Nová italská vláda požaduje přerozdělování azylantů v EU a likvidaci romských táborů
Nový italský premiér Giuseppe Conte zdůraznil, že jeho země požaduje
automatické a povinné přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi Evropské unie.
Ministerský předseda se tak vyjádřil v projevu v italském Senátu, který po
následné debatě odhlasoval důvěru nové “vládě změny”. Ve středu bude o důvěře
hlasovat Poslanecká sněmovna. Conte také uvedl, že jeho vláda se bude snažit
prosadit vstřícnější postoj k Rusku a přehodnocení západních sankcí. Italská
vláda má také v programu zlikvidovat všechny romské tábory v zemi.
Pozorovatelé se shodli, že Conte ničím nepřekvapil a v podstatě zopakoval
obsah koaliční smlouvy populistických stran Liga a Hnutí pěti hvězd (M5S). Byl
to “obecný projev plný klišé”, zhodnotil premiérovu řeč Maurizio Martina, který
dočasně vede Demokratickou stranu, jež dříve vládla a nyní je v opozici. Kritici
také upozornili na to, že nový premiér se ani slovem nezmínil o kultuře či
školství.
V následné debatě varoval bývalý premiér Mario Monti, že pokud Itálie nebude
obezřetně spravovat veřejné finance, hrozí jí dohled Evropské centrální banky,
Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu.
Doživotní senátorka Liliana Segreová, která přežila holokaust, zdůraznila, že
bude proti jakémukoli zákonu namířenému proti Romům. “Odmítám, aby byla dnešní
demokratická civilizace zmrzačena zvláštními zákony proti kočovníkům,” řekla
Segreová. “Pokud se to stane, postavím se proti tomu s veškerou energií,” dodala.
“Věděla jsem, co je to skrývat se, být žadatelem o azyl,” řekla. “Znám vězení,
znám těžkou práci, pracovala jsem jako otrok, když jsem jako malá v
koncentračním táboře,” dodala Liliana Segreová.
Nový ministr vnitra Matteo Salvini – šéf Ligy, jež bývá označována za krajně
pravicovou – chce vedle masových deportací migrantů bez patřičných dokumentů
prosadit i zrušení všech romských osad.
“Budeme důrazně vyzývat k překonání dublinských nařízení, abychom dosáhli
účinného dodržování spravedlivého přerozdělení odpovědnosti a dosáhli
automatického systému povinného rozdělování žadatelů o azyl”, citovala Conteho
agentura AFP.
O reformě takzvaného dublinského systému se na půdě EU hovoří už nejméně dva
roky. Možnost povinného přerozdělování žadatelů o azyl v případě krizové zátěže
jedné ze členských zemí je ale stále nepřijatelná pro země visegrádské skupiny,
tedy Maďarsko, Polsko, Česko a Slovensko.
Conte je v čele nové vlády tvořené zástupci protiimigrační a euroskeptické
Ligy a protestního M5S. Tyto strany přitom v evropském prostoru spolupracují s
dalšími nacionalistickými stranami, mimo jiné s českou SPD Tomia Okamury, která
naopak má odmítání unijní spolupráce v azylové politice jako jednu z priorit
svého politického programu.
Conte dnes také přislíbil, že bude usilovat o snížení mohutného státního
dluhu. Dosáhnout toho ale chce prostřednictvím hospodářského růstu, a ne pomocí
úsporných opatření.
Italský dluh, který je po tom řeckém nejvyšší v eurozóně, je podle Conteho
názoru udržitelný. Cílem vlády je zmírnit zaostávání Itálie v hospodářském růstu
za zbytkem Evropy. “To je náš cíl,” zdůraznil premiér, který hovořil o “jednotném
evropském domu” a o “silnější, ale spravedlivější Evropě”.
“Budeme hájit otevření se Rusku, které v různých geopolitických krizích
posledních let konsolidovalo svou mezinárodní pozici,” uvedl dále mimo jiné
Conte. “Budeme prosazovat revizi systému (západních) sankcí, počínaje těmi, jež
těžce dopadají na ruskou občanskou společnost,” dodal.
Sankce Řím dodržuje společně se zbytkem Evropské unie v reakci na ruskou
anexi Krymu a nepřiznanou okupaci východní Ukrajiny oficiálně ovládané místními
povstalci. Předseda výboru pro zahraniční věci ruského senátu Konstantin Kosačev
označil Conteho výroky za “pozitivní”, ale dodal, že se teprve uvidí, jak se
Itálie v této věci vypořádá s vlivem ostatních unijních států.
