romea - logo
21. září 2021 (úterý)
svátek má Matouš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

I v pekle volila dobro. Příběh Alfrédy Markowské, polské Romky, která zachraňovala romské a židovské děti před nacisty

11.5.2021 16:04
Alfréda Markowská (Foto Chad Evans Wyatt / RomaRising)
Alfréda Markowská (Foto Chad Evans Wyatt / RomaRising)

Jako filmový scénář zní životní příběh Alfredy Markowské – polské Romky, která zachránila před nacisty nejméně padesát romských a židovských dětí. „Babička Nońcia“, jak se jí říkalo v její rodině, zemřela letos 30. ledna v 94 letech.

Bývá označovaná za „romskou Irenu Sendlerovou“ a jako první příslušnice romského národa obdržela komandérský kříž s hvězdou Řádu Polonia Restituta – druhý nejvyšší občanský řád, který Polská republika uděluje za mimořádné zásluhy. „Pokud dnes existuje židovský národ, pokud existuje romský národ, je to jen díky lidem, jako jste vy,“ řekl jí tehdejší prezident Lech Kaczyński, když jí při slavnostním ceremoniálu 17. října 2006 vyznamenání předával. V prezidentském paláci tehdy přihlíželi zástupci polského státu a veřejného života, hosté z USA, Německa a Izraele i romští představitelé. „Toto vyznamenání je poctou za čin nejvyšší hodnoty – za záchranu lidských životů v podmínkách pekla, které naší zemi připravila třetí říše, hitlerovský nacismus. Vy jste zachraňovala občany naší země, když za jejich záchranu nehrozilo jen vězení nebo vyhnanství, ale smrt. Děkuji vám za toto výjimečné hrdinství,“ prohlásil tehdy prezident Kaczyński. Alfredě Markowské bylo tehdy osmdesát let. Od skutků, za které jí řád udělili, uběhla desetiletí. A nebýt nasazení druhých, kteří její příběh zveřejnili i navzdory jejímu přání, možná by o něm dodnes nikdo nevěděl.

Smrt v lese

Vraťme se tedy na začátek. Alfredini rodiče patřili ke kočovné skupině Polska Roma, otec Jan obchodoval s koňmi a matka Adela hádala z ruky. Nońcia přišla na svět 10. května 1926 poblíž Stanisławówa na dnešní Ukrajině. V době německého a sovětského vpádu do Polska na podzim 1939 se její „tabor“ zrovna zdržoval u Lvova, před Rudou armádou se rozhodli uchýlit do oblasti okupované Německem. V roce 1941 pak Němci u východopolské Bělé Podleské tábor napadli a celou skupinu – osm desítek lidí – zmasakrovali. Patnáctiletá Alfreda byla právě pryč ve vesnici, jako jediná přežila.

Několik dní hledala po okolních lesích, zda se někdo z její rodiny nezachránil a neskrývá se tu, anebo zda by alespoň objevila místo, kam Němci její příbuzné zahrabali. Neúspěšně. Vydala se tedy do šedesát kilometrů vzdáleného Rozwadówa za jinou romskou skupinou, kde se také o rok později provdala. Ona a její manžel byli několikrát německou okupační správou zadrženi a uvězněni v romských ghettech, pokaždé ale uprchli a nakonec zůstali v Rozwadówě, kde mezitím vznikl pro Romy pracovní tábor.

Rodina z vlastních i cizích

Tady začíná příběh Nońcii-zachránkyně. Tábor v Rozwadówě měl relativně volný režim a zdejší Romové pracovali především na železnici. Alfreda získala potvrzení o zaměstnání, a tak mohla z tábora bezpečně odcházet, aniž by jí hrozilo zatčení. Chodila na místa, o kterých se doslechla, že se na nich stal pogrom, masakr, a hledala zde přeživší děti. Nebo se zastavovala na nádraží, kam měla jako pracující na železnici přístup, a z vlaků, jimiž putovali zadržovaní Romové a Židé do koncentráků, zachraňovala jejich potomky. Jedním z nich byl Karol „Parno“ Gierliński – Sinto, dnes šestasedmdesátiletý malíř, sochař a básník. Z transportu jej Nońcie podala do náručí jeho matka. Sama zahynula v Osvětimi.

Dosud se podařilo zjistit, že takto Alfreda zachránila pět desítek dětí. Romských, židovských a časem, když se na sklonku války posunula fronta a Němci ustupovali před Rusy, také německých. Zajišťovala jim falešné dokumenty a pracovní povolení, hledala jejich příbuzné, kterým by je mohla předat, umisťovala je do spřízněných romských rodin anebo se o ně postarala sama – vyrůstaly spolu s jejími dětmi jako její vlastní. Některé zůstaly pár dní či týdnů, jiné natrvalo. Některé bydlely v baráku pro dělníky Němcům přímo na očích, jiné u Alfredy doma. Neměla strach? Později se jí na to ptali. Prý beztak nečekala, že by mohla válku přežít, a tak se smrti nebála.

Foto: Alchetron

Nový domov v Gorzówě Wielkopolském

V roce 1944 s postupem Rudé armády, která násilně rekrutovala mladé Romy do svých řad, Alfreda s mužem a svou novou rodinou uprchla dále do polského vnitrozemí. Po válce se tam vrátili ke kočovnému životu polských Romů, a až v 60. letech se na nátlak komunistických úřadů usadili ve velkopolském Przeźmierowě. Koupili tu pozemek a postavili dům. Po manželově smrti se pak Alfreda přestěhovala na svou poslední „štaci“ – do sousedního Gorzówa.

Žila tam uprostřed své rodiny – té pokrevní i té, kterou tvořili lidé, kteří se díky Nońcie „podruhé narodili“, jak se jednou vyjádřil Karol Gierliński. A tam také během jedné z rodinných sešlostí padlo rozhodnutí, že se svět musí o Alfrediných činech dozvědět. „Začal jsem psát na úřady, prezidentovi. S úředníky jsme sbírali údaje o zachráněných. Našli jsme jich padesát. Nebyli to všichni – spousta židovských dětí emigrovala a kontakt se přetrhl,“ připomněl Karol Gierliński v rozhovoru, který dal před časem polskému magazínu Tygodnik powszechny.

Právě toto úsilí vyústilo až ve slavnostní akt, o kterém vyprávíme na začátku. Do prezidentského paláce ve Varšavě dorazili státníci i přátelé z mnoha zemí, aby byli u toho, až „babička Nońcia“ přijme z prezidentových rukou státní vyznamenání. Alfreda se prý zlobila a na slavnost nechtěla jít. Nakonec si tam aspoň zatančila při zvuku gorzowské romské kapely. „Podruhé mě porodila. Byla tak jako my odsouzená k smrti, ale zachránila nás. Děkuji – potřeboval bych toho říct tolik, že toto jedno slovo musí stačit,“ řekl tehdy Gierliński.

Polský romský časopis Romano Atmo věnoval události své následující číslo 5/2006. „Pro všechny polské Romy je to čest a chlouba,“ napsal v editorialu šéfredaktor Roman Chojnacki. Jeho rodiče byli mezi dětmi, které Nońcia zachránila. „Poprvé v historii Polska jeho prezident udělil vyznamenání člověku romské národnosti. Jsem si jistý, že tato událost zlepšila image Romů ve společnosti. Už sama skutečnost, že Romové byli pozváni do prezidentského paláce, je důležitá.“

I v pekle volila dobro

Následovaly další pocty. Gorzów Alfredě roku 2017 udělil čestné občanství. Na zdi základní školy v ulici Dąbrowského vytvořil Leszek Michta Nońciin nástěnný portrét, další zdobí zeď gymnázia ve Varšavě. Polská režisérka Agnieszka Arnold se pustila do dokumentu o Alfredině životě, nazvaného Phuri daj. Snímek bohužel nedokončila.

Letos 3. února se pak na pohřbu Alfredy Markowské nesešla jen její široká rodina s desítkami pokrevních i přijatých vnoučat a pravnoučat. Obřady v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Gorzówě i modlitby na zdejším hřbitově vedl katolický farář P. Dariusz Glama (Alfreda i její rodina byli římští katolíci) a promluvili zde i představitelé města. „Jsme vděční, že naše město bude navždy zapsáno do historie jako vaše místo na zemi,“ poděkoval zemřelé starosta Jacek Wójcicki. A předseda městské rady Jan Kaczanowski dodal: „Alfreda Markowska bude žít navždy – ve svých dětech, vnoučatech, pravnoučatech, v nesčetných potomcích těch, kterým zachránila život.“ Skončeme vyznáním Romana Chojnackého: „Markowska a její život jsou důkazem, že i na dně lidské tragédie, v pekle vytvořeném lidmi, dobro zvítězí nad zlem.“

Te arakhel le čhavoren andal o maribnaskero nacisticko bibachtaľipen

Te leperas la Alfreda Markowskona, ta oda hin sar scenaris pro filmos – poľčiko Romňi, savi arakhľa mujal o nacista vaj penda romane the Čhinde cikne čhavoren. E somnakuňi „baba Nońcija“, sar lake phenenas andre lakeri famiľija, muľa čori kada berš 30. januariste u has lake 94 berš.

Vakerel pes pal late sar pal „romaňi Irena Sendlerovo“ u sar perši džuvľi the peršo romano manuš chudľa o komandérsko kerestos la čercheňaha Rjados Polonia Testituta – dujto nekbareder ašariben predal o nipi, savo e Polsko republika del vaš varesavi but hirošňi aktivita. „Te vakeras akana pal čhinde manušengeri nacija, te hine o manuša khatar e romaňi nacija, ta šaj paľikeras kajse manušenge sar san tumen,“ phenďa lake o prezidentos Lech Kaczyńsko, sar lake pro ašundo ceremonijalos 17. oktombriste 2006 o ašariben delas.

Andro prezidentoskero palacos akor has pre ceremonija o manuša khatar e Poľčiko, vičinde manuša khatar e USA, e Ňemciko the o Izraelos, u tiš romane bare manuša. „Kada ašariben hin paťiv, te o manuš kerel baro majbaro lačhipen – vaš oda, hoj arakhľan manušengero dživipen andre bari bibacht, savi amara themake kisitinďa trito riša, hitleriskero nacismos. Tumen arakhenas le manušen andre amari them, choc vašoda na has ča e bertena, abo oda, hoj tumen tradena andal e them, vašoda le manušenge šaj lenas o dživipen. Paľikerav tumenge vaš kada čačo baro zaačhiben vaš o manuša,“ phenďa akor o prezidentos Kaczyńsko. La Alfredake Markowskovonake has akor ochtovardeš berš. Akorestar kana arakhelas le čhavoren andro dujto baro mariben, pregejle but berša. Te o manuša, save pal kada džanenas, pal kada na irindehas, choc joj pal oda na kamelas te del duma, ta dži adaďives o manuša pal kada na džanlehas.

O meriben andro veš

Ta aven pale pro agor. Lakeri daj the o dad perenas kije grupa Poľčika Roma, save tradenas le verdanenca, o dad bikenkerelas le grajen u e daj Adela phenelas andal o vast. E Nońcija uľiľa 10. majoste 1926 paš e Stanisławówa, akana oda hin e Ukrajina. Sar pre Polsko demade o Ňemci the o Sovjeti jesoste 1939, has lakero „taboris“ paš o Lvov, gejle pen te garuvel mujal Rudo armada andro regijonos, so perelas tel o Ňemci. Andro berš 1941 paľis o Ňemci paš vichodoposko Bělé Podleské demade pro manuša andro taboris u savore manušen -ochtovardeše dženen – murdarde. La Alfredake has dešupandž berš u has akor andro gav, joj sas korkori, so predžiďiľa.

Vaj keci ďivesa phirelas upre tele pal o veša, či vareko andal e famiľija dživel, či pen na garuven. Rodelas, či choča na rakhela o than, kaj o Ňemci le manušen učharde la phuvaha. Na rakhľa. Gejľa šovardeš kilometri andro Rozwadóvos pal aver Roma u odoj tel jekh berš iľa vera. La the lakere romes e ňemecko okupačno sprava buterval chudľa u phandle len andro romana ghetta. Sakovar denašle u ačhile andro Rozvadóvos, kaj kerde predal o Roma buťakero taboris.

Jekh famiľija lakrengere the avrengere manušendar

Adaj ačhol e paramisi, savi predžiďiľa e Nońcija-arakhibnaskeri manušňi. Andro taboris Rozwadóvoste na has ajso zorala režimos. O Roma nekhbuter kerenas pre štacija. E Alfreda chudľa o ľil, hoj odoj kerel buťi, ta šaj khatar o taboris džalas avri. Phirelas pro thana, pal save šunďa, hoj odoj has o demavipen, masakros u rodelas le cikne čhavoren, save ačhile džide. Abo phirelas pre štacija, odoj šaj džalas, bo la has o ľil, hoj odoj kerel buťi, u paš o mašini lelas le Romendar the Čhinde manušendar le čhavoren, bo len ľidžanas andro koncentračne lagri. Jekh ole čhavorendar has o Karol „Parno“ Gierliński – Sinto, adaďives leske hin eftavardešthešov berš. Hino maľaris, socharis the poetikos. La Nońcijake pro vasta diňa leskeri daj. Joj čori muľa andre Osvjenčina.

Dži akana avle o manuša pre oda, hoj kavka e Alfreda arakhľa pandžvardeš čhavore. Romane, Čhinde u paľis sar džalas e fronta u o Ňemci denašenas anglal o Rusi, ta tiš ňemecke čhavoren. Počoral lenge anelas na čače dokumenti the o ľila, hoj keren e buťi, rodelas lengere famiľiji, te len odoj bičhavel, delas len andro aver romane paťivale famiľiji, abo pal lende bajinelas joj korkori – lelas len andre peskeri famiľija, u baronas avri lakere čhavorenca. Varesave ke late ačhile paru ďivesa, kurke, aver calo dživipen. Varesave dživenas andro kher predal o buťara, le Ňemcenge prosto pro jakha, aver paš e Alfreda khere. Na daralas? Pal buter berš latar phučenas. Joj phenelas, hoj avka the avka na užarelas kaj ačhela džiďi, ta na daralas.

Foto: Wikimedia Commons

Nevo dživipen andro Gorzówos Wielkopolsko

Andro berš 1944, sar džalas dureder the dureder e Rudo armada, savi – či kamenas, na kamenas – lenas le Romen sar rekruten andre armada, e Alfreda le romeha the la famiľijaha denašľa dureder la frontatar. Pal o mariben pale phirnas le verdanenca, sar the aver Roma andre Poľčiko. Andro šovardešte berša, sar has o komunista, imar našťi tradenas le verdanenca, ta gejle te bešel andro Przeźmierowos. Poťinde kadaj koter phuv u ačhade o kher. Sar muľa lakero rom, ta e Alfreda gejľa te bešel andro peskero agorutno bešťipen – andro Gorzówos.

Dživelas odoj la famiľijaha – savore džene has e famiľija, lakere čhave the ole, so lenge e Nońcija „diňa nevo dživipen“, sar jekhvar phenďa o Karol Gierlińsko. Odoj, maškar e famiľija, kana pes sgejle jekhetane, phende, hoj kamen, te e luma džanel, so e Alfreda kerďa. „Chudľom te irinel pro amta, le prezidentoske. Le manušenca pro amta kidahas upre o informaciji pal o manuša, so len e Alfreda arakhľa. Rakhľam penda manušen. Oda na has savore - but čhindengere čhavore has andre emigracija u na denas pen te rakhel,“ mek kija phenďa o Karol Gierlińsko andro jekh vakeriben, andro polsko magazinos Tygodnik powszechny.

Kada avrirodkeriben džalas dži ko aktos, pal savo das e duma pro agor. Andro prezidentsko palacos kije Varšava avle o šerale khatar o rajaripen the o amala khatar but thema, kamenas te avel paš oda, sar „e baba Nońcija“ lela le prezidentostar o ašariben. E Alfreda, sar paľis phenenas, rušelas u na kamelas odoj te džal. Andro agor odoj the čeporo khelelas, sar bašaďa gorzowsko romaňi banda. „Joj man pale ločhiľa. Joj tiš šaj merelas, avka sar amen, kajča joj amen arakhľa. Paľikerav – kampľahas mange but lava te phenel pal late, ča kada jekh lav hin dosta,“ phenďa akor o Gierlińsko.

Poľčiko romano magazinos Romano Atmo pal kada ačhiben irinelas andro numeris 5/2006. „Vaš savore poľčika Roma oda hin bari paťiv the o baripen,“ irinďa andro editorijalos o šefredaktoris o Roman Chojnacko. Leskeri daj the o dad has le čhavorendar, save e Nońcija arakhľa. „Perševar andre poľčiko historija diňa o prezidentos le romane manušeske o ašariben. Paťav kaj kada bararela Romengeri paťiv maškar sa manuša. Imar oda, hoj o Roma has vičimen andro prezidentsko, palacos hin igen anglunoi the igen bari paťiv.“

Mek andre bibacht gejľas pro lačho drom

Paľis chudelas mek aver ašaribena. O Gorzóvos la Alfredake andro berš 2017 diňa o ľil sar foreskere paťivale manušeske. Pre fala andre zakladno škola andre uľica Dąbrowského kerďa o Leszek Michta la Nońcijakero portretos, aver hin pre fala pro gymnazium andre Varšava. E poľčiko režiserka e Agnieszka Arnold kerďa o dokumentos pal Alfredakero dživipen, vičinďa les Phuri daj. O dokumentos na kerďa dži kijo agor.

Kada berš 3. februariste, sar has la Alfreda Markowskona o parušagos, na avle ča o manuša khatar lakeri bari famiľija le onukenca the le onukengere čhavorenca. E omša andre khangeri Neposkvrněného početí Panny Marie v Gorzówě the lava kijo Del pre mulaňi bar phenelas o katolicko rašaj P. Dariusz Glama (e Alfreda the lakeri famiľija has rimska katolika) u vakerenas odoj the o manuša khatar o foros. „Hin predal amende bari paťiv, hoj amaro foros ela imar sakovar irimen andre historija sar tumaro than pre luma,“ paľikerelas la Alfredake o šeralo pal o foros o Jacek Wójcicko. U o šeralo andre foroskero amtos o Jan Kaczanowski mek kija phenďa: „ E Alfreda Markowsko dživela dureder – andre lakere čhavore, onuki, lengere čhavore, andro manuša khatar o famiľiji, save arakhľa andro mariben.“ Andro agor šaj phenas o lava, so phenďa o Romanos Chojnacko. „E Markowsko the lakero dživipen hine sar manušengero leperiben, hoj the andre but baro bibachtaľipen, andre tragedija, savi džanen te kerel o manuša, o lačhipen marel tele e bibacht.“

 

Článek vyšel v Romano voďi. Časopis si objednejte pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

Alena Scheinostová, překlad do romského jazyka Eva Danišová
Přečteno: 1340x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 3/2021, Romano voďi, Romano voďi 2021, Polsko, Osobnosti, Holocaust, Hrdina, Nacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo