Česká televize: Po Krásné Hôrce hoří v Gemeru i rasové vášně

Požár východoslovenského hradu Krásná Hôrka v historické oblasti slovenského
Gemeru využili tamní neonacisté k útokům proti Romům, kteří žijí v osadě u
vesnice Krásnohorské podhradí. Hlavním představitelem protiromských aktivit je
Marián Kotleba, předseda neonacistické politické Ľudové strany Naše Slovensko (ĽSNS).
Dvě romské děti údajně stály za hradním požárem, který způsobil škody ve výši
200 milionů korun. Oproti původním informacím ovšem nepocházely z osady, ale z
romské rodiny z Krásnohorského podhradí.

Zprávu přinesla Česká televize.

K požáru slovenské národní památky Krásná Hôrka došlo 10. března. O týden
později se do Krásnohorského podhradí sjeli neonacisté z Ľudové strany Naše
Slovensko; svou demonstraci prezentovali jako obhlídku tamní romské osady, odkud
měli údajně pocházet dětští žháři. Policie extremisty, jež slovenská média
přezdívají podle předsedy strany Mariána Kotleby na "kotlebovce", do osady
nepustila.

Demonstrací ovšem protiromské nálady v Gemeru neuhasly. Romská osada v podhradí
prý stojí nelegálně na soukromých pozemcích, jejichž část až donedávna vlastnila
rodina Szaniszloových. Ta joncem dubna ale převedla příslušné pozemky právě na
Kotlebu, přičemž se nejednalo o prodej, ale dar.

Pětatřicetiletý Marián Kotleba původně působil jako vůdce neonacistické
organizace Slovenská pospolitost, kterou před časem zakázal slovenský soud. Nyní
je předsedou ĽSNS. Krásnohôrské protesty, které v březnu inicioval, získaly jeho
straně relativně výraznou voličskou podporu. V březnových předčasných volbách
ĽSNS volilo 1,58 procenta lidí (čili 40 460 voličů). To je sice zisk hluboko pod
hranicí volitelnosti, oproti volebním výsledkům z roku 2010 se však jedná o
zásadní nárůst přízně. Podle vedení strany se kotlebovcům rozrůstá v souvislosti
s hradním požárem i členská základna. Kotlebův realitní poradce Miroslav Bělička
uvedl, že straně vzrostl počet členů o 200 procent.

Kotleba nyní založil sdružení Uklidit a užívat. Romy chce z Krásnohorského
podhradí vystěhovat a na místě osady postavit oddechovou zónu. Někteří Romové z
osady přitom deklarují své zájmy pozemky, na nichž jejich domy údajně nelegálně
stojí, odkoupit. Majitelé o tuto variantu ale prý nemají zájem.

Radnice Krásnohorského podhradí situaci řešit podle svých slov nemůže. "Pozemky
se nacházejí v soukromém vlastnictví, je tam kolem 136 soukromých vlastníků,
respektive majitelů," konstatoval starosta Peter Boll. "Jako obec s tím nemůžeme
dělat nic, protože soukromé vlastnictví je chráněno i ústavou Slovenské
republiky."

Odborníci na romskou problematiku ovšem upozorňují na to, že v jiných
slovenských městech vlastnickou situaci vyřešila právě radnice. "Legální stavba
přináší příjmy pro obec a méně problémů," upozornil kulturní antropolog
Alexander Mušinka a odkázal se na příklad z Ostrovan u Sabinova. Zdejší starosta
se dohodl s vlastníky pozemků, na nichž osada stála, pozemky odkoupil a Romové,
kteří na nich bydlí, je nyní obci splácejí.