romea - logo
25. května 2019 (sobota)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

V eurovolbách slavili velký úspěch extremisté, populisté a nacionalisté. Potvrzuje se tak trend nesnášenlivosti

Evropská unie, 26.5.2014 16:33, (ROMEA)
Volby do Evropského parlamentu 2014
Volby do Evropského parlamentu 2014

Volby do Evropského parlamentu přinesly nebývalý úspěch různorodým extremistům, populistům a nacionalistům, kteří zaznamenali narůst popularity. Volby vyhráli ve Francii, Británii a Dánsku. V Řecku extremisté vyhráli a skončili třetí, v Maďarsku byli druzí. Ve Švédsku, Finsku či Rakousku se těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009.

Zastánci Evropské unie zatím stále mají nejsilnější parlamentní frakce. Nejpočetnější z nich bude Evropská lidová strana (EPP)  sdružující středopravicová uskupení, v 751členném zákonodárném sboru bude mít podle dílčích výsledků 212 poslanců. Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů (S&D), která se bude moci opřít o 186 mandátů. Nicméně posílení fašizujících, xenofobních či populistických stran přináší dilema i stranám demokratickým.

Trend agresivity, nesnášenlivosti a primitivity

V Evropě sílí nebezpečný trend, podobný tomu před  druhou světovou válkou. Spočívá ve všeobecném nárůstu agresivity, nesnášenlivosti a primitivity s tím, že tyto atributy jsou čím dále více částí veřejností přijímány jako běžné či dokonce žádoucí. Z toho plyne i úspěch extremistů a populistů.

Tento trend se odvrací od demokracie směrem k návrhům na radikální „řešení“, která mají zatočit s předem vybraným nepřítelem. Tím jsou v západní Evropě migranti, především ti muslimští, či zájemci o práci z jiných zemí (včetně členských států EU). V postkomunistických zemích pak většinou Romové.

Trend existuje již delší dobu, neposiluje se jen finanční (ekonomickou) krizí, přispívají k němu i další jevy: kromě těch globalizačních například i to, že demokratičtí politici sami diskreditují demokracii, protože jednají ve vlastním zájmu, bez ohledu na prospěch obecný, což je projev krize ještě vážnější - politické a mravní. Rasistická, xenofobní či populistická vyjádření údajně demokratických politiků jsou po celé Evropě včetně České republiky na denním menu.

Další důvody pro zvýšení frustrace lidí přináší i nejistota, která vychází ze situace, v níž se euroamerická civilizace nalézá: prožíváme „přelom doby“, který sebou vždy v historii nesl nejistotu z budoucího, měnil pohled na význam či smyl morálky a mezilidských vztahů, a měnil žebříček hodnot – ten se nyní zřetelně odklání od humanismu, tolerance a respektu ke druhým.

Co s tím?

Málokdo z unijních politiků se zabývá přemýšlením nad tím, kudy vede cesta z tohoto marasmu ven. Dosavadní eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová již dříve naznačila alespoň to, jak bychom mohli začít:

„Nad násilným extremismem nezvítězíme, jestliže se zároveň nebudeme zabývat populistickou a demagogickou propagandou, která tvoří základ pro ideologicky motivované násilí v Evropě. Nikdy od druhé světové války neměli extrémistické a populistické síly tak velký vliv na národní parlamenty, jako mají dnes. Je nutné, aby více vedoucích představitelů v Evropě vyjadřovalo svůj nesouhlas s nárůstem extremismu. Musíme mít odvahu se těmto silám postavit a chránit naše společné evropské hodnoty.“

Ale to se bohužel nikde neděje, demokratičtí politici buď reagují ex post, nebo, jak již bylo řečeno, sami xenofobii a populismu holdují - Francie vyhazuje migranty a zájemce o práci z členských zemí EU, Británie a Německo to chtějí okopírovat.

Jsou však recepty extremistů to, co by měli demokraté kopírovat? Zůstanou pak demokraty? Recept, který navrhuje Malmströmová, se mi jeví jako mnohem účinější. Jasný humanistický postoj, vyjadřovaný pravidelně demokraty, má stále ještě potenciál změnit neblahou společenskou atmosféru v členských zemích EU. Ten potenciál však už nebude dlouho trvat, jak naznačují i výsledky voleb do parlamentu Evropské unie. A to by si měli demokratičtí politici konečně uvědomit.

Volby do EP: Eurofobie, populismus a xenofobie

Velkým posunem, který kopíruje zhoršení evropské atmosféry v posledních letech, představuje vítězství fašizujících či populistických stran ve Francii, Británii, Dánsku, druhé místo neonacistického Jobbiku v Maďarsku a úspěch neonacistického Zlatého úsvitu v Řecku. A samozřejmě i posílení obdobných stran v dalších členských státech EU.

Francie

Historický výsledek ve Francii s 26 procenty hlasů zaznamenala Národní fronta (NF) Marine Le Penové. Až na druhém místě skončili konzervativci, vládní socialisté jsou až třetí. Vládní představitelé označují výsledek za politické zemětřesení a prezident François Hollande se chce sejít se členy kabinetu. V předchozích eurovolbách v roce 2009 získala NF jen šest procent hlasů, nyní slaví vítězství s 25 procenty hlasů a v europarlamentu by mohla mít 22 křesel.

Británie

K podobně nevídanému úspěchu se dopracovala britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). V předchozích eurovolbách v roce 2009 UKIP získala 16,6 procenta hlasů a 13 křesel, letos má po přepočtení hlasů šanci na 23 křesel z celkových 73 "britských". Vládní konzervativci a opoziční labouristé mají shodně po 18 mandátech. Poprvé takového výsledku dosáhla strana, která nemá jediného poslance v národním parlamentu. Ještě před 20 lety, kdy se UKIP účastnila svých prvních eurovoleb, strana dosáhla na pouhé procento hlasů. UKIP chce prakticky zastavit přistěhovalectví do Británie.

Dánsko

V Dánsku s 26,6 procentem hlasů vyhrála krajně pravicová Dánská lidová strana (DF), která bude mít ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi čtyři křesla.

Maďarsko

V Maďarsku sice přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou (KDNP) premiéra Viktora Orbána se ziskem 51,49 procenta hlasů. Na druhém místě však skončilo neonacistické Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) se ziskem 14,68 procenta, což zisk tří křesel v EP.

Řecko

V Řecku vyhrála volby extremistická, krajně levicová strana SYRIZA, která je zaměřena silně  proti Evropské unii. SYRIZA se staví proti podmínkám půjček od Mezinárodního měnového fondu a EU, které jsou podmíněny tvrdými škrty. Získala 26,5 procenta, zatímco konzervativní Nová demokracie premiéra Antonise Samarase jen 23,2 procenta. 

Na třetím místě skončil neonacistický Zlatý úsvit s 9,3 procenta, který se tak poprvé dostane do Evropského parlamentu. Získal tři křesla. Celé jeho vedení je přitom vazebně stíháno. Na preferencích mu neubrala ani vražda levicového aktivisty a populárního zpěváka Pavlose Fisase, z níž je obviněn jeho člen, či následná obžaloba stranických špiček z členství ve zločinecké organizaci. 

Další země

Nizozemská euroskeptická xenofobní Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse bude mít dále čtyři europoslance.

Xenofobní a populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), kterou před lety proslavil korutanský hejtman Jörg Haider, obdržela kolem 20 procent hlasů, což oproti předchozímu výsledku znamená nárůst asi o sedm procent.

Ve Švédsku sice vyhrála Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, z dvacítky poslaneckých mandátů bude mít šest křesel, vůbec poprvé se dvěma poslanci ovšem v parlamentu eurousedne i nacionalistická formace Švédští demokraté.

Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK), velké vítězství ale oslavuje xenofobní Finská strana. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.

Podrobnosti k úspěšným krajním stranám

DÁNSKO - Dánská lidová strana (DF)

Krajně pravicová strana vznikla v roce 1995 odštěpením od Strany pokroku. Strana úzce spolupracuje s vládnoucí koalicí a má kritický postoj k EU, otázce přistěhovalectví a zároveň se zasazuje o udržení tradičních hodnot dánské monarchie a zlepšení podmínek pro sociálně slabé. V eurovolbách v roce 2009 získala 15,3 procenta hlasů, v letošních volbách zvítězila s 26,6 procenty hlasů a ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi bude mít čtyři křesla.

FINSKO - Finská strana (dříve Praví Finové)

Strana byla založena v roce 1995 na troskách Rolnické strany Finska. Je označována za nacionalistickou a populistickou formaci. Vystupuje proti EU, volá po přísnější imigrační politice a po přísnějších trestech za závažné trestné činy. Na rozdíl o některých podobných stran se nepotýká s neonacistickou minulostí. Do parlamentu se poprvé dostala v roce 1999, kdy získala jeden mandát, v roce 2011 šokovala ziskem 39 mandátů a ve finském parlamentu je nyní třetí nejsilnější stranou. Úspěch zaznamenala i v letošních eurovolbách, ve kterých získala dvě poslanecká křesla. Dosud měla jen jedno, i přesto ale byla v roce 2009 považována za faktického vítěze eurovoleb, protože její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů.

FRANCIE - Národní fronta (NF)

Pravicově populistická a euroskeptická strana Národní fronta vznikla v roce 1972, od roku 2011 je vedená Marine Le Penovou, dcerou bývalého dlouholetého předsedy a zakladatele strany Jeana-Marii Le Pena. Le Penová v minulosti označovala lisabonskou smlouvu upravující fungování EU za nelegitimní, žádala návrat od eura k franku a slibovala referendum o vystoupení z EU v případě svého vítězství v příštích prezidentských volbách. Národní fronta se dále zasazuje o nižší daně, omezení imigrace nebo zrušení dvojího občanství. V předchozích eurovolbách v roce 2009 strana získala ve Francii jen šest procent hlasů, v letošních volbách do Evropského parlamentu slaví ve Francii vítězství s 25 procenty hlasů a v europarlamentu by mohla mít 22 křesel.

MAĎARSKO - Jobbik

Středoevropský typ neonacismu či fašismu ze střední Evropy nejlépe reprezentuje Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Strana se vedl otevřeného protiromského rasismu  projevuje i silně antisemitsky. Chce také zavést zákaz „propagace sexuálních deviací“, čímž míří na homosexuály. S Jobbikem je spojena existence extremistické Národní gardy. Toto soudně zakázané polovojenské uskupení si získalo oblibu mimo jiné svým násilným bojem proti „cikánské kriminalitě“.

NIZOZEMSKO - Strana pro svobodu (PVV)

Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse vede masivní kampaň proti islamizaci země a volá po omezení imigrace. Wilders vzbudil rozruch a kritiku výzvou, aby Nizozemci udávali „nepravosti“ páchané lidmi ze střední a východní Evropy. V minulosti byl také obviněn ze štvaní proti muslimům a mimo jiné veřejně přirovnal Korán k publikaci Můj boj (Mein Kampf) vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera. Islám označil za fašistickou ideologii teroristů.

RAKOUSKO - Svobodná strana Rakouska (FPÖ)

Pravicová populistická strana, kterou před lety proslavil korutanský hejtman Jörg Haider, byla založena v roce 1955 a navázala na činnost Svazu nezávislých. Do vlády vstoupili Svobodní poprvé v roce 1983, a to v koalici se sociální demokracií. V letech 2000 až 2007 byli součástí vládní koalice s lidovci. Haider se předsedou strany stal v roce 1986 a strana s původně liberálně-konzervativním programem sklouzla pod jeho vedením k pravicově populistické rétorice. Haider, který v roce 2008 zahynul při automobilové nehodě, byl hlavní tváří Svobodných až do vnitrostranického rozkolu v roce 2005, kdy odešel do nově založeného Svazu pro budoucnost Rakouska (BZÖ). Poté zájem o stranu klesal. V rakouském parlamentu je nyní třetí nejsilnější stranou. V letošních eurovolbách strana získala kolem 20 procent hlasů, což oproti předchozímu výsledku znamená nárůst asi o sedm procent.

ŠVÉDSKO - Švédští demokraté (SD)

Strana byla založena v roce 1988 a sama se označuje za sociálně konzervativní a nacionalistickou stranu. Analytici ale SD označují většinou za krajně pravicovou. SD vznikla na základě hnutí "Nechte Švédsko Švédům", které bylo založeno v roce 1979. Za největší hrozbu pro Švédsko strana považuje nárůst muslimské populace v zemi, přistěhovalectví a globalizaci. Obvinění z rasismu odmítá. Poprvé na sebe výrazně upozornila v roce 2010, kdy se poprvé dostala do švédského parlamentu. Nyní bude mít i dva zástupce v europarlamentu. Strana získala v eurovolbách 9,8 procenta hlasů, v roce 2009 měla přitom jen 3,3 procenta.

VELKÁ BRITÁNIE - Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP)

Protievropská a krajně pravicová strana byla založena v roce 1993. Usiluje o odchod Británie z Evropské unie a o zastavení imigrace. Jejím lídrem je Nigel Farage a jeho populistická strana využívá hesel o údajném zneužívání britského sociálního systému imigranty z EU, o vysoké kriminalitě těchto přistěhovalců, a tvrdí, že lidé z východu unie berou Britům pracovní místa. V předchozích eurovolbách v roce 2009 UKIP získala 16,6 procenta hlasů a 13 křesel, v letošních volbách má zatím 23 křesel z celkových 73, zatímco vládní konzervativci a opoziční labouristé mají shodně po 18 mandátech. Podle předběžných odhadů to pro stranu bude historicky první vítězství v celonárodních britských volbách a zároveň to bude poprvé od roku 1910, co by volby vyhrál někdo jiný než dvě tradiční strany.

Přečteno: 1738x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

volby do Evropského parlamentu, Nacionalismus, Neonacismus, Xenofobie, Populismus, Populismus, Politika



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo