Americká "krvavá neděle" po padesáti letech: Rasismus není poražen
Před padesáti lety zaútočila v Selmě na jihu Spjených států policie na pokojnou demonstraci zhruba šesti stovek černochů a aktivistů. Policisté použili obušky a slzný plyn, celý svět obletěly obrázky jedné z organizátorek demonstrace Amelie Boynton, která ležela na zemi zbitá do bezvědomí.
Demonstrati vyšli na pokojný pochod proto, aby připomněli smrt aktivisty Jimmie Lee Jacksona, kterého policisté zastřelili při podobném nenásilném protestu. A aby požadovali rovné volební právo pro černé Američany. Ještě před padesáti lety nesměly miliony amerických černochů volit.
„Právě nyní, padesát let po pochodu v Selmě se po celé naší zemi objevují zákony, které mají lidem ztížit možnost volit,“ řekl na sheromáždění v Selmě americký prezident Barack Obama. „A stále jich přibývá.“ Obama měl na mysli desítky zákonů na úrovni jednotlivých států USA, které znesnadňují registraci voličů, zkracují lhůty, zvyšují poplatky a obecně míří na nejchudší voliče, na lidi, kteří mají problém s obnovením volebního práva po výkonu trestu apod. Tedy především na afroameričany.
„Boj proti rasismu není dovršený,“ dodal prezident Obama.
Víc černých vězňů než otroků
Symbolem pro zhoršující se situaci amerických černochů se stala teze, že v současnosti je ve věznicích a v podmíněných trestech víc černochů, než bylo černých otroků před začátkem války Severu proti Jihu v polovině 19. století. Jiným podobně silným tvrzením je, že ve vězení je více mladých černochů, než jich studuje vysokou školu . Nebo: V amerických vězeních je vyšší procento černochů, než bylo ve vězení v Jihoafrické republice v době apartheidu
Ta tvrzení jsou skutečně silná, ale je třeba je pochopitelně brát s rezervou, aby se nestala čistou propagandou – nejenom, že od 19. století násobně narostl počet obyvatel USA, ale také nesutále roste počet černých vysokoškoláků i příslušníků střední vrstvy afroameričanů, „černé elity“. Podle serveru Blackdemographics se počet černých absolventů vysokých škol během posledních patnácti let například zvýšil téměř o jeden milion
Nicméně platí, že počet černých vězňů neodpovídá nejenom poměru černochů v americké populaci, ale s největší pravděpodobností ani tomu, že by se černoši dopouštěli více trestných činů. Naopak: Policisté a soudy se k nim chovají jinak – podle jedné ze statistik je například zhruba stejné procento černých a bílých uživatelů drog, ale černoši jsou desetkrát častěji uvězněni za drogové delikty.
Česká a americká ghetta
Přesto, že tedy nemá smysl jednostranně zdůrazňovat jen negativní zprávy o stavu černé komunity v USA během posledních padesáti let, platí, že v určitém směru se problémy začínají znovu prohlubovat. Vysoký počet černých vězňů znamená i vysoké procento rozpadlých rodin, dětí vyrůstajících bez rodičů, zvyšující se míry chudoby u mladých černochů, zvyšující se nezaměstnanost… Část černé komunity se sice dostává na úroveň střední vrstvy, míra chudoby u mladých černochů je ale větší než byla v roce 1968. Začarovaný kruh, který v mírnější podobě známe z českých ghett…
Nadšení konce šedesátých let minulého století, kdy černi Američané získali nejenom rovné volební právo, ale zdálo se, že získají skutečně rovnoprávné postavení ve společnosti, patří minulosti. Boj s rasismem zřejmě narazil v mnoha ohledech – narazil na předsudky, tradice, bídu, politiku… Přes obrovskou mediální, kulturní i finanční podporu včetně různých podob „vyrovnávací akce“ či „pozitivní diskriminace“… Po padesáti letech je v něčem situace lepší, v něčem horší, ideální stav se vzdaluje.
Je to dost temná zpráva pro Česko, kde se s žádnou skutečně mohutnou a důslednou kampaní proti rasismu a na pomoc lidem z ghett ještě ani nezačalo…
