Místopředsedou maďarského parlamentu se stal bývalý vůdce neonacistů

Maďarští poslanci schválili vedení nového zákonodárného sboru, jehož členem
se stal i bývalý vůdce neonacistů, který je nyní místopředsedou parlamentu.
Maďarský prezident János Áder také vyzval parlament v Budapešti, aby znovu
zvolil premiérem Viktora Orbána. Orbánova strana, Maďarský občanský svaz (Fidesz),
jasně zvítězila v dubnových volbách.

Za hlavní úkol do budoucna považuje prezident Áder rozvoj maďarské střední
třídy po vzoru Západu. Řekl také, že výsledky voleb jsou jasnou zprávou o
uzavření "neplodných politických debat minulosti" a dokončení "zdlouhavého
procesu změny režimu".

Orbánovi se jako prvnímu maďarskému politikovi oficiálně otevřela cesta k
třetímu období v premiérské funkci, kterou zastává od roku 2010. Mandát od
maďarských voličů, díky jejichž hlasům poprvé vládl zemi v letech 1998 až 2002,
považuje za "výjimečnou čest".

Orbánovi konzervativci mají ze 199 členů parlamentu 133 poslanců, což jim
stejně jako v minulém volebním období dává k dispozici dvoutřetinovou většinu,
umožňující i ústavní změny. O tom, že Orbánova vláda získá parlamentní podporu,
není pochyb.

Převaha Fideszu ve sněmovně se také odrazila při volbě vedení sněmovny –
jejím předsedou se stal zástupce Orbánovy strany László Kövér. Jako kontroverzní
se zdá být obsazení funkce místopředsedy parlamentu, do níž byl zvolen především
hlasy poslanců svého radikálního, extrémně pravïcového hnutí Jobbik a také
Fideszu bývalý vůdce neonacistů v severomaďarském Egeru Tamás Sneider. Podle
agentury DPA byl v devadesátých letech v tomto městě znám pod přezdívkou Roy
jako násilnická osoba.

Podle informací zveřejněných na serveru Novinky.cz Sneider nepopírá , že v
roce 1992 dostal podmínku za napadení romského podnikatele Bélu Farkase.
Maďarská média uvedla, že Sneider se v roce 2006 zúčastnil útoku radikálů na
budovu maďarské televize.

Opoziční socialisté, kteří jsou s 38 poslanci druhou nejsilnější formací,
průběh dubnových voleb kritizovali. Nový volební zákon, který přijal předchozí
parlament, rovněž ovládaný Orbánem, podle nich zvýhodnil právě stranu Fidesz.

Některé dřívější Orbánovy ústavní změny se staly terčem kritiky i ze strany
Evropské unie. Brusel poukazoval právě na porušování demokratických principů,
jako je respektování práv menšin, svobody vyznání i nezávislosti justice a
sdělovacích prostředků.