romea - logo
28. května 2022 (sobota)
svátek má Vilém

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Komisař Rady Evropy pro lidská práva kritizuje Norsko kvůli odebírání dětí Romům

19.5.2015 15:26
Nils Muižnieks (FOTO: www.coe.int)
Nils Muižnieks (FOTO: www.coe.int)

Polovina dětí norských Romů z Osla je v pěstounské péči, případně jim úřední odebrání z rodin hrozí. Ve své aktuální zprávě o Norsku to uvádí komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Portál The Local dnes napsal, že dokument je vůči Oslu značně kritický. Norská vláda údaje nepotvrdila, ani nevyvrátila.

Podle zprávy, která je založena na Muižnieksově lednové návštěvě této skandinávské země, je odhadem přes 60 dětí norských Romů z Osla v pěstounské péči a dalším 60 dětem odebrání hrozí. To je polovina dětí z domácí romské populace v metropoli, do které nejsou započítány rodiny romských přistěhovalců.

"Podle komisařových prostředníků se mnoho nastávajících romských matek vyhýbá norským porodnicím ze strachu, že jim novorozence sociální služba bezprostředně po porodu odejme," uvádí zpráva. Dokument rovněž vyjadřuje vážné obavy z neobyčejně častých případů, kdy úřady Romům děti odebírají.

„Velká většina matek z rodin, které znám, rodí v porodnici, ale mnoho z nich má strach ze všech veřejných služeb pro děti – včetně jeslí, školek a škol,“ řekl pro server Romea.cz Balder Hasvoll, poradce pro romskou menšinu města Oslo

"Stává se, že učitelé si špatně vyloží něco, o čem se děti baví, nerozumí tomu, jak to v romské kultuře chodí – a místo snahy o vysvětlení hned začnou jednat se sociálním úřadem. Zabýval jsem se třeba případem, kdy učitelka zaslechla od dětí něco o domlouvání sňatků, zavolala sociálku a dosáhla toho, že děti byly na několik týdnů rodině odebrány. Nakonec se ukázalo, že o žádné domlouvání sňatků nešlo, že to byla jen dětská fantazie, prostě si děti mezi sebou něco povídaly. Do rodiny se pak vrátily a jediné, co z toho měly, byl obrovský stres z odloučení od rodičů,“ uvedl již dříve pro server Romea.cz romský mediátor Robert Lorentsen, který pracuje pro norské hlavní město Oslo.

Jak uvedl Hasvoll, Norsko se kritice z Rady Evropy v médiích někdy brání tím, že se snaží, aby si romské děti v pěstounské péči udržely svou mateřštinu a kontakt s rodnou kulturou a identitou. „Podle mých zkušeností to je nesmysl. Barnavernet (odbor sociálně-právní ochrany dětí a mládeže, pozn.redakce) se o to snaží jen velmi málo. Ty děti nemají skoro vůbec možnost mluvit romsky a svojí biologickou rodinu, pokud vůbec, vidí jen zřídka. Případ Michalíkových je velmi typický – matka a příbuzní mají možnost vidět kluky velmi málo, během setkání jsou pod dozorem a mluvit se musí pouze norsky,“ přibližuje. 

"Ministerstvo pro děti, rovnost a sociální začleňování nemá žádný přístup ke statistikám o etnickém původu dětí, proto nemůže údaje ve zprávě komentovat," citoval portál The Local reakci norského ministerstva.

To zároveň uvedlo, že z více než 53.000 dětí, se kterými je sociální služba Barnevernet v kontaktu, bylo jen zhruba 9000 odebráno do pěstounské péče.

"Naše zákony považují za nejdůležitější rodinné vztahy a kontinuitu dětské výchovy, zároveň ale také právo dětí na péči a ochranu před všemi formami fyzického i psychického násilí, zneužívání či zanedbávání," dodalo ministerstvo.

Kromě Romů, kteří ve Skandinávii žijí od 16. století, takzvaných „Tatere“ – travelerů, jejichž počet se odhaduje do 10 000, žije v Norsku skupina „původních“, norských Romů a komunita přistěhovalců z Balkánu, především z Rumunska, Bulharska a bývalé Jugoslávie. Původní skupina jsou olašští Romové, kteří v Norsku žijí téměř 150 let – hovoří se zhruba o pěti až sedmi stovkách lidí. Přistěhovalců je více, odhadem do dvou tisíců. Do země začali přijíždět zhruba před osmi lety.

Romové byli v Norsku jako jedna z pěti národnostních menšin uznáni až v roce 1999. V roce 2008 bylo oficiálně uznáno označení Romové – namísto dřívějšího „Cikáni“. Dnes je část norských Romů takzvaně integrovaná, další se potýkají s nemalými problémy.

Norská sociální služba v poslední době čelí rozsáhlé zahraniční kritice za to, že údajně bez náležitých důkazů odebírá děti cizinců. To je i případ českých bratrů Michalákových, který v České republice přitahuje velkou mediální pozornost. Českým rodičům úřady bratry odebraly v květnu 2011 pro podezření na násilí a zanedbávání. Rozhodnutí sociální služby potvrdil soud, policie ale případ odložila a žádné obvinění nepadlo. Chlapci nyní vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách.

Přečteno: 983x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Norsko, Rada Evropy, Lidská práva, Odebírání dětí



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo