romea - logo
1. října 2020 (čtvrtek)
svátek má Igor

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Vedle „nácka“ sedět nebudu. Němečtí poslanci řeší, co s novými kolegy z AfD

25.9.2017 10:27
Strana Alternativa pro Německo (AfD) během své kampaně používala auto se značkou odkazující na Adolfa Hitlera. (FOTO: Twitter/LINKEPELLI)
Strana Alternativa pro Německo (AfD) během své kampaně používala auto se značkou odkazující na Adolfa Hitlera. (FOTO: Twitter/LINKEPELLI)

Do spolkového sněmu se vrátila krajní pravice. Poprvé od roku 1961. Alternativa pro Německo (AfD) hecuje proti přistěhovalcům a islámu. V Bundestagu bude mít desítky poslanců; někteří z nich se hlásí k dědictví nacismu. Německý parlament proto už skoro rok před volbami řešil, jak se na AfD připravit.

Vstup AfD do parlamentu je prolomením dlouholetého tabu. Není pochyb o tom, že nálepka krajní pravice (nebo jak říkají Němci „rechtsradikal“ či „rechtspopulistisch“) straně přísluší.

Na volitelných místech jejích kandidátních listin před volbami do Bundestagu byli lidé, kteří například mluvili o černoších jako o „negrech“, byli členy buršáckých spolků (část z nich německá tajná služba považuje za ultrapravicové) nebo byli v kontaktu s popírači holokaustu.

Krajní pravice se ale mohla vrátit ještě mnohem triumfálněji. Prvním řečníkem, který by před novým parlamentem promluvil, totiž mohl být volební lídr AfD Alexander Gauland. Tedy muž, který končil předvolební kampaň výrokem, že „výkony německých vojáků v obou světových válkách jsou důvodem k hrdosti“.

Gaulandovi je 76 let a pohled na seznamy kandidátů ostatních politických stran ukazoval, že se může stát nejstarším členem Bundestagu. Což by mu automaticky přiřklo roli „seniorního předsedy“ parlamentu, který vede ustavující schůzi a k poslancům se může obrátit v samostatném projevu.

Nová pravidla hry

Tenhle scénář německé politiky děsil natolik, že už skoro rok před parlamentními volbami hledali způsob, jak zabránit, aby Gauland k nově zvolenému sněmu takto promluvil.

Nakonec parlamentní strany změnily pravidla tak, že rozhodujícím kritériem pro „seniorního předsedu“ nebude věk, ale to, kdo je v Bundestagu služebně nejstarší členem. Bude to proto nejspíš Wolfgang Schäuble, dosavadní ministr financí za CDU.

Je ale řada dalších otázek, které zbývá vyřešit. Třeba tu, kam si poslanci z AfD vlastně sednou. Podle zvyklostí Bundestagu by jim mělo patřit místo úplně vpravo z pohledu předsedajícího.

Německý parlament se totiž řídí starým zasedacím pořádkem, který odráží příslušnost poslanců k pravo-levému spektru. Vládní CDU ale nechce, aby nováčci z AfD seděli úplně vpravo, protože by tak měli nejblíž k místům, kde sedí ministři a kancléřka.

Poslanci z jiných parlamentních frakcí už také vzkázali, že nechtějí vedle krajně pravicových poslanců sedět.

Podle pravidel má však AfD nárok i na křeslo jednoho z místopředsedů parlamentu. A jako nejsilnější opoziční strana má podle nepsaných zvyklostí i právo na předsednictví ve vlivném rozpočtovém výboru.

Rakouská zkušenost

Podobné dilema, jak se vypořádat s krajně pravicovými nováčky, v minulosti řešily i parlamenty v dalších zemích regionu. V Rakousku se to týká strany Svobodných, která kritéria krajní pravice splňuje podobně jako AfD.

Dlouhodobé „hříchy“ Svobodných (kontroverzní výroky jejich politiků na adresu menšin i případnou propagaci neonacismu) nedávno sepsal Mauthausenský výbor. Ten se v Rakousku stará o památku obětí holokaustu a bojuje proti extremismu.

I přes tyto veřejné známé důkazy má strana od roku 2000 za sebou účast ve vládě a patří jí křeslo jednoho ze tří místopředsedů rakouského parlamentu.

Když v roce 2016 po několik měsíců nemělo Rakousko řádně zvoleného prezidenta, byl Norbert Hofer coby místopředseda parlamentu za Svobodné dokonce třetinovou hlavou státu.

Svobodní se tak už dávno stali součástí parlamentního establishmentu, i když se stále prezentují jako strana, jež není „potřísněná mocí“.

Politická laboratoř v Bratislavě

A do třetice – Slovensko. To má od loňska v parlamentu i krajně pravicovou Lidovou stranou – Naše Slovensko Mariana Kotleby.

Ta ve srovnání s německou AfD a rakouskými Svobodnými asi nejotevřeněji odkazuje k fašistické minulosti (používáním loga připomínajícího znak Hlinkovy gardy nebo chválou válečného autoritářského Slovenského štátu a jeho prezidenta Jozefa Tisa).

Xenofobní projevy Kotlebových spolustraníků (včetně jeho poslanců) jsou také dlouhodobě známé a zmapované.

Navzdory tomu, že se i Kotlebovci na začátku svého parlamentního působení chtěli od zavedených stran distancovat, jejich poslanci dnes zasedají v parlamentních výborech a v plénu hlasují o poslaneckých návrzích jiných stran.

Podobně vycouvali i z někdejšího slibu, že se vzdají státního příspěvku za hlasy získané ve volbách a za přidělené mandáty. Později tvrdili, že se příspěvku vzdají jen pokud to udělají i jiné strany. Nestalo se ale nic.

Německo udělalo od války bezpočet důsledných kroků proto, aby se neonacisté do parlamentu už nikdy nedostali. Bylo poctivější než Rakousko, kde skutečné vypořádání s minulostí přinesla až Waldheimova aféra v 80. letech.

A je nesrovnatelně dál než Slovensko, kde s výchovou k demokracii třeba na školách pořád teprve začínají.

Přesto si teď Němci touhle zkušeností musí projít. Jak jsou připravení, ukážou už první týdny práce nového Bundestagu.

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Vojtěch Berger, Hlidacipes.org
Přečteno: 1274x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Německo, Xenofobie, Extremismus, EU, Rasismus, Neonacismus, Alternativa pro Německo



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romští kandidáti v krajských a senátních volbách 2020 (Koláž: Romea.cz)

V Krajských volbách kandiduje minimálně sedm Romů, do Senátu jeden. Romové jsou na kandidátkách Pirátů, SPD, Změny a Strany zelených

23.9.2020 17:00
Jak zjistil server Romea.cz o hlasy voličů v letošních krajských volbách bude v celém Česku usilovat nejméně 7 Romů. Jeden Rom, Cyril Koky, pak kandiduje do Senátu za Pirátskou stranu. Právě Piráti, jako vůbec první parlamentní strana v historii, nasadili Roma Karla Kariku jako lídra kandidátky v Ústeckém kraji a jejich kandidáta na hejtmana. Dva Romové pak kandidují i za hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury, které je známé svými protiromskými a xenofobními výroky a je pravidelně zmiňováno ve zprávách o extremismu.
 celý článek

Budova Rady Evropy ve Štrasburku (FOTO: Elwood j blues, Wikimedia Commons)

Podle Rady Evropy je výuka romštiny v Česku nedostatečná. Ve městech se zastoupením menšin chybějí dvojjazyčné nápisy

23.9.2020 15:38
Rada Evropy (RE) dnes vyzvala Českou republiku, aby i nadále zlepšovala ochranu menšinových jazyků. Česko učinilo kroky pozitivním směrem v ochraně němčiny, polštiny a moravské chorvatštiny, uvádí zpráva tohoto nadnárodního orgánu. RE ale Česku zároveň připomněla nedostatečnou výuku romštiny na základních a středních školách.
 celý článek

Na akci, Běh pro zdraví, 19. června 2018, holčička podala v běhu bravurní výkon. Běžela v balerínkách ... Doběhla první! (FOTO: Centrum voľného času CVrČek)

"Dívka v balerínkách" sklízí další sportovní úspěchy. Vyhrála běh na 1500 na mistrovství Východního Slovenska

23.9.2020 15:13
Annamária Horváthová, známá jako dívka v balerínkách, se stala absolutní vítězkou v běhu na 1500 m na mistrovství Východního Slovenska jednotlivců. A sbírala i další sportovní úspěchy. Na mistrovství Slovenska dorostenců a dorostenek v běhu na 1 500 m byla třetí a v běhu na 800 m doběhla pátá.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo