejí potřebnou energii a malé změny. V celkovém kontextu politiky se tedy nedá opomenout lokální a regionální politika, protože ta tvoří základ pro státní úroveň," míní Hrustič.

Deset viditelných

Romové na kandidátkách stran

  • OĽaNO-NOVA: 27. Jan Herák, 53. Adrián Balog, 60. Eduard Čonka, 142. Peter Pollák
  • Most-Híd: 18. Štefan Vavrek, 30. Stanislav Vospálek
  • KDH: 60. Ivan Rác
  • SÍŤ: 78. Ivan Hriczko
  • SMER-SD: 147. Alexander Daska.

Zdroj: Národní demokratický institut (NDI)

Politické strany přijaly na své kandidátky hlavně Romy s vysokoškolským vzděláním. Oproti volbám v roce 2012 je v seznamech méně romských žen. Viditelná je Silvia Hricková, která kandiduje za Sme rodina - Boris Kollár na 34. místě.

"Těžko říct, jestli opravdu kandiduje jen jedna romská žena, protože je pravděpodobné, že na kandidátkách menších stran jsou i další romské ženy. Na Slovensku neevidujeme etnické statistiky, a proto můžeme vycházet jen z toho, kdo z kandidátů se hlásí ke své romské národnosti, respektive jí neskrývá. Z toho pohledu víme, že ve většině stran, které se přibližují k pětiprocentní hranici, kandidují Romové. Romové nejsou na kandidátkách SaS, SMK a SNS," vysvětlil T. Hrustič.

Odbornost a vize

Romští kandidáti při své kampani využívají i sílu sociálních sítí. Podle Hrustiče tuto možnost využívají někteří z nich lépe, jiní hůře. Význam sociálních sítí však nepřeceňuje.

Bez neromských hlasů je velmi obtížné v parlamentních volbách uspět a romští kandidáti se nemohou spoléhat pouze na romské hlasy

"Musíme je vidět v širším kontextu jako součást celkové kampaňové strategie, která, když má být úspěšná, měla by být vyvážená ze všech důležitých prvků - renomé kandidáta, přímý kontakt s voliči, viditelnost a sociální sítě jsou jen jedním z těchto prvků. Mám přehled o všech romských kandidátech a je vidět, že všichni dělají kampaně, které jsou vyvážené a stojí v první řadě na setkávání se s voliči, ale jsou podpořeny i vizuální stránkou - u silnic je vidět více billboardů romských kandidátů než minulá léta a jsou pevnější součástí stranických kampaní," zdůraznil.

Národní demokratický institut sleduje i volební programy politických stran, ale nehodnotí je. Kampaně romských kandidátů jsou oproti minulosti viditelnější. Podle Hruštice by se ale neměli zaměřovat jen na romské voliče.

"Je třeba zdůraznit, že bez neromských hlasů je velmi obtížné v parlamentních volbách uspět a oni se nemohou spoléhat pouze na romské hlasy. Pokud se kandidáti budou profilovat pouze jako "romští" kandidáti a nezvýrazní v kampani svou odbornost, tak jejich šance na úspěch bude zákonitě menší. Pokud však budou stavět na svých odborných kvalitách a představí voličům jasné a srozumitelné vize a program založený na svých předchozích zkušenostech a odbornosti, budou mít vyšší šanci uspět i u romských a také u neromských voličů, "dodal.

Ivan Rác: Společnosti chci vrátit to, co do mě investovala

Ivan Rác na společném billboardu s předsedou KDH Jánem Figeľem. (Zdroj: Roman Čonka)
Ivan Rác na společném billboardu s předsedou KDH Jánem Figeľem. (Zdroj: Roman Čonka)

"Je to nejen stabilní, ale také odpovědná strana, která má jasnou hodnotovou orientaci. Jako jediná ze standardních parlamentních stran se ve svém dlouhodobém ale i krátkodobém programu věnuje soužití s ​​Romy," říká o křesťanskodemokratickém hnutí kandidát strany Ivan Rác.

Je vysokoškolským pedagogem Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, druhé volební období pracuje jako poslanec obecního zastupitelstva v Zbehách. O voličské hlasy se uchází ze 60. místa, na billboardech mu dělá společnost předseda strany Ján Figeľ.

Jsem učitelem na vysoké škole a věřím, že vzdělání je cesta k lepšímu a plnohodnotnějšímu životu. Této společnosti chci vrátit to, co do mě investovala.

"Věci veřejné mi nejsou lhostejné. Jsem učitelem na vysoké škole a věřím, že vzdělání je cesta k lepšímu a plnohodnotnějšímu životu. Této společnosti chci vrátit to, co do mě investovala. Jsem připraven pro službu lidem bez přívlastků a rozdílů - pro všechny," představuje své důvody vstupu do politiky Rác.

Základní program KDH Cesta pro Slovensko vychází z poznání situace, že především v segregovaných komunitách je soužití zatížené ekonomickými, sociálními i kulturně-civilizačními problémy. Program KDH stojí na třech pilířích - pracovat se vyplatí, je nutné eliminovat důvody vyloučení, vzdělání je cesta k lepšímu životu.

Ivan Rác si přeje žít v zemi, kde bude existovat rovnost šancí ve všech oblastech života společnosti. Rovnost šancí na důstojné bydlení, dobré vzdělání, plnohodnotnou práci a kvalitní zdraví. V případě úspěchu ve volbách jsou to i jeho priority, které chce řešit.

Ivana Ráce jsme se zeptali, zda by v případě úspěchu měl zájem o post zmocněnce vlády SR pro romské komunity.

"Téma soužití s ​​Romy si zaslouží rozumný, věcný a odborný přístup a ne populistickou politiku, šíření nenávisti a iracionální řešení. Byl bych rád, kdyby se po volbách náš volební program v tomto tématu stal součástí programového prohlášení vlády," uvedl Ivan Rác.

Silvia Hricková: Jednorázová podpora nemění věci k lepšímu

Chtěla vstoupit do strany, která nemá v pozadí oligarchz. Hledala také stranu, kde by bylo možné reálně prosadit a realizovat její priority v sociální oblasti. (Zdroj: Archiv S. H.)
Chtěla vstoupit do strany, která nemá v pozadí oligarchz. Hledala také stranu, kde by bylo možné reálně prosadit a realizovat její priority v sociální oblasti. (Zdroj: Archiv S. H.)

"Jsem žena, matka, Romka a velmi citlivě vnímám aktuální sociální situaci a problémy běžného života lidí. Jsem občanská aktivistka a více jak 15 let aktivně pomáhám lidem v různých složitých životních situacích prostřednictvím sociálního poradenství, či charity. Nestačí, pokud jednorázově pomůžu, protože neměním věci k lepšímu. Proto jsem se rozhodla vstoupit do politiky a plně se věnovat tématům v sociální oblasti," říká o sobě občanská aktivistka Silvia Hricková, která třináct let pracovala na Úřadu Košického samosprávného kraje.

O hlasy voličů se uchází prostřednictvím nové strany Sme rodina - Boris Kollár pod číslem 34.

Pokud podnikatel dostane dotaci na rozvoj svého podnikání, bude zavázán zaměstnat Romy z osady, nebo jim pomoci v jiné oblasti.

"Podmínky mého výběru splňuje hnutí Sme rodina - Boris Kollár. Hnutí má navíc ve volebním programu exekuční amnestii, která pomůže lidem vymanit se z bludného kruhu exekucí a chudoby," upřesnila S. Hricková.

V případě úspěchu se chce věnovat sociální oblasti a navrhování legislativních změn vedoucích ke zlepšení života lidí. Chce prosadit reálnou podporu střední vrstvy Romů podnikatelů, umělců, hudebníků, sociálních pracovníků a přirozených autorit, kteří budou dále pomáhat a vytvářet pracovní místa pro Romy žijící v osadách.

"Pokud podnikatel dostane dotaci na rozvoj svého podnikání, bude zavázán zaměstnat Romy z osady, nebo jim pomoci v jiné oblasti. Jsem přesvědčena, že podporu střední vrstvy Romů, kteří budou tvořit hodnoty pro tuto společnost, pozitivně pocítí i majorita," upozornila.

Pollákem navrhovaná opatření zaměstnávání Romů přes veřejné zakázky se podle ní v praxi neosvědčily. Malí podnikatelé se k veřejným zakázkám dostanou těžko.

V kampani vsadila na několikaletou zkušenost z její práce v sociální oblasti, kde poznala v terénu mnoho lidí osobně.

Stanislav Vospálek: Moje kampaň začala v roce 2008

Můj vstup do politiky byl nabuzený obrovským vnitřním zklamáním ze společnosti, ve které žiji. Stalo se mi, že mě neobsloužili v restauraci. Ten pocit nepřeji nikomu na světě a řekl jsem si, že se pokusím zmírňovat pnutí mezi majoritou a minoritou. (Zdroj: Archiv S. V.)
"Můj vstup do politiky byl nabuzený obrovským vnitřním zklamáním ze společnosti, ve které žiji. Stalo se mi, že mě neobsloužili v restauraci. Ten pocit nepřeji nikomu na světě a řekl jsem si, že se pokusím zmírňovat pnutí mezi majoritou a minoritou." (Zdroj: Archiv S. V.)

O hlasy voličů se uchází i úspěšný podnikatel a poslanec Košického samosprávného kraje Stanislav Vospálek. Ve straně MOST-HÍD kandiduje na 30. místě. Kandiduje za stranu, ve které byl již během jejího vzniku.

"Na slovenské politické scéně můžeme diskutovat například o snížení DPH, ale v žádném případě nemůžeme diskutovat o lidských právech, a proto jsem ve straně MOST - HÍD," uvedl.

Chce zlepšit životní podmínky Romů, vylepšovat sociální podmínky pro všechny znevýhodněné skupiny, včetně zdravotně postižených. Jelikož podniká, chce zlepšit i podnikatelské prostředí, aby se na Slovensku vyplatilo žít.

Na kampaň vyčlenil deset tisíc eur, které jsou na transparentním účtu strany. Má 20 billboardů, 25 tisíc letáků, 5 tisíc plakátů a reklamy na autobusech, osobních autech. Využívá i sociální sítě.

"Moje kampaň začala v roce 2008 a pokračuje neustále mou prací. Pro mě je důležité, aby společnost alespoň trošku cítila, že má někoho, na koho se může spolehnout. Snažil jsem se po celé období lidi spojovat a síťovat, a tak dnes mohu poděkovat několika desítkám aktivistů, kteří mi pomáhají při kampani a pracují na naší společné myšlence, aby se nám žilo na Slovensku lépe bez ohledu na národnost," dodal.

Ivan Hriczko: Jsem patriot


Ivan Hriczko vstoupil do strany SÍŤ kvůli jejímu programu. (Zdroj: Archiv I. H.)
Ivan Hriczko vstoupil do strany SÍŤ kvůli jejímu programu. (Zdroj: Archiv I. H.)

"Hlavními důvody mého vstupu do politického života jsou zejména otevřené výzvy v oblasti občanských témat - práva, které se týkají řešení chudoby bez rozdílu barvy pleti, ochrana našich dětí a žen před bídou, nerovným postavením ve společnosti a prosazování myšlenky, že řešení otázky romské problematiky musí mít strategický cíl," říká Ivan Hriczko, který se o hlasy voličů uchází za stranu SÍŤ s číslem 78.

Veřejnosti je známý hlavně tím, že se dlouhá léta věnoval mediální práci. Spoluzakládal Romskou tiskovou agenturu, byl při tvorbě nového romského národnostního vysílání ve veřejnoprávní televizi. Vystudoval marketing, působil na Úřadu vlády SR.

Politici zapomínají, že platí axiom, pokud pomůžeme občanům, kteří jsou na hranici bídy, pomůžeme i majoritě.

"Jako jediná politická strana na Slovensku mi nabídla možnost bez přímého politického zapojení být účasten v procesu tvorby strategických materiálů, které se staly součástí politického programu. V současnosti jsem členem stálé pracovní skupiny Sociální rozvoj a ochrana, kde mám možnost využívat své zkušenosti a praxi," upřesnil.

V případě úspěchu hovoří o tom, že je třeba jasně pojmenovat cílové skupiny, komu a jak pomáhat a navrhovat komplexní programy. Zaměřit se chce i na kontrolu finančních prostředků, které jdou do romské problematiky.

"Politici zapomínají, že platí axiom, pokud pomůžeme občanům, kteří jsou na hranici bídy, pomůžeme i majoritě. Jako kandidát do NR SR za politickou stranu SÍŤ chci nabídnout zkušenosti, praxi a odbornost a zejména chuť měnit zažité stereotypy," dodává Hriczko.

Do kampaně vložil dva tisíce eur, její základ tvoří setkání s občany v terénu. Na oslovení voličů využívá i sociální sítě.

"Mým snem je, aby se zmocněncem stal člověk ne na základě politického výběru, ale na základě odbornosti, znalosti problematiky, konstruktivního, strategického myšlení. Jestliže by byl přijat tento úzus, vstoupil bych do výběrového řízení na tento post," dodal.

Alexander Daško: Moje kampaň není o vaření gulášů

Zleva Robert Fico, Alexander Daško, Marek Maďarič. (Zdroj: Archiv A. D.)
Zleva Robert Fico, Alexander Daško, Marek Maďarič. (Zdroj: Archiv A. D.)

Součástí kandidátky prozatím nejsilnější politické strany SMER-SD je i hudebník, pedagog, ředitel umělecké školy a statutární zástupce občanského sdružení Lavuta Alexander Daško. Na kandidátce strany má číslo 147.

"Impulsem mého vstupu do politiky je fakt, že mám oči a dívám se jimi na samotný život. Vidím chudobu, předsudky a marasmus, ale i to, jak se Romové snaží prostřednictvím nevládních organizací o změny. Bez politické podpory však zůstávají i ty nejlepší úmysly, projekty a programy ukončeny pouze závěrečnými zprávami, prospekty, přípravami nových studií a strategických dokumentů," uvedl pro SME Alexander Daško.

SMER-SD si vybral proto, že je to nejsilnější strana v zemi. "Pokud chci pomoci Romům, příslušníkům druhé nejpočetnější národnostní menšiny v této zemi, tak nestojí otázka, proč jsem si zvolil tuto stranu, ale vyjadřuji poděkování, že mi byla dána taková možnost," vysvětlil.

Řešit chce hlavně zaměstnanost Romů. Na trh práce chce dostat přes legislativní opatření a podnikatelské subjekty 200 tisíc nezaměstnaných. Zároveň chce bojovat s lichvou a exekucemi.

"Pokud budou mít práci a na krk jim nebude dýchat lichvář a exekutor současně, tak se dokáží postarat o své rodiny a hradit nájmy za byty," upozornil.

Podle jeho slov se tímto opatřením zamezí tomu, aby docházelo k vystěhovávání a stavění nových chatrčí. Pokud budou rodiče zaměstnáni, zlepšit by se měla i návštěvnost školských zařízení.

Kampaň si financuje z vlastních zdrojů, oporu má v manželce. Setkává se se starosty a nevládními organizacemi. Jelikož je z hudební branže, podporu má i od různých kapel, které pro něj bez nároku na honorář hrají menší vystoupení. Pomoc při distribuci letáků našel v nevládních organizacích.

"Moje kampaň není o vaření gulášů a nemám ani nálepkami olepené auto. Strana mi pomohla tím, že jsem dostal plakáty formátu A2 a podpisové kartičky, jednorázové zapalovače, reflexní pásky s logem strany. Čím se však musím pochlubit, je zpětná vazba na sociálních sítích nebo sms zprávami, které dostávám: Pan Daško, máte nejčistší kampaň. Taková věc vás potěší a povzbudí, dá vám sílu vstávat ráno o páté, abyste vybrali na cestu do té či oné obce, osady, města," dodal.

Peter Pollák: Nezvažují odchod z funkce

Peter Pollák kandiduje ve slovenských volbách v roce 2016 za OĽaNO-NOVA na 142. místě.
Peter Pollák kandiduje ve slovenských volbách v roce 2016 za OĽaNO-NOVA na 142. místě.

O voličské hlasy se uchází i současný poslanec NR SR Peter Pollák, který vykonává funkci zmocněnce vlády pro romské komunity. Na kandidátce hnutí OĽaNO-NOVA má číslo 142. Při nástupu do funkce představil záměr přinést romskou reformu, ale komplexní dokument nikdy nepředstavil. Vícekrát se vyjádřil, že namísto psaní nových strategií se věnuje práci v terénu. S programem jde i do těchto voleb.

"Mé priority vycházejí z programu hnutí OĽaNO-NOVA. Osobně jsem byl zodpovědný za přípravu programu pro oblast romské problematiky. Má 40 konkrétních řešení, z toho zcela klíčová pro mě jsou:

1. Chci zavést povinnou předškolní výchovu pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí od tří let.

2. Získali jsme zdroje na rozšíření projektů bydlení, rozvoje infrastruktury, zdrojů pitné vody v osadách a tyto chceme maximálně využít. Ale žádné změny a investice v romských osadách se neuskuteční bez participace samotných Romů. Aniž by Romové přijali zodpovědnost za svou budoucnost a za řešení svých problémů.

3. Vytvoříme pracovní příležitosti pro dlouhodobě nezaměstnané výrazným rozšířením využívání sociálního aspektu ve veřejných zakázkách. "

Peter Pollák ze všech kandidátů vede asi nejmasivnější kampaň. Na sociální síti přináší fotografie a videa z návštěv lokalit, voliče oslovuje i pozváním na kapustnici.

"Drtivou většinu výdajů v mé kampani kryje strana, tedy hnutí OĽaNO, zbytek nákladů hradím z vlastních zdrojů, ty jsou veřejně dostupné na mém transparentním účtu. 80% mé kampaně se odehrává v terénu mezi lidmi, zbytek představuje internetová kampaň. Snažím se komunikovat s Romy i s majoritou, ale přirozeně moje kampaň směřuje více k Romům, protože výsledky mé práce se jich bezprostředně dotýkají," upřesnil.

V případě neúspěchu v parlamentních volbách odchod z funkce zmocněnce nezvažuje.

"Mé setrvání ve funkci zmocněnce přímo nesouvisí s tím, zda získám poslanecký mandát nebo ne. Samozřejmě, že volební výsledky určitě ovlivní i tento post, ale v této chvíli nejsem ani já sám schopen předpovědět, jak přesně. Momentálně nezvažuji odchod z funkce, mnohé klíčové projekty jako například Take away balíček se právě rozbíhají, nechci odcházet od nedokončené práce. Volby ale rozdají karty nově a uvidíme, jak se situace vyvine. Ať dopadnou jakkoliv, tomuto tématu se plánuji věnovat i nadále," dodal Peter Pollák.

Roman Čonka, šéfredaktor Romano nevo ľil
Přečteno: 845x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Slovensko, Volby



HLAVNÍ ZPRÁVY

V Liberci proběhl 20. 8. 2016 Festival národnostních menšin (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

FOTOGALERIE: Festival národnostních menšin v Liberci

22.8.2016 15:04
Skoro tisícovka návštěvníků roztančila v sobotu Kulturní dům v Liberci, kde se konal již pátý ročník tradičního hudebního festivalu národnostních menšin. Festival je největší a zároveň tohoto druhu ojedinělá akce v Libereckém kraji. Hlavní myšlenkou této události je podpora v oblasti romské integrace prostřednictvím poznání romské kultury. V programu vystoupily taneční, pěvecké a hudební soubory nejen z Libereckého kraje, ale i spřátelené soubory z ostatních krajů.
 celý článek

Imaginární invazi takzvaného Islámského státu do České republiky sehráli 21. srpna odpoledne v Praze přívrženci bojovníka proti islámu Martina Konvičky. (FOTO: ČTK)

Nedělní Konvičkovu akci šetří policie jako výtržnictví. Podle primátorky Krnáčové měl být akce zakázána

22.8.2016 13:44, (AKTUALIZOVÁNO 14:45)
Nedělní akci Iniciativy Martina Konvičky, jejíž příznivci přijeli na Staroměstské náměstí převlečeni za teroristy a stříleli z maket zbraní, vyšetřuje policie jako možné výtržnictví. Obviněn zatím nebyl nikdo. Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) měl magistrát ale akci zakázat, považuje to za selhání jeho úředníků a chce vyvodit personální důsledky. Úřad ale tvrdí, že sice věděl, že na shromáždění přijedou herci-vojáci, neznal ale podrobnosti, nemohl ho tedy zakázat.
 celý článek

Vladimír Foist (FOTO: Repro Česká televize)

Vladimír Foist: Vzdělávání není jen o dovednostech, důležité jsou i mezilidské vztahy

22.8.2016 12:37
Podle Vladimíra Foista, bývalého ředitele inkluzivní školy v Poběžovicích a nynějšího odborníka na vzdělávání Agentury pro sociální začleňování, je zavádění inkluzivních opatření plynulý proces. Vyjádřil se tak v rozhovoru pro týdeník Respekt k příčinám malého zájmu rodičů žáků o zařazení do běžné školy místo praktické.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo