romea - logo
25. května 2022 (středa)
svátek má Viola

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

„Přečarovat svět”: Na proslulém bienále v Benátkách zastoupila Polsko romská umělkyně Małgorzata Mirga-Tas

3.5.2022 9:40
Slavnostní otevření výstavy v polském pavilonu na letošním bienále (FOTO: https://labiennale.art.pl/)
Slavnostní otevření výstavy v polském pavilonu na letošním bienále (FOTO: https://labiennale.art.pl/)

V italských Benátkách, na letošním bienále, se píše historie. Poprvé za 127 let konání tohoto uměleckého festivalu, který se koná každý druhý rok, reprezentuje romský umělec evropský stát. Polská umělkyně romského původu Małgorzata Mirga-Tas ozdobila polský pavilon pro tuto příležitost svými monumentálními obrazy z kusů látek.

„Pro nás, kurátory výstavy, je velkým privilegiem, že tohle není jen polský pavilon a polské umění, ale že je to transevropský a transnárodní pavilon. Umělkyně nabízí nové evropské pojetí, protože Romové a romská kultura žijí napříč Evropou. Díky tomu, že máme v Evropě tuhle společnou kulturu, můžeme překročit hranice národního,” řekla kurátorka výstavy Joanna Warsza v rozhovoru pro Romea.cz.

Výstava je nazvána “Re-enchanting the World”. V překladu to znamená “přečarovat svět, proměnit ho novým kouzlem“, v přeneseném slova smyslu “změnit hluboce zakořeněné předsudky a stereotypní myšlení lidí“. Název je inspirován knihou Silvie Federiciové, jejímž tématem je nenásilný proces pramenící z feminismu a jednání obyčejných lidí, který láme prokletí a obnovuje lidské vztahy.

Látkový obraz Malgorzaty Mirgy Tas v polském pavilonu (FOTO: ERIAC)

Feminismus, který je tématem letošního 59. ročníku Bienále, se promítá i do textilních koláží v polském pavilonu. Podle Małgorzaty jsou to hlavně ženy, které mají schopnost proměnit svět. Její “bohyně” jsou zachyceny ve střední horizontální části na každém z dvanácti panelů. Zobrazuje ženy veřejně známé i ty, jejichž heroismus zůstal utajen.

„Nakombinovala jsem portréty těchto skutečných žen se symboly z astrologie a tarotových karet, což ještě zvyšuje jejich sílu a moc proměnit svět svým kouzlem,” řekla Małgorzata Mirga-Tas zvaná Gosia v rozhovoru pro Roma MoMA Gazette. Gosia byla pověřena prezentací na Bienále poté, co zvítězila v soutěži polské Národní galerie umění. Vystudovala sochařství na krakovské Akademii umění, s patchworkem z textilií pak začala experimentovat před šestnácti lety, v době, kdy byla těhotná se svým prvním synem.

Z obrovských pláten na nás shlížejí umělčina matka a babička Jozefa nebo třeba známá polská Romka Alfreda Markowská, která za druhé světové války zachránila kolem padesáti romských a židovských dětí před transportem do koncentračních táborů. Odváděla je tajně z nádraží schované pod svou širokou sukní, schovala je u sebe a starala se o ně.

Malgorzata Mirga a Eugen Raportu před palácem Loredan (FOTO: ERIAC)

Panely symbolizující dvanáct měsíců v roce, ale Gosie k zachycení všech žen, které jsou pro ni inspirací nestačilo, a tak svůj nynější projekt hodlá dále rozšiřovat. Mezi jejími budoucími bohyněmi bude i česká Romka Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně.  Výstava je vlastní Gosinou interpretací renesančních fresek, které se nacházejí v Salonu měsíců v paláci Schifanoia ve městě Ferrara v severní části Itálie. Tady však místo romských bohyní vládnou jednotlivým měsícům olympští bohové.

Po vzoru ze Salonu měsíců umělkyně rozdělila plátna na tři horizontální části. Kromě již zmíněné střední části, jsou v té horní výjevy z doby příchodu Romů do Evropy a v dolní obrazy z dnešního života Romů v části Polska, kde umělkyně žije. Látkové obrazy na stěnách polského pavilonu hýří barvami a zdánlivě nesourodými vzory a vytvářejí ve své rozmanitosti i detailnosti komplexní obraz, na kterém ožívají lidé i zvířata. Malgorzata přitom na modely lidí zachycených na obraze často používá jejich vlastní oblečení, které podle ní vtiskují postavám svého ducha.

Rozsáhlý patchwork vytvářela v hotelu Imperiál nedaleko "svého" městečka Czarna Góra v Tatrách, na pomezí Polska a Slovenska. Hotel Imperiál, který byl před rekonstrukcí, daroval umělkyni všechny své staré závěsy a potahy.Obrazy jsou jakýmsi historickým dokumentem ze života Romů. Svojí krásou a autenticitou bojují proti předsudkům a stigmatům, kterým Romové musejí po staletí čelit.

Malgorzata Mirga Tas při práci v hotelu Imperial (FOTO: https://labiennale.art.pl/)

 

Rozpracovaný patchwork v hotelu Imperial (FOTO: ERIAC)

„Chtěla jsem vyprávět svůj příběh, příběh o mně, mé rodině a mé komunitě,” uvedla Gosia pro Roma.cz. „Je to zatím jen malá kapka, ale já věřím, že uvidíme podobných věcí více a více. Jako Romka cítím, že tohle je důležitý okamžik pro naši romskou komunitu, Evropu i svět. A doufám, že je to začátek toho, kdy další romští umělci budou reprezentovat další země,” říká umělkyně.

„Není to jen výstava pro polský pavilon, ale pro všechny Evropany, protože my Romové žijeme ve všech zemích. Jsem z Polska, ale když se setkám s Romy z jiných zemí, cítím, že jsme jedna velká rodina. Vzájemně se podporujeme. Cítím, jak moc mě všichni podporují,” přibližuje.

Průvod Benátkami během slavnostního zahájení na bienále směrem k paláci Loredan (FOTO: ERIAC)

Při slavnostním otevření výstavy 22. dubna do polského pavilonu v benátských zahradách, kde se nacházejí pavilony i dalších zemí, proudí zástupy novinářů i romských aktivistů. Jedním z nich je i Ervin Bajram, aktivista z italské organizace proti diskriminaci Romů Kethane, který říká, že on i ostatní Romové jsou na výstavu pyšní. I podle něj jsou Romové jedna velká rodina. „Když se setkáme, nezáleží na tom, odkud jsme, rozumíme si, myslíme stejným způsobem,” říká Bajram. Líbí se mu barevnost obrazů, jejich velkolepost a detailní vyobrazení lidí i zvířat. „Tady se zkrátka boří všechny předsudky,” dodává nadšeně.

Umělci na Náměstí Svatého Marka v Benátkách (FOTO: ERIAC)

Na výstavu postupně přicházejí i turisté ze všech koutů světa. „Výborně, Polsko!,” vyjadřují své pocity Cleo a Mari, mladé dívky z Francie. „Ani ve Francii není romská kultura oslavovaná a my bychom uvítali něco takového i tam,” přibližují. Mladá žena z Maďarska, Viola Lukács, se přidává: „Je to odvážné a důležité, zvláště proto, že východní Evropa má historii perzekuce Romů. Je důležité, aby se minority zviditelnily.”

Při slavnostním otevření se sálem ozývá hudba romského dua The Pillers. Když během proslovů chce Gosia upozornit na portrét své maminky a babičky, zadrhne se jí dojetím hlas. „Pro moji rodinu je moje výstava moc důležitá. Myslím, že jim dává velkou sílu,” svěřuje se později.

Snad nejlépe shrnuje důležité poselství výstavy Gilda Horvát, romská novinářka a aktivistka žijící ve Vídni. “Tady se píše historie. Tohle je kouzlo. Dívejte se srdcem, abyste je pochopili,” říká.

Přečteno: 771x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Itálie, Festival, umělec, Kultura, Polsko



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo