Neonacisty se v Bratislavě nepodařilo zablokovat. Mezi extremisty, kteří vzpomínali na fašistický stát, byli i Češi z DM

Asi stovce demonstrantů se nepodařilo v Bratislavě zablokovat pochod
přívrženců krajní pravice, kteří se v hlavním městě shromáždili u příležitosti
74. výročí vzniku fašistického Slovenského štátu. Přibližně dvě stovky přívrženců
extrémistického sdružení Slovenská pospolitost se setkaly u sídla
prezidenta Ivana Gašparoviče po 14 hodině se záměrem přesunout se ulicemi
Bratislavy na Martinský hřbitov k hrobu Jozefa Tisa. Demonstranti i s primátorem
Milanem Ftáčnikem čekali na Náměstí SNP, neonacisté trasu pochodu ale změnili.

"Člověk může být buď tam (na Hodžově náměstí) nebo zde na shromáždění, které
chce vyjádřit opačný postoj. Můj názor je jednoznačný, podporovat neofašizmus v
žádné podobě nemohu," vysvětlil podle serveru SME.sk dnes svou účast Ftáčnik,
který osobně přes týden agitoval za účast na protestu proti neonacistům.

Neonacistický pochod i jeho blokáda byly řádně ohlášeny, i když blokádu na
podnět primátora ohlásili organizátoři jen den před jejím konáním.

Blokáda za účasti aktivistů, poslanců parlamentu a primátora hlavního města
Milana Ftáčnik byla připravena na Náměstí SNP, kudy měla vést cesta neonacistů.
Ti se však v doprovodu desítek městských a státních policistů přesouvali jinou
trasou.

Aktivisté se přesto pokoušeli zkřížit extremistům cestu, k vážnějším střetům
však nedošlo. Výjimkou byla situace, když se před neonacistický pochod postavil
nezařazený poslanec Alojz Hlina. Ten byl nakonec, stejně jako minimální čtyři
přívrženci krajní pravice, předveden na policii

Přesto, že ho policie zadržela, Hlina je s přístupem mužů zákona spokojen. "Mně
se je podařilo obejít a alespoň symbolicky jsem udělal to, co bylo cílem
blokády," řekl Hlina agentuře SITA. "Hodnotím jednání policie jako
profesionální. Ale byl jsem zděšen z toho, v jakých prostorách úřadují," dodal
poslanec, který policejní oddělení přirovnal ke stáji. Hlina si však i tak
myslí, že takové akce do ulic hlavního města nepatří. "Policie má celou řadu
jiných povinností," uzavřel.

VIDEO

Dvě skupiny demonstrantů se nakonec setkali při vstupu na Martinský hřbitov.
Těžkooděnci lidem protestujícím proti neonacismu a neofašismu zablokovali na
hřbitov přístup. Aktivisté se několikrát pokoušeli překonat policejní kordon,
aby neonacistům zabránili vstoupit na hřbitov ke hrobu Josefa Tisa, to se jim
však nepodařilo. Tiso byl po válce odsouzen k smrti za válečné zločiny a
popraven.

Podpořit demonstranty proti neonacismu přišel i čestný předseda Ústředního
svazu židovských náboženských obcí Pavel Traubner, politolog Grigorij Mesežnikov
nebo poslanec Smeru Ľuboš Blaha. Mezi neonacisty bylo několik členů české
Dělnické mládeže (DM), která je blízká extremistické Dělnické straně sociální
spravedlnosti (DSSS).

Neonacisté využili shromáždění svolené u příležitosti 74. výročí vzniku
válečného slovenského státu k propagandě zaměřené proti Evropské unii.
„Samostatnost, kterou jsme nabyli v roce 1993, jsme ztratili vstupem do Evropské
unie," prohlásil na demonstraci vůdce Slovenské pospolitosti Jakub Škrabák.
Tvrdil, že EU slouží ke kolonizaci a zotročování národů a že členstvím v unii
Slovensko ztratilo měnu i hranice a zákony musí podřídit unijní legislativě.
„Tak, jak jsme do Evropské unie vstoupili, tak z ní můžeme vystoupit. Raději
budu žít v chudobě než v otroctví," dodal.

Většina Slováků se však podle průzkumů veřejného mínění řadí mezi zastánce
členství své země v EU. Slovenská ekonomika je závislá na exportu do členských
států unie, v zemi pod Tatrami v uplynulých letech investovala řada firem se
sídlem ve vyspělejších států evropské sedmadvacítky.

Policie situaci sledovala během celého dne. V ulicích byly desítky hlídek
státní i městské policie. Připravené bylo i vodní dělo.