Z prašného parkoviště v srbském hraničním městě Preševo odjíždějí každou
sobotu etničtí Albánci v přecpaných autobusech do západní Evropy. Využívají
tolik ceněné svobody vkročit do Evropské unie bez víza, napsala agentura Reuters.
Pro mnohé cestování bez víz do většiny zemí Evropské unie znamená naději, že
život bez práce a v bídě se stane minulostí. Nicméně vlivná skupina zemí EU je o
tuto svobodu chce připravit.
Arsim Memishi se na podobně ubíjející cestu autobusem z Preševa do Německa a
pak do Švédska vydal loni. Šestatřicetiletý absolvent univerzity vypráví příběh
o houstnoucí atmosféře nepřátelství šířící se v zámožných západoevropských
zemích.
Když dojel do švédského Malmö, stal se jedním ze skoro 60.000 lidí ze
západního Balkánu, kteří v období 2009-2010 požádali v EU o azyl. V těchto
letech sedmadvacítka zrušila vízovou povinnost pro lidi z většiny zemí, jež
vznikly po krvavém rozpadu Jugoslávie.
"Úřadům jsem řekl, že jsem žil s přítelkyní, ale že jsme se rozešli a že mě
její bratři chtějí zabít," vypráví. "Ve skutečnosti šlo ale o to dostat papíry a
začít pracovat. Po dvanácti letech bez práce jste naprosto demoralizovaní,"
vysvětluje Arsim.
Úřady Memishiho deportovaly poté, co deset měsíců žil na účet švédského státu
a přivydělával si prodejem kovů do sběru. Nyní je zpátky doma v Preševu.
Některé země EU už toho mají dost. Německo, Belgie, Francie, Lucembursko,
Nizozemsko a Švédsko přišly s iniciativou, aby v Schengenském prostoru bez
hraničních kontrol vízová povinnost zase začala platit. Počet žadatelů o azyl ze
Srbska, země ucházející se o vstup do EU, je ve stejné lize jako Irák a
Afghánistán. V Německu o něj letos požádalo více než 6000 srbských a
makedonských občanů. Nechali za sebou Afghánce a vyvolali vztek německých
daňových poplatníků, kteří nesou na svých bedrech velkou část nákladů za
dluhovou krizi v eurozóně.
Ozývají se varovné hlasy, že obnovení vízové povinnosti by mohlo ohrozit
pozici EU na neklidném Balkáně, kde vidina možného členství pomohla umlčet
zbraně, smířit nepřátele a nastartovat reformy. Nevládní organizace Iniciativa
pro evropskou stabilitu upozorňuje, že zrušení vízové povinnosti bylo
"nejdůležitější rozhodnutí pro další integraci západního Balkánu za posledních
deset let". Cestování bez víz je pro mnohé lidi nejviditelnějším přínosem
evropské integrace. Nese v sobě také symboliku: dlouhé fronty před
velvyslanectvími se staly synonymem pro ponížení a izolaci, kterou obyvatelé
bývalé Jugoslávie pociťovali po rozpadu této země. Díky jejímu lavírování mezi
Východem a Západem bylo mnoho z nich zvyklých toulat se po světě.
V roce 2009 Evropská unie povolila občanům Srbska, Makedonie a Černé Hory
přijet na tři měsíce do Schengenského prostoru bez víz. Albánie a Bosna je
následovaly v roce 2010. Toho roku ale počet žadatelů o azyl ze Srbska a jeho
bývalé provinicie Kosova vystřelil o polovinu na skoro 30.000. Loni OSN zařadila
Srbsko společně s Kosovem na čtvrté místo za Afghánistán, Čínu a Irák v počtu
žadatelů o azyl ve vyspělých zemích.
Za letošní rok o azyl v některé ze schengenských zemí požádalo více než
14.000 lidí ze Srbska a Makedonie. "Obrovský příliv srbských a makedonských
občanů je třeba okamžitě zastavit," prohlásil před časem německý ministr vnitra
Hans-Peter Friedrich. Chce, aby žadatelé o azyl dostávali menší podporu a aby
úřady žádosti vyřizovaly rychleji. "Cestování bez víz nesmí vést k porušování
azylových předpisů. Jinak klesne podpora Němců pomáhat těm, kdo to opravdu
potřebují," varoval německý ministr. V případě Německa jde ve většině případů o
Romy. Jejich počet se zvýšil s tím, jak se blíží zima.
"Jde jim o to přežít zimu a na jaře se zase vrátit," říká Zoran Sajiković,
romský radní v srbském Leskovaci. Procedura udělení azylu v Německu může trvat
měsíce, po které žadatelé mají nárok na ubytování, jídlo a finanční podporu ve
výši asi 350 eur měsíčně (8760 korun). Pro srovnání: Memishi si coby učitel na
částečný úvazek vydělá 160 eur. Průměrná mzda v Srbsku sice činí asi 380 eur,
ale v zemi je 25procentní nezaměstnanost a mezi etnickými Albánci a Romy je
daleko vyšší.
