romea - logo
29. září 2022 (čtvrtek)
svátek má Michal

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Čeká se na druhý „verdikt v Maďarsku“. Odvolací soud rozhoduje ve věci vražedných útoků na Romy.

14.4.2015 6:00
Záběr z dokumentu Eszter Hajduové Verdikt v Maďarsku (Ítélet Magyarországon) (FOTO: YouTube.com)
Záběr z dokumentu Eszter Hajduové Verdikt v Maďarsku (Ítélet Magyarországon) (FOTO: YouTube.com)

Zítra, ve středu 15. dubna, začne u Městského odvolacího soudu v maďarském hlavním městě Budapešti druhé kolo soudního řízení ve věci vražedných útoků na Romy z let 2008-2009. S vyhlášením rozsudku soudu druhé instance se počítá v květnu. Soudní řízení se značně protáhlo tím, že soudce prvoinstančního soudu nedokázal sepsat rozsudek v zákonné lhůtě šedesáti dnů, načež proti němu bylo zahájeno kárné řízení. Až rok po svém vyhlášení rozsudku rozeslal účastníkům řízení jeho písemnou verzi, která podle maďarských médií nyní čitá téměř devět set stran.

Prvoinstanční soud dne 6. srpna 2013 odsoudil Árpáda Kisse, jeho bratra Istvána Kisse a Petö Zsolta k trestu odnětí svobody na doživotí. Čtvrtý obžalovaný István Csontos, řidič skupiny, dostal 13 let vězení za to, že se nepokusil zločinům zabránit. Podle prvoinstančního soudu byli shledáni vinní z účasti na vraždách a pokusech o vraždu několika lidí ze zavrženíhodných důvodů, tedy s rasovým motivem, který maďarský trestní zákoník nezná. Soud prokázal, že celkem devět útoků předem plánovali a provedli zvlášť zavrženíhodným způsobem.

Následkem série zločinů zemřelo šest lidí, včetně jednoho malého dítěte, dalších pět bylo těžce zraněno. Útočníci hodili 11 molotovových koktejlů a vypálili celkem 78 střel, i na osoby, které utíkaly z hořících budov, čímž vystavili celkem 55 lidí nebezpečí zranění. Pří útocích používali zařízení na noční vidění, mapy, vysílače a plány s nakreslenými únikovými cestami. Během jednoho nočního útoku na rodinný domek v severomaďarském městečku Kisléta například zastřelili spící matku a těžce zranili její dceru.

Zatajování podezřelých ze strany státních úřadů

Maďarské ministerstvo obrany již dříve uvedlo, že během vyšetřování došlo k závažnému porušení zákona ze strany Vojenského bezpečnostního úřadu (Katonai Biztonsági Hivatalnál - KBH). Zjistilo se, že bývalý generální ředitel a náměstek KBH se dopustili vážného profesního a etického provinění, například tím, že před vyšetřovacími orgány a příslušnými výbory Parlamentu utajovali skutečnost, že obviněný István Csontos byl v minulosti tajným spolupracovníkem KBH. Ústřední vojenská prokuratura v této souvislosti zahájila trestní řízení proti čtyřem úředníkům z důvodu podezření z trestného činu padělání veřejných listin.

Také se ukázalo, že další obžalovaný István Kiss , byl již dávno před svým zatčením v roce 2011 kvůli svým extremistickým aktivitám pod dohledem Národní bezpečnostní agentury. Dohled však nebyl rozšířen na sledování po dobu, kdy série vražd probíhala, ač to zákon umožňoval. Během soudního řízení vyšlo najevo, že se na zločinech podíleli i další lidé, třeba jako řidiči. Státní prokuratura proto po prvním verdiktu zahájila trestní řízení i proti dalším osobám.

Mezinárodní souvislosti

Maďarský případ má několik paralel se sérií vražd německých neonacistů na lidech jiné barvy pleti z let 2000-2007, který již dva roky projednává soud v bavorském Mnichově. I v tomto případě opomněli někteří příslušníci tajných služeb upozornit vyšetřovatele na závažné skutečnosti v souvislosti se skupinou Nacionálně-socialistické podzemí (NSU), která útoky provedla. Proto kriminalisté vycházeli z toho, že série nemá extremistické pozadí.

Tajné služby a protiextremistické oddělení moravsko-slezské policie několik let přehlížely sérii žhářských útoků na obydlí romských rodin z let 2007-2009, která nakonec vyústila ve žhářský útok ve Vítkově. Těžce popálená Natálka bude následky tohoto trestného činu trpět do konce života.

Ve všech těchto případech jednali pachatelé podle manuálu mezinárodní neonacistické organizace Blood & Honour (Krev a čest). Po útocích médiím neposlali žádné dopisy doznání s politickými požadavky, postupovali profesionálně a pečlivě utajovali svoji identitu.

Oběti dlouho bez státní pomoci

V roce 2013 uvedl maďarsko-romský politik a aktivista za občanská práva Aladár Horváth pro německý týdeník Der Spiegel: "Tyto vraždy byly zločiny proti lidskosti, ale maďarskou společností neotřásly. Ze strany státu anebo politických elit se nikdo obětem anebo jejich příbuzným neomluvil, nikdo nepřevzal zodpovědnost - ani symbolicky, ani právně, ani politicky. Nikdo z obětí neobdržel adekvátní finanční pomoc." Až pět let po posledním útoku jim vláda Viktora Orbána vyplatila symbolické odškodnění ve výši několika tisíc eur pro zlepšení jejich životní situace.

O případu natočil maďarský režisér Bedenek Fliegauf hraný film s názvem „Je to jen vítr“ a maďarská režisérka Esther Hajdú dokumentární film o prvoinstančním soudním řízení „Verdikt v Maďarsku“. Oba filmy získaly na zahraničních festivalech několik ocenění.

Přečteno: 774x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Maďarsko, Soud, Útok, Rasismus, Extremismus, Romové



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo