Pravicový extremismus na východě Německa souvisí podle studie i s životem v NDR

Vysoká míra pravicového extremismu ve východoněmeckých spolkových zemích má řadu příčin. Mezi ty nejdůležitější patří zkušenost života v bývalé Německé demokratické republice (NDR). Tvrdí to alespoň dnes zveřejněná studie odborníků ze středoněmeckého Göttingenu.

Německo v letech 2015 a 2016 zaznamenalo spolu s výrazným zvýšením počtu uprchlíků také dramatický nárůst pravicově motivovaných trestných činů. Loni jich bylo rekordních 23.555. Za nadproporčně velkou část z nich jsou přitom zodpovědní obyvatelé bývalého východního Německa, zejména spolkových zemí Saska a Meklenburska-Předního Pomořanska.

Na otázku, proč tomu tak je, se experti z Göttingenu snažili najít odpovědi v 236stránkové studii, na níž pracovali řadu měsíců. Zvláště u starších pravicových radikálů hraje podle nich roli jejich socializace v NDR, kde žili v uzavřené a poměrně homogenní společnosti a do styku s migranty přicházeli jen velmi zřídka. I do bývalého východního Německa sice přijížděli studenti a pracovníci ze spřátelených socialistických zemí, ale ti žili na rozdíl od tehdejšího západního Německa důsledně odděleni od občanů NDR. Navíc se počítalo s tím, že zemi zase zanedlouho opustí.

Pád východoněmeckého režimu s sebou podle studie přinesl řadu změn, kterým část obyvatel jen obtížně čelila – ať už šlo o to, obstát na volném trhu práce nebo se zapojit do politického života a nespoléhat se jen na stát. Řada zdejších obyvatel se i proto dodnes cítí ukřivděna, mají pocit, že jsou obyvateli druhé kategorie ve srovnání se západem Německa nebo i migranty, kterým je podle nich straněno. Takoví lidé podle studie často vzpomínají jen v dobrém na život v NDR a upínají se ke své identitě.

Aby se do budoucna situace změnila, je podle studie nutné se kriticky vypořádat s minulostí v podobě NDR a revoluce v roce 1989. Zmocněnkyně vlády pro nové spolkové země Iris Gleickeová má za to, že největší část odpovědnosti leží na zdejších politicích.