romea - logo
15. září 2019 (neděle)
svátek má Jolana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Veronika Patočková: Romští politici v Německu – bude jich konečně víc?

Berlín, Praha, 18.10.2013 12:00, (ROMEA)
Romani Rose (vlevo) a Rudko Kawczynski.  Foto: Zentralrat Deutscher Sinti und Roma; European Roma and Travellers Forum
Romani Rose (vlevo) a Rudko Kawczynski. Foto: Zentralrat Deutscher Sinti und Roma; European Roma and Travellers Forum

Psát o aktivní účasti Romů a Sintů na německé politice není lehký úkol. Ne proto, že by informace o tomto tématu byly nějak tajné. Problém je spíš v tom, že těch vyloženě politických aktivit dosud nebylo mnoho. Tím nemá být řečeno, že by německým Sintům a Romům scházel zájem o své okolí a vůle angažovat se. Mnohem více to vypovídá o poválečném vývoji Německa, s jehož dědictvím se tato země horko těžko vypořádává dodnes.

Pro řadu německých čtenářů, a možná i pro mnohé české, to začíná být ohraná písnička – je-li řeč o Romech v Německu, téměř automaticky se zmiňují nacistické zločiny a jejich dopady na dobu poválečnou. Ale této kapitole z historie Německa se zkrátka nelze vyhnout. Nejde navíc pouze o romský holocaust, na dnešní dobu měla silný vliv také anticiganistická atmosféra Německa 50.,60. a 70. let, která tehdy prakticky znemožnila jakoukoli politickou angažovanost německých Romů a Sintů. Tuto dobu vykreslují následující příklady – ještě v 80. letech Spolkový kriminální úřad ve Wiesbadenu publikoval příručky zaměřené proti Sintům a Romům, kriminální policie zase pilně vydávala školící materiály, ve kterých byly přebírány formulace z nacistické literatury.

Nelze se tak divit, že právě snaha o napravení těchto historických křivd byla také nejdůležitější motivací a hlavním cílem prvních romských aktivistů. V roce 1972 vznikla první romská organizace s názvem „Centrální komise Sintů v Západním Německu“, kterou založil Vinzenz Rose, strýc dnešního mluvčího německých Romů, Romani Roseho. Ten zde také ve svých necelých třiceti letech začal pracovat, přičemž sám svou aktivitou záhy svého strýce předčil.

O Velikonocích v roce 1980 zorganizoval týdenní hladovku dvanácti Sintů v bývalém koncentračním táboře Dachau, kterou chtěl přispět k mezinárodnímu uznání genocidy Romů za druhé světové války. To se mu také povedlo, a dne 17. března 1982 byl Romani Rose spolu s delegací německých Sintů a Romů přijat u tehdejšího spolkového kancléře Helmuta Schmidta, který uznal, že Romové za nacismu nebyli pronásledováni z „bezpečnostních“ důvodů, jak se do té doby tvrdilo, ale z důvodů rasových, tedy že opravdu šlo o genocidu. To byl z pohledu historie a mezinárodního práva důležitý milník a jeden z významných úspěchů Romani Roseho.

Dalším jeho záslužným počinem bylo založení Centrální rady německých Sintů a Romů, která vznikla v únoru 1982 a kterou Rose dodnes také řídí. Je to dodnes největší zastřešující organizace zemských a regionálních sdružení německých Sintů a Romů. Od roku 1991 je Romani Rose jednatelem Dokumentačního a kulturního střediska německých Sintů a Romů v Heidelbergu. Dalším významným úspěchem této osobnosti bylo oficiální uznání a podpora německých Sintů a Romů ze strany německého státu jakožto oficiální „německé“ menšiny.

Jistým protipólem Roseho je další romský aktivista, Rudko Kawczynski. I když se tento obhájce práv Romů narodil v polském Krakově, jeho rodina se přestěhovala do Německa už když mu byly tři roky. K jeho hlavním tématům nepatří pouze doba nacismu a odškodnění romských obětí, ale také boj proti vyhošťování romských uprchlíků zpět do zemí východní a jihovýchodní Evropy a vůbec ukončení diskriminace Romů v celé Evropě.

Začátek Kawczynského politické kariéry byl rychlý a bouřlivý. V červnu roku 1989 byl ve svých 34 letech nominován jako hlavní kandidát za zelené v evropských volbách. Jeho motto znělo: „Cikáni, běžte do politiky. Romové, honem, staňte se kancléřem.“ Protože ale neměl německé státní občanství (pouze pas pro „zahraniční občany“), byla mu kandidatura zakázána. Strana zelených se přesto zařekla, že Rudka Kawczynského do Štrasburku vyšle – jako politického referenta strany.

Kandidatura tohoto politika, který „nemohl být zvolen a ani sám nemohl volit“, sklidila i mnoho kritiky, v neposlední řadě také ze samotného středu strany zelených a ze strany Centrální rady. Nejmenovaný prominentní člen zelených se tak například nechal slyšet, že tuto „show s Cikánem“ neschvaluje, a že „mnoho delegátů strany se neodvážilo promluvit či hlasovat proti Rudkově kandidatuře jen proto, že se báli nálepky ‚xenofoba‘.“ Centrální rada ho pro změnu obvinila, že zneužívá romské uprchlíky a migranty bez státní příslušnosti „ke svým spektakulárním výstupům“.

Rudko Kawczynski v 90. letech skutečně přesídlil do evropských institucí a jeho působení v Německu tak vzalo zasvé. Byl spoluzakladatelem tzv. „Roma National Congres“ a v prosinci 2005 byl zvolen prvním prezidentem nově založeného „Evropského fóra Romů a Travellerů“, kterým je dodnes.

Na „opravdového německého“ politika z řad Romů či Sintů tak Německo stále čeká. Prvním významným znamením, že v této oblasti dochází v posledních letech ke změnám, je kandidatura Sinta Romea Franze do parlamentu, která – alespoň pro tentokrát – úspěchem neskončila. Více se o ní i o samotném kandidátovi na tomto místě není třeba rozepisovat. Mnoho zajímavých informací se čtenáři dozví v rozhovoru, zveřejněném v tomto čísle Romano Voďi.

Přečteno: 3223x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Německo, Politika, Romové, RV 10/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Hoax o jedovatých balíčcích kosmetiky - září 2019 (Koláž: Romea.cz)

Hoax o balíčcích s jedovatými vzorky kosmetiky se šíří mezi Romy v Evropě. Poprvé se tento hoax objevil už v roce 2002

12.9.2019 10:52
Na sociálních sítích a po e-mailech se v posledních dnech hlavně mezi romskou komunitou šíří hoax o tom, že romským rodinám ve Francii chodí do schránek reklamní balíčky s kosmetikou obsahující jed. Ve stejnou dobu se začal šířit podobný hoax, kde jsou ale oběťmi těchto zásilek Izraelky. Zpráva o jedovatých vzorcích se poprvé objevila už v roce 2002 a nyní se znovu vrací do oběhu.
 celý článek

Archeologický průzkum v Letech u Písku - 10. 9. 2019 (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoArcheologové odkryli dva hroby obětí tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, jde o novorozence a ženu. Našli i další hrobové jámy

10.9.2019 15:10
Archeologové našli v Letech na Písecku, kde byl za války romský koncentrační tábor, hroby jednotlivců. Odkryli jeden hrob s pozůstatky vězeňkyně mladší 40 let a jeden hrob pravděpodobně novorozence. Nalezli i sedm hrobových jam. Podle písemných pramenů by v místě mělo být pohřbeno 120 vězňů, z toho přes 70 dětí, hřbitov by měl mít rozlohu 400 metrů čtverečních. Výzkum v úterý skončil. Novinářům to řekli archeologové a zástupci Muzea romské kultury, které chce v místě vybudovat památník romského holokaustu a otevřít ho do roku 2023.
 celý článek

Lipník nad Bečvou (Koláž: Romea.cz)

Rasistický útok na romské děti: Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří útočili v Lipníku nad Bečvou

10.9.2019 11:00
Policisté navrhli obžalovat muže a ženu, kteří na jaře v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku napadli skupinu romských dětí a byli za to obviněni ze tří trestných činů včetně hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Miluše Zajícová. Muži a ženě hrozí až pět let vězení.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo