romea - logo
18. října 2018 (čtvrtek)
svátek má Lukáš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Polský Senát schválil kontroverzní zákon o holokaustu

1.2.2018 9:13
Ilustrační foto (autor: C. Puisney, wikimedia commons)
Ilustrační foto (autor: C. Puisney, wikimedia commons)

Polský Senát dnes schválil návrh zákona, který trestá připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům. Polsko si za legislativu vysloužilo kritiku Izraele i USA.

Návrh vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a varšavskou konzervativní vládou koncem minulého týdne. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej srovnal se snahou o změnu historie.

Polsko chce touto legislativou dosáhnout toho, že polský lid ani stát nebudou obviňováni z nacistických zločinů. "Musíme dát světu jasný signál, že nedovolíme, aby bylo Polsko nadále uráženo," prohlásil v parlamentu náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki, který byl iniciátorem textu. 

Spojené státy však uvedly, že tato legislativa "by mohla ohrozit svobodu projevu a akademické rozpravy. "Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu," uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh zákona přehodnotilo. Pokud by byl návrh schválen, obává se dopadu na vztahy Varšavy se Spojenými státy a Izraelem.

Za "naprosto nepřijatelný" označil zákon i ukrajinský prezident Petro Porošenko; hrozí tresty i za popírání zločinů ukrajinských nacionalistů, včetně vyhlazování Židů a genocidy na Polácích ve Volyni, ležící v současnosti na západě Ukrajiny. Kyjev to odmítá jako pokus o jednostrannou interpretaci historických událostí a snahu zobrazovat Ukrajince výlučně jako zločince a kolaboranty s nacisty. "Historická pravda potřebuje otevřený dialog, a ne zákazy," uvedl Porošenko.

Podle této normy může soud za používání termínů jako "polské tábory smrti" udělit až tříletý trest vězení. Podnětem k navržení zákona bylo dlouhodobé používání geografického označení "polský" například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let vyvolávalo popuzené reakce části polské společnosti i politiků.  Mimo jiné bývalý americký prezident Barack Obama se svého času omluvil za to, že omylem hovořil o "polských táborech smrti". Tuto formulaci ke zděšení Poláků použil při návštěvě Varšavy v květnu 2012.

Část izraelských politiků se ovšem nehodlá smířit s tím, že se Poláci zcela zříkají jakéhokoli podílu na smrti Židů, kteří byli během nacistické okupace země zavražděni na polském území.

Na území Polska bylo za války zavražděno okolo dvou milionů Židů. Někteří historici připisují vinu za smrt části z nich Polákům. Podle amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který se kvůli svým tvrzením dostal v rodné zemi do právních sporů se současnou vládou, jsou Poláci odpovědni za smrt nejméně 100.000 Židů.

Podle polské tiskové agentury PAP pro návrh hlasovalo 57 senátorů, 23 bylo proti a dva se hlasování zdrželi. Návrh nyní bude poslán k podpisu prezidentovi Andrzeji Dudovi.

Přečteno: 879x

Kam dál:

Štítky:  

Polsko, Izrael, EU, Holocaust, zákon



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jedna ze dvou uzavíraných ubytoven v Ústí nad Labem. Ubytovna Modrá. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Výzkum Agentury: Více než 80% rodin z ubytoven se přestěhovalo do běžného bydlení díky mimořádné dávce

16.10.2018 15:58
Víc než čtyři pětiny domácností z ubytoven, které se díky mimořádné dávce na kauci a vybavení mohly přestěhovat do běžného bytu, si bydlení po roce udržely.
 celý článek

Tomio Okamura a koncentrační tábor v Letech u Písku (Koláž: Romea.cz)

Okamura a Rozner se dle policie nedopustili trestného činu, Lety jsou dál "neexistující pseudokoncentrák bez plotu"

16.10.2018 11:39
Výroky předsedy SPD Tomia Okamury a jeho stranického kolegy poslance Miloslava Roznera o romském táboře v Letech u Písku nejsou trestným činem.
 celý článek

Josef Holomek na náhrobku v Uherském Ostrohu (FOTO: Lada Viková)

Romové v českoskovenských legiích v Itálii a jejich smutné osudy

15.10.2018 15:58
V rámci oslav 100 let od vzniku republiky se připomínají slavné československé legie, které na třech frontách (ve Francii, Rusku a Itálii) daly světu jasně najevo, na čí straně konfliktu obyvatelé Čech, Moravy, Slezska a Slovenska stojí. Pod vedením hlavních vůdců, Tomáše Garriguea Masaryka a Rastislava Štefánika, tak zviditelnily touhu Čechoslováků získat vlastní stát odtržením se od Rakousko-Uherska.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo