Nová studie upozorňuje na podobnost politických názorů uprchlíků a pravicových populistů v Německu
V polovině srpna berlínská Vysoká škola pro média, komunikaci a hospodářství představila výsledky své studie s názvem „Uprchlíci 2016“ o politických názorech uprchlíků v Německu. Ve spolupráci s německým Červeným křížem rozdala mezi uprchlíky 1000 dotazníků s četnými dotazy v perštině, arabštině a angličtině. Vrátilo se jich 445 vyplněných. Některé z výsledků vědeckého průzkumu jsou překvapující. Autoři studie zcela otevřeně říkají, že průzkum není reprezentativní. Anketa nepokrývá všechny vrstvy uprchlíků, na dotazy nejvíce odpovídali vysokoškoláci (akademici z jejich řad). Mezi uprchlíky je i nemálo těch, kteří v dotazníku používané jazyky neovládají. Průzkum byl proveden v Berlíně, tedy ve městě, jehož liberální kultura se může odrážet na postojích respondentů.
Většina respondentů například preferuje demokracii a svobodu projevu. Zároveň si však přejí „silného vůdce, který by vládnul v zájmu všech“. Nejen tím se podobají voličům populistické strany AfD (Alternativa pro Německo), řekl hlavní autor studie Roland Freytag na tiskové konferenci. Navzdory běžným stereotypům si většina respondentů přeje jasné oddělení státu od náboženství, na druhou stranu však vykazují silné neznalosti charakteru demokracie západního typu. Často se jejich názory liší od těch, které zastává většina Němců, jako například ve vztahu k sexualitě, partnerství, formám bydlení, způsobu životu, uvedl Freytag, profesor psychologie hospodářství a médií.
Za nejdůležitější považujeme ochranu práva a řádu, tvrdí dvě třetiny uprchlíků, „v případě potřeby i násilím“. 87 procent respondentů považuje náboženství za soukromou věc. Většinou nepovažují za problém konzumaci alkoholu, změnu náboženství nebo manželství mezi křesťany a muslimy. I rovnoprávnost mezi muži a ženy u nich vykazuje vysokou podporu. Polovina uprchlíků ovšem odmítá mít za sousedy homosexuály, čtvrtina by nechtěla bydlet v sousedství sdíleného bytu studentů, stejný počet by odmítal židovskou rodinu z Izraele. Rodinu s více dětmi by naopak dvě třetiny uprchlíků uvítali, více než jedné třetině by nevadila v sousedství rodina z Afriky. Každý druhý považuje předmanželský sex za hřích, toho názoru je přitom i vysoký počet mladých lidí.
Významné pro budoucí integraci je, že 70 procent respondentů chce trvale zůstat v Německu a za tímto účelem investovat do svého vzdělání. Téměř všichni považují za důležité naučit se dobře německy i s vědomím, že to bude vyžadovat velké úsilí. Většinou jsou si vědomi rozdílných postojů obyvatel východního a západního Německa, vědí o existenci populistických stran jako třeba AfD, postoje německých parlamentních stran od sebe však sotva dokážou rozlišit.
Podobně jako voliči AfD uprchlíci často reprezentují hodnoty, které byly na německém venkově zcela běžné před druhou světovou válkou. O to více je bude třeba vzdělávat v oblasti moderní demokracie a právního státu, což platí mimochodem i pro německé voliče populistických stran. Rozdílný hodnotový žebříček může totiž snadno vyvolávat konflikty. Otázkou zůstává, proč AfD brojí proti uprchlíkům, když se s ní často hodnotově shodují. Jakmile dostanou německé občanství, mohli by být i jejími voliči.
