Jižní Karolína odstranila konfederační vlajku symbolizující otrokářství
Americký stát Jižní Karolína dnes odstranil z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky spornou konfederační vlajku. Ceremonii přihlížely tisíce jásajících lidí. Vlajka na místě vlála dlouhých 54 let, nyní bude přemístěna do historické expozice vojenského muzea v Columbii.
Spor o vlajku vypukl po červnovém teroristickém útoku v Charlestonu, kde střelec zabil devět černochů. Fotografoval se právě s historickou zástavou Konfederace, kterou někteří považují za rasistický symbol spojený s někdejší otrokářskou érou.
"Sundejte ji," křičel dav, když se čestná stráž chystala zástavu ze stožáru stáhnout. "USA, USA," skandovali následně přítomní lidé. Jak řekl americké televizi CNN jeden z místních obyvatel, dnešní krok je podle něj důležitým mezníkem v americké historii a on si velmi váží toho, že u toho mohl být.
Norma zakazující vyvěšovat konfederační vlajku prošla tento týden v úterý místním Senátem, ve čtvrtek ji po dlouhé debatě schválila Sněmovna reprezentantů a následně zákon podepsala jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová.
Podle amerického prezidenta Baracka Obamy je svěšení vlajky "znamením dobré vůle a ozdravení a rovněž významným krokem k lepší budoucnosti". Prezident to dnes napsal na Twitteru jen pár minut poté, co byla zástava ze stožáru odstraněna. Jedním ze zavražděných v Charlestonu byl i pastor Clementa Pinckney. Obama tehdy pronesl řeč na jeho pohřbu a následně vyvolal vlnu emocí, když náhle začal zpívat křesťanskou hymnu Amazing Grace.
Jižní Karolína byla posledním americkým státem, který umístění kontroverzní vlajky symbolizující otrokářské jižanské státy z dob americké občanské války v letech 1861-1865 na veřejných budovách toleroval. Veřejnost i politiky vlajka rozděluje: zatímco mnozí ji považují za symbol rasové diskriminace, jiní ji označují za součást neodmyslitelného historického dědictví.
VIDEO
