Romský voják přežil Afghánistán, zemřel až doma po zásahu policistů

Slovenské soudy se stále zabývají případem čtyřicetiletého profesionálního
vojáka Ivana Koliščáka, který v dubnu 2013 zemřel po zásahu policie v jedné z
restaurací v Trebišově. Muž zemřel na místě, přivolaní záchranáři ho už oživit
nedokázali. Policii přivolala servírka poté, co v restauraci vznikl konflikt,
při kterém se měl Koliščák chovat agresivně.

Následující den vedení policie veřejně konstatovalo, že policisté za smrt vojáka
nemohou. "Muž, který se dopustil výtržností, při příchodu hlídky už klečel před
barem se zvednutýma rukama. Hlídkou byl vyzván k úhradě způsobené škody, a aby
opustil zařízení, muž však fyzicky zaútočil na člena hlídky. Po jejich výzvách,
aby upustil od tohoto jednání, mu policisté nasadili pouta, následně se
uklidnil," uvedla mluvčí ministerstva vnitra Lucia Garajová hned po události.
Zároveň dodala, že příbuzní policistům na místě oznámili, že podobné stavy už
měl i v minulosti a jsou řešitelné léky na uklidnění. Podle některých lékařů
Koliščák po svém návratu z mise v Afghánistánu trpěl syndromem excitovaného
deliria, což je druh posttraumatického stavu. Další znalci naopak trvají na tom,
že prokazatelně žádnou závažnou nemocí netrpěl.

Vyšetřovatel inspekce slovenského ministerstva vnitra zahájil v říjnu trestní
stíhání. Podle něho to byl právě Tomáš P. z obvodního oddělení policie, který
způsobil smrt vojáka tím, že si klekl kolenem na jeho krk a udusil ho. Před
soudem odmítl vypovídat. Ve své závěrečné řeči vyjádřil lítost nad tím, že
následkem zákroku došlo k vojákově smrti. Sám se cítí nevinen, protože
„postupoval ve smyslu zákona“. Jeho obhájkyně trvala na tom, že se její klient
choval v souladu s tehdy platnou policejní směrnicí.

Státní zástupce jednání mladého strážmistra (v době události mu bylo 26 let)
kvalifikoval jako usmrcení z nedbalosti, kde sazba činí tři až pět let vězení.
Vzhledem k bezúhonnosti obžalovaného soud navrhl trest odnětí svobody na půl
roku s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Pozůstalí zemřelého požádali o finanční
odškodnění ve výši zákonné sazby.

Prvoinstanční soud v Trebišově byl ovšem jiného názoru. Loni v červnu
obžalovaného zprostil viny a veškeré nároky pozůstalých zamítl. „Krátkodobé
přidušení bylo jen jedním z faktorů, které přivodily nečekanou a náhlou smrt
Ivana Koliščáka,“ vysvětlil samosoudce trebišovského soudu Jozef Nadzam, podle
kterého zasahující policista v době zásahu o nemoci vojáka nevěděl. Zohlednil
přitom stanoviska třech soudních znalců. Podrobně o tom referoval server deníku Trebišovský korzár.

Rozporuplné závěry znalců

Znalec Dalibor Kalaj tvrdil, že k neočekávané smrti vojáka došlo v důsledku
selhání srdce. Podle Daniela Farkaše bylo příčinou smrti násilí, konkrétně
udušení v důsledku znemožnění dýchání, a to buď stlačením krku v oblasti hrtanu
s nemožností přijímat kyslík, anebo přitlačením hrudníku. Třetí soudní znalec z
Ústavu soudního lékařství a lékařských expertíz v Martině upřesnil, že voják
trpěl po návratu z mise v Afghánistánu syndromem excitovaného deliria, a proto
se občas choval agresivně. Tento syndrom je běžný u příslušníků armády, kteří
zažili náročné a vypjaté situace u vojenských operací.

Podle Farkaše však syndrom excitovaného deliria samotnou příčinou smrti nebyl.
Mohl jen celý proces urychlit, ale sám by bezprostředně ke smrti nevedl. Syndrom
může vést ke smrti jen u osoby, která je pod vlivem drog nebo alkoholu. Pitva
však prokázala, že zemřelý nebyl pod vlivem těchto látek. Podle výpovědí
některých svědků měl policista tlačit kolenem na krk vojáka až po dobu pěti
minut.

František Novomeský z martinského Ústavu soudního lékařství podrobil kritice v
době zákroku platné metodické pokyny slovenské policie z července roku 2009.
Podle něho je krajně nebezpečné zasahovat proti osobám, které leží na zemi
způsobem, jakým k tomu v tomto případě došlo – přidušením kolenem na krku. Jako
jednu z příčin smrti vojáka označil ulomení štítné chrupavky, což spolu s
dušením vedlo ke zpomalování činnosti srdce až k jeho zastavení.

Čeká se na verdikt odvolacího soudu

Státní zástupce i zmocněnec poškozených se proti rozsudku odvolali. Nyní případ
probírá krajský soud v Košicích. Loni v prosinci už zazněly závěrečné řeči, čeká
se jen na vyhlášení rozsudku. Na jeho přípravě už dva měsíce pracuje odvolací
soud.

Juraj Kus, právní zástupce pozůstalých, vidí hlavní problém trestního řízení v
tom, že obžalován byl jen jeden ze čtyř policistů, kteří se aktivně zúčastnili
zásahu. "Je to důkaz, že máme daleko od právního státu. Přece se všichni
zúčastnili zákroku," řekl slovenskému serveru Pluska.sk. Během policejního zásahu a soudního řízení bylo podle něj spácháno více
trestných činů – nejen usmrcení, ale i zneužití pravomoci veřejného činitele,
neposkytnutí první pomoci a křivá výpověď. Svědci z řad policistů vypovídali
rozporuplně, neshodli se ani na tom, zda poškozený měl spoutané ruce vpředu nebo
vzadu.

Restaurace, ve které k incidentu došlo, byla nedaleko Koliščákova bydliště.
Zpráva o konfliktu se proto rychle dostala k jeho rodině. Naproti mu šli jeho
bratr a 67- letý otec Julius Koliščák. Když zrovna vešli do restaurace, Ivan již
ležel na zemi. „Jak ležel, tak se stále ještě pohyboval. Jeden policista si mu
klekl na krk. Ústa měl při zemi, nemohl dýchat. Já jsem policistovi nadával, ale
on ho držel. Viděl jsem, že chlapec nemohl dýchat, úplně zmodral. Stál jsem metr
od toho. Upozorňoval jsem policistu, že chlapce udusí. Nadával jsem mu, že je
vrah,“ řekl otec mrtvého vojáka. Jeho i bratra zemřelého policisté zadrželi přes
noc na oddělení. Podle slov otce mu bylo umožněno dojít si na toaletu až ráno.

Smutný konec jedné vojenské kariéry

Ivan Koliščák přežil vojenské mise v Kosovu a v Afghánistánu. Konflikt se
servírkou se mu však stal osudným. Podle policejního šetření jednoho ze
zasahujících policistů napadl. Rodina zemřelého odmítla tvrzení policie, že
jejich synovi, který ještě rok před smrtí absolvoval náročné vojenské cvičení a
vojenskou misi, jen tak selhalo srdce.

Po jeho smrti zavládla nad trebišovskými kasárnami černá vlajka. Mluvčí
slovenského ministerstva obrany Martina Balleková potvrdila, že Ivan Koliščák
patřil mezi zkušené vojáky. "Pracoval na pozici střelce mechanizovaného družstva
v Trebišově. Byl na misích v Kosovu v roce 2006 a v Afghánistánu v roce 2012. V
armádě sloužil necelých 12 let," potvrdila Balleková.

Podle serveru Gypsytv.eu se někteří trebišovští policisté v dané době cítili být
velmi silní a dovolovali si na lidi víc, než by měli. "V minulosti patřili k
hnutí skinheads a ve městě podnikali rváčské výjezdy proti místním Romům," sdělil serveru zdroj, který chce zůstat v anonymitě.

Paralely s kauzou Ludovíta K. z Kynšperku

Případ ze Slovenska se ve více ohledech podobá kauze smrti kynšperského Roma
Ludovíta K. Ten zemřel v květnu roku 2012 po policejním zásahu. O vývoji této
kauzy na serveru pravidelně informujeme, například zde nebo zde a v tomto odkaze. V krvi ani z jedné z obětí – Koliščáka ani Ludovíta K. lékaři nenalezli alkohol
nebo drogy, oba dva byli aktivní sportovci. Ani jeden z nich nebyl ozbrojen,
nikdo ze zasahujících policistů neutrpěl zranění.

V obou případech policisté nejdříve podezřelému nasadili pouta a pak ho dusili,
když ležel na břiše. I u kynšperského případu bude nakonec o případné vině
obžalovaného rozhodovat třetí soudní znalec. Stanoviska prvních dvou se
diametrálně liší. Na rozdíl od českých soudů však ty slovenské pracují rychleji
– alespoň v případu Ivana Koliščáka.