Papež odsoudil konzum a vyzval k lásce k bližním. Zdůraznil důležitost bratrského soužití lidí různých národů, kultur a náboženství

Pamatujte na chudé, střezte se materialismu a uvažujte o duchovním rozměru
života, vyzval dnes papež František v tradičním poselství mše vánoční křesťany.
“Lidé se stali chamtivými a nenasytnými. Shromažďování a vlastnění věcí se pro
mnohé zdá být smyslem života,” řekla hlava katolické církve, známá svým
zasazováním se za chudé a vyděděné, v chrámu svatého Petra v Římě.

Vánoční příběh nám připomíná, že v životě není zásadní majetek, chtivost,
nebo nadbytek, ale láska, láska k bližním a prostota, pokračoval papež. V
časech, kdy se mnozí obdarovávají drahými dárky a přejídají se, apeloval, že
spíše než hromadit věci, by se lidé měli odhodlat dělit se o ně a dávat je.

Brzy 82letý Argentinec v očích mnohých jednoduchost,  k níž vyzývá, i sám
zosobňuje. Vzdal se mnohých privilegií, do Vatikánu opakovaně zve bezdomovce a
utečence, kterým věnoval minulé vánoční kázaní, a setkává se s vězni.

Papež své poselství Městu a světu věnoval tématu bratrství

V poledne pak pronesl František z balkonu baziliky svatého Petra své již
šesté tradiční poselství Městu a světu (Urbi et orbi).  

Papež František zdůraznil důležitost bratrského soužití lidí různých národů,
kultur a náboženství. Lidi na celém světě přitom vybídl, aby rozmanitost vnímali
jako zdroj obohacení, a nikoli jako nebezpečí. Znepřátelené strany v oblastech
zmítaných válkami, jako je Sýrie, Jemen či řada afrických zemí, papež vyzval k
usmíření. Apeloval také na obnovu dialogu mezi Izraelci a Palestinci.

“Doufám, že Izraelci a Palestinci obnoví jednání a vydají se na cestu míru,
která ukončí konflikt, jenž trvá více než 70 let,” prohlásil papež z balkonu
baziliky svatého Petra ve Vatikánu.

Mezinárodní společenství papež vyzval, aby odhodlaně pracovalo na “politickém
řešení války v Sýrii, jež Syřanům – především těm, kteří byli donuceni opustit
svou zemi a vyhledat útočiště jinde – umožní vrátit se do vlasti a žít život v
míru”. Syrský konflikt trvá již téměř osm let a počet civilistů, které vyhnal z
domovů, přesáhl podle OSN šest milionů.

Papež také ve svém poselství vyjádřil naději, že příměří dohodnuté nedávno v
Jemenu “konečně přinese úlevu mnoha dětem a lidem vyčerpaným válkou a
hladomorem”. Válka v Jemenu si od roku 2015 vyžádala nejméně 10.000 mrtvých a
způsobila podle OSN nejhorší humanitární krizi ve světě.

Papež vzpomněl i na mnoho Afričanů, kteří potřebují humanitární pomoc a
potravinové zabezpečení i klid zbraní na celém kontinentě. Pontifex, první z
oblasti Latinské Ameriky, zmínil také země tohoto regionu sužované vnitřními
sváry, jako je Venezuela, Nikaragua, či další neklidné oblasti světa, například
Korejský poloostrov či Ukrajinu. Rovněž pak vyslovil přání na zlepšení podmínek
mnohdy utiskovaných křesťanských menšin.

Na Svatopetrské náměstí papeže přišly dnes za příjemného, slunečného počasí
vyslechnout desetitisíce turistů, poutníků i místních obyvatel. Papež v
poselství nepřímo poukázal na sílící nacionalismus a rozdělení společnosti v
evropských zemích a ve Spojených státech v důsledku migrační vlny a zdůraznil,
že je zapotřebí, aby lidé různých názorů byli schopni si naslouchat a vzájemně
se respektovat.

“Bez bratrské sounáležitosti jsou i naše nejlepší plány a projekty prázdné a
bezduché,” podotkl papež.

Na Boží hod vánoční si křesťané připomínají narození Krista

25. prosince je Boží hod vánoční, první a pro křesťany nejdůležitější vánoční
den. Připomínají si narození Ježíše Krista. V kostelích se stavějí betlémy,
tradiční jsou i vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o
Ježíšově narození a koled. Boží hod vánoční je vedle Božího hodu velikonočního
neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce.

Věřící by měli na Boží hod v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše
na svět. Dříve byla zapovězena v tento den práce. Někde se prý ani nestlala
lůžka a pokud v ohništi vyhasl oheň, nikdo se neosmělil znovu ho rozdělat. Název
svátku vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a
přistupovali četněji ke svatému přijímání – slavili tedy “duchovní hody”. Tento
den je také příležitostí sejít se u slavnostně prostřeného stolu. Božíhodové
obědy byly bohaté i dávno v minulosti.

Památka narození Páně se slavila 25. prosince zpočátku jen v Římě, od 7.
století se oslava stala součástí liturgie celé západní církve. Východní církev
světila od 4. století slavnost Epifanie neboli “slavné zjevení se Božího Syna v
těle”. Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.

O narození Ježíše se píše jen ve dvou evangeliích – Matoušově a Lukášově.
První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o
pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.