romea - logo
21. září 2019 (sobota)
svátek má Matouš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Gwendolyn Albert: Sedm organizací OSN vydalo prohlášení o zamezení nedobrovolným sterilizacím

New York, 25.8.2014 15:03, (ROMEA)
Ilustrační FOTO: Romea.cz
Ilustrační FOTO: Romea.cz

V květnu tohoto roku vydalo sedm odborných organizací OSN – mezi nimi Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, UNAIDS, Rozvojový program OSN, UNICEF, Populační fond OSN, Ženy OSN a Světová zdravotnická organizace - společné prohlášení o zamezení nuceným a nedobrovolným sterilizacím. Dokument obsahuje přehled mnoha různých okolností, za kterých byli děti, muži a ženy po celém světě proti své vůli sterilizováni, a nabízí jasný návod pro vlády a lékařské profese o tom, jak skoncovat s takovým porušováním lidských práv.

Společné prohlášení vychází z vědeckých faktů týkajících se léčebných praktik, praktik ve veřejném zdravotnictví a sféře sociálních prací, jakož i ze zákonů a zásad mezinárodních lidských práv. Zkoumá historickou důležitost eugenického hnutí, které mezi názory vévodilo v letech 1870 a 1945, kdy se nucené a nedobrovolné sterilizace užívaly v mnoha zemích ke kontrole populace ve jménu veřejného zdraví s dnes již vyvráceným cílem „rasového zdokonalování“ lidského druhu.

Ačkoli byl tento cíl zpochybněn, několik zemí i nadále používalo nucenou sterilizaci jakožto nástroj kontroly populace bez ohledu na lidská práva konkrétních jednotlivců. Vlády zavedly taková donucovací opatření jako pokuty, tresty a výhrůžky za účelem přesvědčit doktory ke sterilizaci členů vybraných skupin nebo přesvědčit samotné členy těchto skupin, aby sterilizaci podstoupili, či přemluvit sociální pracovníky, aby lékařům napomohli sterilizovat určitý počet lidí. K dosažení těchto výsledků zavedly vlády také motivační odměny jako nabídky jídla, ubytování, půdy nebo peněz. Docházelo i k šíření zavádějících informací, které měly lidi přesvědčit, že pakliže po dětech zatouží někdy v budoucnu, tento sterilizační proces bude možné „zvrátit“. Právě takový program probíhal v komunistickém Československu do začátku 90. let minulého století, kdy byla opatření podněcující ke sterilizaci zrušena. A právě takový program dosud probíhá v některých státech Indie a pod vládou autoritativního režimu v Uzbekistánu.

Sterilizace jedině jako dobrovolné rozhodnutí

Společné prohlášení jmenovaných organizací doporučuje státům, aby zakázaly jakékoli programy, ať už provozované soukromě či z veřejných zdrojů, které nutí pacienty podstoupit sterilizaci či zdravotní personál k tomu, aby je prováděl. Legislativa, předpisy a směrnice, které určují takové programy, by měly být opatřeny dodatky, jež zajistí, že k provádění sterilizace bude docházet bez donucování. Veškeré zdravotnické služby musejí být poskytovány na základě přiměřených přísně objektivních zdravotních norem a to způsobem, jenž respektuje i splňuje lidská práva, přičemž věnuje zvláštní pozornost potřebám členů skupiny, která byla nuceným či nedobrovolným sterilizacím vystavena.

Tyto skupiny zahrnují osoby s nejasným pohlavím (intersexuálové) či s trensgender identitou. Zákonná nařízení některých zemí požadují, aby byly osoby s nejasným pohlavím či osoby s transgender identitou podrobováni sterilizaci tehdy, pakliže chtějí získat oficiální dokumenty, které by uváděly pohlaví, jemuž sami dávají přednost. Lékaři běžně na osobách s nejasným pohlavím provádějí po narození zákroky za účelem „opravit“ genitálie, s nimiž se narodili. Tyto zákroky nejsou ze zdravotního hlediska nezbytné, ale vedou ke sterilitě. Často se tak navíc děje bez vědomí rodičů. Společné prohlášení zmíněných organizací doporučuje, aby byly veškeré zákroky na osobách s nejasným pohlavím, které vedou ke sterilitě, odloženy až do té doby, kdy je daná osoba dostatečně zralá, aby pochopila svou situaci a mohla se tudíž podílet na rozhodování, případně k takové operaci dát svůj poučený souhlas.

Vůči lidem s nejistým pohlavím a s transgender identitou se takto zacházelo zčásti proto, že byli dlouho vnímáni jako svým způsobem postižení. Argumenty pro taktiky sterilizace osob s postižením (ať již skutečným či domnělým) byly výsledkem chybného a neúplného vědeckého chápání mechanismů genetické dědičnosti, které se rozvinulo během období eugeniky. Účelem bylo zabránit tomu, aby zplodili postižené potomky. V tomto smyslu můžeme zrovna tak dobře považovat předsudky vůči postiženým lidem (tzv. ableismus) za kořeny předsudků, které stály za spoustou následných sterilizací cílených na jiné etnické či rasové skupiny. Jednalo se o pseudovědecká tvrzení o „nižším postavení“ konkrétních etnických či rasových skupin (tedy jejich předpokládané náchylnosti k postižením různých druhů), která posloužila jako argumenty také pro jejich sterilizaci.

V Evropě vedl tento argumentační řetězec zejména ke zvěrstvům spáchaným během holocaustu. Z perspektivy lidských práv musíme mít samozřejmě vždy na paměti, že Článek 2 Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia považuje „nucená opatření za účelem zabránit rození dětí“ některé etnické, národnostní, rasové či náboženské skupině za jednu z definic činů řazených pod genocidu.

Od roku 1945 se naštěstí posunulo vpřed nejen vědecké chápání genetické dědičnosti lidí, ale také naše mezinárodní zákony o lidských právech. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením přijatá v roce 2006 potvrzuje právní způsobilost postižených osob a jejich právo na odlišnost a rovnoprávnost včetně lidského práva zachovat si plodnost, moci založit rodinu a starat se o ni. Rozličné motivace pro sterilizaci lidí se zdravotním postižením prováděnou bez jejich svolení, ale i motivace, které často uvádějí vlády nebo osoby v lékařských profesích jakožto výhodné ať už pro dané osoby samotné či pro širší společnost, nejsou prostě podle Úmluvy přijatelné.

Společné prohlášení uvádí jako příklad „řízenou menstruaci“ (klinický pojem pro potlačení menstruace), která se využívala jako záminka pro sterilizaci dívek či žen se zdravotním postižením. Prohlášení poukazuje na skutečnost, že zákroky vedoucí ke sterilitě nejsou nikdy jedinou možností medicíny, která by dívkám či ženám se zdravotním postižením pomohla vypořádat se s menstruací, a že jakýkoli zákrok vedoucí ke sterilitě je možné provést jen a pouze na základě úplného, svobodného a informovaného souhlasu osoby, jíž se týká.

Respekt a dostatečné informace

Ve společném prohlášení se opakuje, že žádná lidská bytost by nikdy neměla být přinucena podstoupit sterilizaci nějakou jinou osobou ani přesvědčována žádnou jinou osobou, aby k takovému zákroku dala souhlas. Je nepřijatelné, aby k takovému rozhodnutí přemlouval anebo nutil danou osobu jakýkoli člen rodiny (včetně rodičů a partnerů), poskytovatel lékařské péče, zákonný zástupce či veřejný činitel. V některých zemích je bohužel možné, aby jménem osob s postižením učinil právní rozhodnutí soud nebo člen rodiny, etická komise, zákonný zástupce, stát či tribunál. Podobná opatření porušují Úmluvu, která tvrdí, že osoby s postižením mají právo být uznány za rovné před zákonem.

Úmluva také říká, že státy musejí zajistit, aby měly osoby s postižením možnost získat podporu nezbytnou pro uplatnění své právní způsobilosti. Taková podpora by znamenala, že advokát – osoba, u které nehrozí střet zájmů a která nemá na daného jednotlivce žádný nepatřičný vliv (tedy někdo, kdo nemůže mít jakýkoli hmotný zájem například na tom, aby daná osoba pobývala v nějaké instituci) – by napomáhal danému jednotlivci uplatnit své zákonné právo rozhodnout za sebe v záležitostech, které se jej týkají.

Každý by měl mít samozřejmě přístup k všeobecným radám, informacím a dokladům o běžné antikoncepci, abychom všichni mohli činit informovaná rozhodnutí ohledně jejího využití na základě porozumění jejich spolehlivosti a bezpečnosti. Sterilizace je jen jednou z mnoha metod antikoncepce, kterou bychom měli být schopni zvážit, a v procesu rozhodování o této i jakékoli jiné antikoncepci musí být brán ohled na naši nezávislost.

Společné prohlášení zmíněných organizací doporučuje, aby poradenství o sterilizaci povinně poskytovalo dostupné informace jak o výhodách, tak i o risku daného zákroku, o jeho alternativách a následcích, a to takovým způsobem, aby respektovalo jedincovu nezávislost, důstojnost a zachování mlčenlivosti o osobních záležitostech. Sterilizační zákroky se smějí provádět jen a pouze na základě svobodného, úplného a informovaného rozhodnutí jedince k tomu, aby byl sterilizován. Jedinec musí získat podporu a čas k takovému rozhodnutí nezbytné. Poskytovatelé zdravotní péče nikdy nesmějí na jedince vyvíjet tlak, aby použil nějakou antikoncepční metodu, a vždy musejí respektovat jedincovu informovanou volbu, i kdyby byla v rozporu s doporučeními poskytovatele.

Když poskytovatelé zdravotní péče získávají informovaný souhlas ke sterilizačnímu zákroku, musejí zajistit, že rozhodnutí daného jedince nebude ovlivněno žádnými cizími podněty, zavádějícími informacemi, tlakem či výhrůžkami. Svolení se sterilizací se nikdy nesmí stát podmínkou přístupu ke zdravotní péči, včetně potratu, zákroků za účelem stvrzení pohlaví, jakékoli metody porodu či léčení AIDS nebo HIV. Nikdy se to také nesmí stát podmínkou k získání čehokoli jiného jako například zaměstnání, průkazu totožnosti, zdravotního pojištění, sociálních dávek anebo k dosažení propuštění z nějaké instituce.

Pakliže je konkrétní ženě ze zdravotních důvodů doporučeno neotěhotnět, neměla by sterilizace být nabízena jakožto jediná možná metoda z celé škály možností antikoncepce. Společné prohlášení zdůrazňuje, že pro „sterilizaci jakožto formu antikoncepce“ nikdy neexistují žádné „legitimní léčebné či společenské indikátory“. Zabránění těhotenství není nikdy naléhavý léčebný případ a poskytovatelé zdravotní péče jej nesmějí jako takový chybně prezentovat. Nikdy by se na souhlas se sterilizací neměli ptát v okamžicích zranitelnosti ženy, kdy není schopna dojít k úplnému informovanému rozhodnutí, jako ve chvílích, kdy žádá o potrat, během porodu anebo bezprostředně po něm. Společné prohlášení konečně také doporučuje, aby byl souhlas se sterilizací vždy nutně a jasně odlišen od souhlasu s porodem císařským řezem.

Oběti nechtěné sterilizace v České republice

Oběti nezákonné sterilizace, které v současnosti v České republice žádají odškodnění, podaly zprávu o tom, že jim nemocnice odmítají poskytnout kopie jejich lékařských záznamů. Společné prohlášení zmíněných organizací opakuje, že přístup k lékařským záznamům je součástí práva každého člověka na efektivní přístup k informacím ohledně jeho zdraví. Zástupce Českého helsinského výboru podal návrh, aby byl za účelem odškodnění obětí této újmy v České republice schválen zákon, a na základě předchozí zkušenosti romských žen žádajících nápravu této újmy také podotkl, že „[s]e předpokládá, že oprávněnost nároku nebude vždy možné dokázat kvůli lékařským záznamům, a tudíž by měla být možnost dokázat oprávnění nároku i způsobem jiným, který by mohl napomoci k objasnění daného případu, konkrétně skrze výpovědi nějaké způsobilé osoby a svědků, odborná vyhodnocení a jiné dokumenty a předměty důležité pro posouzení žádosti.“ Ti, kdo nyní navrhují onen zákon, tak snad učiní takovým způsobem, aby tyto chybějící záznamy nepředstavovaly pro osoby, jež byly neoprávněně sterilizovány a chtějí zažádat o odškodnění, překážku.

Předchozí šetření těchto nezákonných sterilizací, jako například přezkoumání provedené Veřejným ochráncem práv ČR z roku 2005, zjistila, že i tam, kde záznamy o těchto zákrocích existují, vykazují často nesrovnalosti a chyby. V těchto případech tedy ti, kdo o odškodnění žádají, nesmějí být nuceni nést výlučné břemeno důkazních materiálů. Bylo by nespravedlivé nepřiznat těmto lidem odškodnění jen proto, že díky cizímu pochybení již neexistují jejich lékařské záznamy.

V této oblasti stejně jako v tolika jiných existuje doposud příliš velká propast mezi lidskými právy uvedenými jako cíle v našich mezinárodních dokumentech a našimi reálnými praktikami. Česká republika snad brzy přijme zákon, který poskytne spravedlivé odškodnění všem obětem zneužití sterilizací, aby bylo učiněno za dost minulým nepravostem. K tomuto rozhodnutí by nemělo dojít v tichosti – představitelé státu by jeho význam měli veřejnosti vysvětlit. Rozhodnutí řešit tento problém vytváří výbornou příležitost poskytnout širší poznatky o podobných otázkách lidských práv, přičemž takové poznatky jsou vždy velmi třeba bez ohledu na to, kde na světě jsme se narodili.

Gwendolyn Albert, přeložila Jana Kavalírová
Přečteno: 644x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Sterilizace, Diskriminace, OSN, Prohlášení



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ve Spišské nové vsi zabránil řidič Romkám nastoupit do autobusu - srpen 2019 (FOTO: Video Štefan Polák)

videoDiskriminace? Romky chtěly nastoupit do autobusu, řidič jim zavřel dveře a odjel. Není to ojedinělý případ

16.9.2019 23:00
Košický kraj brázdí linkové autobusy s názvem slovenské firmy Eurobus. Nové autobusy ale nebrání starému chování některých řidičů této firmy, které k Romům není vždy právě vstřícné. Podle firmy Eurobus jde o nedorozumění, video a svědectví však svědčí o něčem jiném.
 celý článek

Žena se sbírkou hákových křížů na krku 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Reflex, koláž: Romea.cz)

Ženu s hákovými kříži chce policie obžalovat za podporu hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka

16.9.2019 12:10
Pražští kriminalisté navrhli obžalovat sedmačtyřicetiletou ženu, která přišla na dubnovou demonstraci hnutí SPD na Václavské náměstí s řetízkem s hákovými kříži a dalšími symboly nacistického Německa. Informaci sdělil České televizi mluvčí pražské policie Jan Daněk. Ženu viní kriminalisté z projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. Za to jí hrozí až tři roky vězení.
 celý článek

Prezidentka Zuzana Čaputová s romskými studenty (FOTO: Facebook)

videoVIDEO: Zuzana Čaputová posnídala s romskými studenty

13.9.2019 13:40
Páteční dopoledne strávila prezidentka Slovenské republiky, Zuzana čaputová s mladými romskými studenty. Společná snídaně a debata o budoucnosti těchto mladých talentovaných lidí byla pro mnohé z nich velmi příemným zážitkem. Čaputová si po volbách získala přízeň Romů také tím, že jim ve své děkovné řeči poděkovala v romském jazyce.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo