romea - logo
23. ledna 2020 (čtvrtek)
svátek má Zdeněk
Loading
rozšířené vyhledávaní

Markus Pape: Fenomén německé strany Alternativa pro Německo

20.9.2016 11:14
Alternativa pro Německo.
Alternativa pro Německo.

O víkendu Berlíňané zvolili nový senát a zastupitelství svých obvodů. Výsledek voleb znovu ukazuje, že rozložení politických sil v jednotlivých spolkových zemích je pokaždé jiné. V Berlíně už tradičně žije hodně migrantů, z nichž mnoho pracuje na vysokých postech. Jejich obchody, restaurace, ale i kulturní aktivity spoluvytvářejí ráz města, a přitahují tak turisty z celého světa. Proto výsledky ani těchto voleb nejsou reprezentativní pro celou zemi.

Volby sice znovu vyhráli sociální demokraté (SPD), získali však rekordně nízkých 21,6 procent hlasů. V zemském sněmu (senátu) budou mít tedy 38 křesel, což je o devět méně než dosud. Podobně jako CDU, kterou volilo 17,6 procenta lidí, což znamená pokles na 31 křesel ze 39, které získala v minulých volbách. Kvůli tomuto výsledku se rozpadne dosud vládnoucí velká koalice, protože ztratila většinu. Vítěz voleb bude muset vytvořit koalici s nejméně dvěma dalšími stranami tak, aby ve sněmu získali většinu. Levice (Die Linke) skončila s 15,6 % těsně na třetím místě, polepšila si tak o osm mandátů na celkových 27. Tolik zástupců ve sněmu bude mít i Společenství 90/Zelení se ziskem 15,2 procenta. Na pátém místě skončila populistická AfD (Alternativa pro Německo), která hned na svůj první pokus v Berlíně obdržela 14,2 procenta hlasů a 25 křesel. Znovu ve sněmu bude liberální strana FDP se 12 zástupci, když získala 6,7 procent hlasů. Ze sněmu naopak vypadli Piráti se ziskem 1,7 procenta. Očekává se, že Berlín ovládne červeno-červeno-zelená koalice, která bude k uprchlíkům nakloněná.

Strana protestu a strachu

Nyní se podívejme na migraci voličů mezi stranami. AfD přebrala CDU 37 000 a SPD 22 000 hlasů. Od Zelených k ní přešlo 3 000 voličů, od Die Linke a Pirátů celkem 11 000, což právě jsou tzv. protestní voliči, kteří nemají stálý politický názor. Dvě třetiny voličů AfD uvedly, že se tak rozhodly kvůli nespokojenosti s ostatními stranami. Přesně tak se vyjádřili i její voliči v Mecklenbursku-Předním Pomořansku po zemských volbách na začátku září. Většina voličů AfD je starší 45 let, nejčastěji ve věku 45 ̶ 59 let. Stranu také volilo 23 % dělníků a 19% nezaměstnaných. Mezi její nejčastější voliče patří lidé se středoškolským a nižším vzděláním. Od vysokoškoláků získala strana jen 7 % hlasů.

Tvrdit, že nová německá strana AfD jsou samí neonacisté a rasisté, je nebezpečným zjednodušením situace. Paušalizování nikam nevede, ať se týká kterékoliv skupiny lidí na světě. Též není pravda, že AfD je pouhá strana protestu. Voliči AfD nejsou často schopni držet krok s rychlostí modernizace, ale i globalizace hospodářství a společnosti. Nabyli dojmu, že o tom rozhodují elity bez předchozího souhlasu občanů. Málo z nich se naučilo podílet se na politickém rozhodování, což před týdnem vedlo k první drtivé porážce strany v komunálních volbách v Dolním Sasku, kde získala 7,8 procenta hlasů. Jejím problémem bylo, že na kandidátku nezískala dostatek kandidátů.

Vznik a samotná existence AfD může však přispět k dalšímu rozvoji demokracie, pokud artikuluje třeba i oprávněné obavy, jejichž závažnost politici dlouho přehlíželi. Zatímco ve volbách do berlínského senátu etablované strany stran získali 41 000 dosavadních nevoličů, Afd sama dokázala oslovit kolem 64 000. Díky ní tedy roste počet voličů v Německu, což znamená: více lidí chápe, že demokracie žije a každý se na politickém rozhodování může podílet – třeba už jen tím, že přijde k volebním urnám.

Strašit, strašit, strašit

Současným hlavním problémem AfD je způsob volebního boje. Už rétorika jejich představitelů svědčí o kultuře strachu, kterou chtějí ve společnosti vytvořit, aby odvrátili lidi od etablovaných stran. Strašení je mimochodem oblíbeným politickým nástrojem nejrůznějších stran v postkomunistickém světě, za komunismu tomu nebylo jinak. Někteří sociologové poukazují i na to, že mezi voliči AfD je poměrně hodně migrantů z východní Evropy, hlavně z Ruské federace a postkomunistických států ve Střední Asii. Několik milionů se jich v posledních desetiletích přestěhovalo do Německa, pokud mohli alespoň částečně prokázat svůj německý původ. Kvůli své nízké vzdělanosti mají často strach z konkurence nových přistěhovalců a uprchlíků na pracovním trhu. Sami se považuji za „pravé“ Němce, ač doma a mezi sebou dodnes mluví většinou rusky a jen špatně německy na rozdíl třeba od Němců s tureckými kořeny, kteří v Německu žijí už ve třetí generaci a turecky již neumí.

Strana „majitelů mindráků“ nepopírá svůj obdiv k Putinovi jako klasickému „führerovi“, který nedodržuje demokratické principy západních společností. Rád se ve veřejnosti prezentuje jako mačo či válečník, odsuzuje homosexuály, cizince či lidi z opozice. Podobně jako on i AfD kultivuje agresivní slovník, postrádá argumenty a tlačí na nejnižší pudy člověka.

Pozitivní aspekty volebních úspěchů AfD

Co s tím? Pluralitní demokracie již ze své podstaty toleruje různost názorů. Může mít radost z toho, že AfD vysává z etablovaných stran politiky s rasistickými, homofobními a antisemitskými názory. V různých spolkových parlamentech, městských zastupitelstvech a radách nyní budou muset poslouchat jazyk jiného ražení. Dlouhodobou výhodou bude také skutečnost, že AfD je vnitřně politicky roztříštěná. Mezi svými představiteli má jak levicovou frakci, tak i silně pravicovou, které se již nyní mezi sebou vášnivě hádají. Z tohoto důvodu nemá strana ještě klasický celostátní volební program, ale jen stručný souhrn některých politických zásad, na kterých se delegáti se zaťatými zuby shodli.

Dalším pozitivním následkem je skutečnost, že etablované strany jsou kvůli AfD doslova nuceny se znovu veřejně postavit proti intoleranci a nacionalismu. V osobě Angely Merkelové má Německo v současné době kancléřku, která toto umí. Navíc prosazuje již léta silně nepopulární politické kroky, aniž by ztratila vlastní popularitu. Nadále tři čtvrtiny voličů považují Angelu Merkelovou za dobrou kancléřku. Pokud se rozhodne znovu kandidovat ve volbách do parlamentu a nedojde před nimi k nějakému nečekanému vývoji, suverénně je vyhraje.

Dá se také očekávat, že podobně jak u Pirátů nejschopnější politici AfD časem přestoupí do některé z etablovaných stran. V Evropském parlamentu například už ztratila čtyři ze šesti svých zvolených poslanc. Jelikož v Německu žádná z ostatních stran s ní nechce jít do koalice, Afd se z nedostatku nosné myšlenky sama zruší dříve, než bude členem nějaké vládní koalice a bude se moci aktivně podílet na realizaci politiky. Podle posledních průzkumů může AfD ve volbách do německého parlamentu získat až deset procent hlasů. Až vymizí téma uprchlíků či spíše jejich problémů při integraci z popředí politických debat, zhasne i dnes tak zářivě svítící hvězda stran typu AfD.

Důkazem toho je i fakt, že ve volbách spolkové zemi Berlín strany podporující vládní azylovou politiku kancléřky získaly 85 procent hlasů.

Přečteno: 960x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Volby, Německo, Angela Merkelová, Alternativa pro Německo, Politika



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo