romea - logo
27. ledna 2020 (pondělí)
svátek má Ingrid
Loading
rozšířené vyhledávaní

Vedle „nácka“ sedět nebudu. Němečtí poslanci řeší, co s novými kolegy z AfD

25.9.2017 10:27
Strana Alternativa pro Německo (AfD) během své kampaně používala auto se značkou odkazující na Adolfa Hitlera. (FOTO: Twitter/LINKEPELLI)
Strana Alternativa pro Německo (AfD) během své kampaně používala auto se značkou odkazující na Adolfa Hitlera. (FOTO: Twitter/LINKEPELLI)

Do spolkového sněmu se vrátila krajní pravice. Poprvé od roku 1961. Alternativa pro Německo (AfD) hecuje proti přistěhovalcům a islámu. V Bundestagu bude mít desítky poslanců; někteří z nich se hlásí k dědictví nacismu. Německý parlament proto už skoro rok před volbami řešil, jak se na AfD připravit.

Vstup AfD do parlamentu je prolomením dlouholetého tabu. Není pochyb o tom, že nálepka krajní pravice (nebo jak říkají Němci „rechtsradikal“ či „rechtspopulistisch“) straně přísluší.

Na volitelných místech jejích kandidátních listin před volbami do Bundestagu byli lidé, kteří například mluvili o černoších jako o „negrech“, byli členy buršáckých spolků (část z nich německá tajná služba považuje za ultrapravicové) nebo byli v kontaktu s popírači holokaustu.

Krajní pravice se ale mohla vrátit ještě mnohem triumfálněji. Prvním řečníkem, který by před novým parlamentem promluvil, totiž mohl být volební lídr AfD Alexander Gauland. Tedy muž, který končil předvolební kampaň výrokem, že „výkony německých vojáků v obou světových válkách jsou důvodem k hrdosti“.

Gaulandovi je 76 let a pohled na seznamy kandidátů ostatních politických stran ukazoval, že se může stát nejstarším členem Bundestagu. Což by mu automaticky přiřklo roli „seniorního předsedy“ parlamentu, který vede ustavující schůzi a k poslancům se může obrátit v samostatném projevu.

Nová pravidla hry

Tenhle scénář německé politiky děsil natolik, že už skoro rok před parlamentními volbami hledali způsob, jak zabránit, aby Gauland k nově zvolenému sněmu takto promluvil.

Nakonec parlamentní strany změnily pravidla tak, že rozhodujícím kritériem pro „seniorního předsedu“ nebude věk, ale to, kdo je v Bundestagu služebně nejstarší členem. Bude to proto nejspíš Wolfgang Schäuble, dosavadní ministr financí za CDU.

Je ale řada dalších otázek, které zbývá vyřešit. Třeba tu, kam si poslanci z AfD vlastně sednou. Podle zvyklostí Bundestagu by jim mělo patřit místo úplně vpravo z pohledu předsedajícího.

Německý parlament se totiž řídí starým zasedacím pořádkem, který odráží příslušnost poslanců k pravo-levému spektru. Vládní CDU ale nechce, aby nováčci z AfD seděli úplně vpravo, protože by tak měli nejblíž k místům, kde sedí ministři a kancléřka.

Poslanci z jiných parlamentních frakcí už také vzkázali, že nechtějí vedle krajně pravicových poslanců sedět.

Podle pravidel má však AfD nárok i na křeslo jednoho z místopředsedů parlamentu. A jako nejsilnější opoziční strana má podle nepsaných zvyklostí i právo na předsednictví ve vlivném rozpočtovém výboru.

Rakouská zkušenost

Podobné dilema, jak se vypořádat s krajně pravicovými nováčky, v minulosti řešily i parlamenty v dalších zemích regionu. V Rakousku se to týká strany Svobodných, která kritéria krajní pravice splňuje podobně jako AfD.

Dlouhodobé „hříchy“ Svobodných (kontroverzní výroky jejich politiků na adresu menšin i případnou propagaci neonacismu) nedávno sepsal Mauthausenský výbor. Ten se v Rakousku stará o památku obětí holokaustu a bojuje proti extremismu.

I přes tyto veřejné známé důkazy má strana od roku 2000 za sebou účast ve vládě a patří jí křeslo jednoho ze tří místopředsedů rakouského parlamentu.

Když v roce 2016 po několik měsíců nemělo Rakousko řádně zvoleného prezidenta, byl Norbert Hofer coby místopředseda parlamentu za Svobodné dokonce třetinovou hlavou státu.

Svobodní se tak už dávno stali součástí parlamentního establishmentu, i když se stále prezentují jako strana, jež není „potřísněná mocí“.

Politická laboratoř v Bratislavě

A do třetice – Slovensko. To má od loňska v parlamentu i krajně pravicovou Lidovou stranou – Naše Slovensko Mariana Kotleby.

Ta ve srovnání s německou AfD a rakouskými Svobodnými asi nejotevřeněji odkazuje k fašistické minulosti (používáním loga připomínajícího znak Hlinkovy gardy nebo chválou válečného autoritářského Slovenského štátu a jeho prezidenta Jozefa Tisa).

Xenofobní projevy Kotlebových spolustraníků (včetně jeho poslanců) jsou také dlouhodobě známé a zmapované.

Navzdory tomu, že se i Kotlebovci na začátku svého parlamentního působení chtěli od zavedených stran distancovat, jejich poslanci dnes zasedají v parlamentních výborech a v plénu hlasují o poslaneckých návrzích jiných stran.

Podobně vycouvali i z někdejšího slibu, že se vzdají státního příspěvku za hlasy získané ve volbách a za přidělené mandáty. Později tvrdili, že se příspěvku vzdají jen pokud to udělají i jiné strany. Nestalo se ale nic.

Německo udělalo od války bezpočet důsledných kroků proto, aby se neonacisté do parlamentu už nikdy nedostali. Bylo poctivější než Rakousko, kde skutečné vypořádání s minulostí přinesla až Waldheimova aféra v 80. letech.

A je nesrovnatelně dál než Slovensko, kde s výchovou k demokracii třeba na školách pořád teprve začínají.

Přesto si teď Němci touhle zkušeností musí projít. Jak jsou připravení, ukážou už první týdny práce nového Bundestagu.

Článek vznikl pro Ústav Nezávislé Žurnalistiky což je nezávislá, nezisková organizace – zapsaný ústav. Zabývá se poskytováním informací, zpravodajstvím a žurnalistikou. Články, analýzy či datové výstupy nabízí všem bez rozdílu k použití za předem daných podmínek.
Vojtěch Berger, Hlidacipes.org
Přečteno: 1240x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Německo, Xenofobie, Extremismus, EU, Rasismus, Neonacismus, Alternativa pro Německo



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Fuková (FOTO: Archiv Romea.cz)

Lucie Fuková pro Romea.cz: Odcházím z "romské rady" kvůli jejímu fungování a kvůli Heleně Válkové

23.1.2020 9:10
Jak již server Romea.cz informoval radu pro záležitosti romské menšiny včera opustila Lucie Fuková. Po Renatě Kötnerrové je to již druhá členka, která v krátké době z rady odchází na protest proti Heleně Válkové a kvůli samotnému fungování rady. "Rezignuji po zvážení některých negativních procesních aspektů fungování Rady vlády pro záležitosti romské menšiny společně s přesvědčením, že pozice zmocněnce pro lidská práva pro mne představuje především morálně pevný symbol demokratičnosti a politické a názorové integrity," uvedla ve stanovisku zaslaném serveru Romea.cz, které zveřejňujeme v plném znění.
 celý článek

Stanislav Křeček (FOTO: David Sedlecký. Wikimedia Comons)

ČSSD a Okamurova SPD chtějí za ombudsmana Křečka. KDU-ČSL má pochyby o zákonnosti jeho nominace

22.1.2020 10:11
Lidovci mají pochybnosti o změně kandidáta prezidenta Miloše Zemana na pozici ombudsmana. Zeman v době přípravy volby stáhl nominaci vládní zmocněnkyně Heleny Válkové a navrhl na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný novinářům řekl, že o zákonnosti tohoto kroku má jeho strana pochybnosti a zřejmě se o tom bude jednat ve Sněmovně. Křeček v dolní komoře může počítat s podporu sociálních demokratů a hnutí SPD.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo