Řecká vláda se kvůli novému zákonu o potírání rasismu ocitla pod zvýšeným tlakem. Návrh zákona, který volá po přísném potrestání útoků proti přistěhovalcům či osobám jiné víry a politického přesvědčení, nyní projednává parlament a očekávalo se, že bude brzy schválen. Premiér Antonis Samaras ale zákon odmítl podpořit, informovala agentura AP.
K okamžitému přijetí zákona vyzvaly vládní konzervativní Novou demokracii (ND) dvě menší vládní strany – socialisté ze strany PASOK a Demokratická levice (DIMAR). Připojila se i mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW).
Ke sporům ve vládní koalici dochází v období, kdy v zemi s prohlubující se hospodářskou krizí stoupá popularita krajně pravicové strany Zlatý úsvit. Podle posledního průzkumu by pro ni hlasovalo deset procent dotazovaných. Právě lidé podporující toto radikální hnutí stojí podle mnohých za útoky na přistěhovalce. Představitelé Zlatého úsvitu to ale odmítají.
Podle zákona, který navrhly právě PASOK a DIMAR, by ty, kteří podněcují k rasové nenávisti či páchají útoky, čekaly tresty v podobě pokut nebo dokonce až odnětí hlasovacích práv. Podobných útoků přitom v zemi neustále přibývá. Zástupci Nové demokracie ale tvrdí, že nová legislativa není potřeba a stačí dosavadní zákony.
Jak uvedl po pondělním neúspěšném jednání šéf strany PASOK Evangelos Venizelos, nehodlá to vzdát. "Máme tady politickou formaci, která je očividně nacistická. Je naší mezinárodní povinností mít takovou legislativu, která potírá nacistické, násilnické a rasistické chování," dodal Venizelos.
Podle nedávného průzkumu vnímají dvě třetiny Řeků zesilování postavení neonacistů ve společnosti jako skutečnou hrozbu pro demokracii. Příliš se ale neshodují v tom, jak pravicové radikály potírat: nadpoloviční většina se domnívá, že by to mělo být tradičním politickým a ideologickým soubojem, dvě pětiny jsou však pro ráznější kroky v podobě legislativních omezení, která by určovala působení extremistického Zlatého úsvitu.
