Italské městečko Macerata v sobotu ovládla manifestace proti rasismu a fašismu
svolaná v reakci na útok extremisty, který tu před týdnem postřelil šest cizinců
tmavé pleti. Organizátoři odhadují účast na 30.000 osob, píše web deníku La Reppublica. Podobná akce se odehrála v Miláně s příchodem večera. V den, kdy si
Itálie zároveň připomíná oběti, jež v závěru druhé světové války zabili
jugoslávští partyzáni na severovýchodě země a poloostrově Istrii, byly
demonstrace na programu i v dalších městech.
Do Maceraty se 42.000 obyvateli v regionu Marche podle agentury AFP dorazili
i obyvatelé ze vzdálených částí Itálie. Akci organizovaly antifašistické skupiny
ANPI a ARCI či odborářská skupina FIOM a další nevládní organizace. Podpořili ji
zároveň levicové politické strany a v ulicích bylo k vidění mnoho praporů
komunistické strany Potere al Popolo ("moc do rukou lidí").
Pochod proběhl v poklidném duchu a nepotvrdily se tak obavy místních úřadů,
které k němu daly svolení až v pátek. Kvůli hrozícímu vyhrocení situace se běžný
chod městečka do velké míry zastavil. Zavřené zůstaly školy, po poledni zavřela
většina obchodů a byl přerušen provoz veřejné dopravy. Ve čtvrtek večer zažili
místní obyvatelé nepokoje, když se s policií střetly desítky přívrženců
neofašistického uskupení Nová síla (FN).
VIDEO
"Vracíme věci tam, kam patří," řekla účastnice dnešního pochodu Laura. "Tohle
je správné místo pro italskou vlajku. Nenechme ji Trainiům této země, tahle
vlajka je naše," dodala s odkazem na Lucu Trainiho, který před týdnem v Maceratě
střílel po černoších.
Střelec uvedl jako motiv svého útoku pomstu za vraždu 18leté Pamely
Mastropietrové, jejíž tělo krátce před tím v Maceratě našli rozřezané ve dvou
kufrech. Italská justice v sobotu oznámila, že v souvislosti s vraždou vyslýchala
další dva občany Nigérie. Už dříve policie zadržela Nigerijce Innocenta
Oseghaleho.
"Počet Nigerijců podezřelých z vraždy Pamely se zvýšil na tři, ale lidi
dnes v Maceratě protestují proti rasismu, ne proti nigerijským dealerům," vytkla
v sobotu organizátorům cíl demonstrace předsedkyně protiimigrační strany Bratři Itálie
Giorgia Meloniová. V podobném duchu se vyjádřil lídr Ligy severu Matteo Salvini.
Starosta Maceraty Romano Carancini označil načasování pochodu za nešťastné,
avšak kvůli tomu, že město podle něj "potřebuje dýchat".
Plnou podporu protifašistickým shromážděním naopak vyjádřila strana Svobodní
a rovní (LeU) předsedy senátu Pietra Grassa, jejíž členku Lauru Boldriniovou
přivítal aplaus na akci v Miláně. "Cizinci, nenechávejte nás tady samotné s
fašisty," uváděl jeden z transparentů v severoitalské metropoli. K menším
střetům mezi bezpečnostními složkami a antifašistickými demonstranty došlo v
nedaleké Piacenze.
Itálie si zároveň připomíná oběti, které v letech 1943 a 1945 zabili
jugoslávští partyzáni po pádu fašistických a nacistických struktur, a na
programu dne byly také manifestace příznivců FN a neofašistů z hnutí Casapound.
V Turíně se ke stoupencům krajní pravice nakrátko přiblížili radikální
antifašisté, k dramatičtějším událostem však nedošlo.
Italský prezident Sergio Mattarella varoval, že na události ze sklonku války
by se nemělo zapomenout, neboť jde o nesmazatelnou dějinnou kapitolu, která
"poukazuje na mimořádně závažná rizika extrémního nacionalismu a etnické
nesnášenlivosti".
Při násilnostech nazývaných "foibe" podle přírodních prohlubin v Istrii a v
okolí města Terst, do nichž byly často zaživa házeny oběti, přišly o život
tisíce osob především italského původu. Krveprolití vrcholilo v květnu a červnu
1945, když Terst ovládli vítězní komunističtí povstalci a jugoslávské jednotky
Josipa Broze Tita, kteří se mstili za krvavé zločiny fašistů páchané v
předchozích letech.
