Po pomnících připomínajících oběti nacismu z řad Židů a Romů by měl v Berlíně vzniknout i památník na počest Poláků zavražděných během druhé světové války. Myslí si to bývalý polský ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski, který v současnosti působí jako vládní zmocněnec pro mezinárodní dialog.
Bartoszewski, který na vlastní kůži prožil hrůzy nacistického koncentračního tábora v Osvětimi, připomněl, že Poláci byli prvními oběťmi masového pronásledování. Už v září 1939 Němci zabíjeli polské zajatce a intelektuály. "Němci vedli vůči Polákům vyhlazovací politiku," cituje válečného odbojáře Bartoszewského internetový portál listu Rzeczpospolita. Dodal, že zvěrstva na Polácích se děla ještě před tím, než nacisté začali zřizovat ghetta a rozhodli se pro "konečné řešení židovské otázky".
"Romové, kteří seděli v Osvětimi, byli brutálním způsobem zavraždění… Na tom, že se dnes pro ně stavějí pomníky, není nic špatného. Ale nezaslouží si polské oběti také připomínku?" ptá se Kazimierz Albin, který do Osvětimi přijel v roce 1940 s prvním transportem. Z tábora utekl v roce 1943.
Romové museli na pomník v Berlíně čekat dvacet let, slavnostně byl odhalen ve středu. Jeho zřízení sice v roce 1992 schválila německá vláda, ale roky se organizace obětí nemohly shodnout na podobě textu na monumentu. Další zpoždění stavba nabrala kvůli diskusi o podobě a ceně díla.
Nacisté podle odhadů během druhé světové války zabili 1,9 milionu nežidovských polských civilistů. K tomu zavraždili tři miliony polských Židů, připomněla agentura DPA.
