Džihád jako cesta z ghetta? K radikálům z Islámského státu se v Bulharsku přidal i romský kazatel
Islámští fundamentalisté se snaží využít situace chudých Romů na Balkáně – radikální hnutí
tzv. Islámský stát je aktivně verbuje do svých služeb. Jak před časem uvedl pro server setimes.com Darko Trifunovič, srbský zástupce International Strategic Studies Association, usilují radikálové o to, aby Romové z osad nahradili svoji identifikaci s národnostní menšinou identifikací náboženskou.
„Romské osady jsou cílem pro teroristy – považují nás za neinformované, nevzdělané a sociálně a ekonomicky slabé. Vidí nás jako snadný cíl k náboru a pro vštípení jejich názorů,“ přiblížil tamtéž Jovan Damjanovič, prezident Světové organizace Romů.
Oblíbenou destinací tzv. Islámského státu je například Bulharsko, země s jednou z nejpočetnějších muslimských menšin v Evropě – odhaduje se na 14% populace. Jak dnes informoval server lidovky.cz, byl loni v létě v bulharském městě Pazardžik mezi verbujícími radikály zadržen vůdce iztockých salafistů, romský kazatel Ahmed Moussa. Ten podle obžaloby nabádal své následovníky, že bojovat v chalífátu je svatou povinností každého muslima a údajně je vyzýval, aby se s
tzv. Islámským státem dělili o peníze a v kázáních oslavoval násilí.
Moussa v 90.letech ještě pod svým původním jménem Angel Stojanov odjel z Bulharska za prací do Vídně, kde konvertoval k islámu. K jeho radikální formě se přidal v Kolíně nad Rýnem, kde navázal kontakty s tureckou extremistickou skupinou Kalifaatsstat a po návratu do Bulharska začal působit v Iztoku jako samozvaný imám.
Muslimští Romové nejsou v Bulharsku, stejně tak jako jinde na Balkáně, žádnou výjimkou (Podrobné informace o jejich historii a problémech s hledáním identity si přečtěte zde – poznámka redakce). Pád vůdce Todora Christova Živkova a komunistického režimu v Bulharsku v roce 1989 pro většinu z nich znamenal ztrátu zaměstnání ve státních podnicích a živoření v izolovaných ghettech.
„Romové hledají v islámu novou identitu. Chtějí být součástí něčeho většího. Něčeho, co zboří zdi jejich ghetta,“ uvedla pro list Dnevnik historička Antonina Željazkova.
