romea - logo
19. listopadu 2018 (pondělí)
svátek má Alžběta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Veronika Patočková: Romští politici v Německu – bude jich konečně víc?

Berlín, Praha, 18.10.2013 12:00, (ROMEA)
Romani Rose (vlevo) a Rudko Kawczynski.  Foto: Zentralrat Deutscher Sinti und Roma; European Roma and Travellers Forum
Romani Rose (vlevo) a Rudko Kawczynski. Foto: Zentralrat Deutscher Sinti und Roma; European Roma and Travellers Forum

Psát o aktivní účasti Romů a Sintů na německé politice není lehký úkol. Ne proto, že by informace o tomto tématu byly nějak tajné. Problém je spíš v tom, že těch vyloženě politických aktivit dosud nebylo mnoho. Tím nemá být řečeno, že by německým Sintům a Romům scházel zájem o své okolí a vůle angažovat se. Mnohem více to vypovídá o poválečném vývoji Německa, s jehož dědictvím se tato země horko těžko vypořádává dodnes.

Pro řadu německých čtenářů, a možná i pro mnohé české, to začíná být ohraná písnička – je-li řeč o Romech v Německu, téměř automaticky se zmiňují nacistické zločiny a jejich dopady na dobu poválečnou. Ale této kapitole z historie Německa se zkrátka nelze vyhnout. Nejde navíc pouze o romský holocaust, na dnešní dobu měla silný vliv také anticiganistická atmosféra Německa 50.,60. a 70. let, která tehdy prakticky znemožnila jakoukoli politickou angažovanost německých Romů a Sintů. Tuto dobu vykreslují následující příklady – ještě v 80. letech Spolkový kriminální úřad ve Wiesbadenu publikoval příručky zaměřené proti Sintům a Romům, kriminální policie zase pilně vydávala školící materiály, ve kterých byly přebírány formulace z nacistické literatury.

Nelze se tak divit, že právě snaha o napravení těchto historických křivd byla také nejdůležitější motivací a hlavním cílem prvních romských aktivistů. V roce 1972 vznikla první romská organizace s názvem „Centrální komise Sintů v Západním Německu“, kterou založil Vinzenz Rose, strýc dnešního mluvčího německých Romů, Romani Roseho. Ten zde také ve svých necelých třiceti letech začal pracovat, přičemž sám svou aktivitou záhy svého strýce předčil.

O Velikonocích v roce 1980 zorganizoval týdenní hladovku dvanácti Sintů v bývalém koncentračním táboře Dachau, kterou chtěl přispět k mezinárodnímu uznání genocidy Romů za druhé světové války. To se mu také povedlo, a dne 17. března 1982 byl Romani Rose spolu s delegací německých Sintů a Romů přijat u tehdejšího spolkového kancléře Helmuta Schmidta, který uznal, že Romové za nacismu nebyli pronásledováni z „bezpečnostních“ důvodů, jak se do té doby tvrdilo, ale z důvodů rasových, tedy že opravdu šlo o genocidu. To byl z pohledu historie a mezinárodního práva důležitý milník a jeden z významných úspěchů Romani Roseho.

Dalším jeho záslužným počinem bylo založení Centrální rady německých Sintů a Romů, která vznikla v únoru 1982 a kterou Rose dodnes také řídí. Je to dodnes největší zastřešující organizace zemských a regionálních sdružení německých Sintů a Romů. Od roku 1991 je Romani Rose jednatelem Dokumentačního a kulturního střediska německých Sintů a Romů v Heidelbergu. Dalším významným úspěchem této osobnosti bylo oficiální uznání a podpora německých Sintů a Romů ze strany německého státu jakožto oficiální „německé“ menšiny.

Jistým protipólem Roseho je další romský aktivista, Rudko Kawczynski. I když se tento obhájce práv Romů narodil v polském Krakově, jeho rodina se přestěhovala do Německa už když mu byly tři roky. K jeho hlavním tématům nepatří pouze doba nacismu a odškodnění romských obětí, ale také boj proti vyhošťování romských uprchlíků zpět do zemí východní a jihovýchodní Evropy a vůbec ukončení diskriminace Romů v celé Evropě.

Začátek Kawczynského politické kariéry byl rychlý a bouřlivý. V červnu roku 1989 byl ve svých 34 letech nominován jako hlavní kandidát za zelené v evropských volbách. Jeho motto znělo: „Cikáni, běžte do politiky. Romové, honem, staňte se kancléřem.“ Protože ale neměl německé státní občanství (pouze pas pro „zahraniční občany“), byla mu kandidatura zakázána. Strana zelených se přesto zařekla, že Rudka Kawczynského do Štrasburku vyšle – jako politického referenta strany.

Kandidatura tohoto politika, který „nemohl být zvolen a ani sám nemohl volit“, sklidila i mnoho kritiky, v neposlední řadě také ze samotného středu strany zelených a ze strany Centrální rady. Nejmenovaný prominentní člen zelených se tak například nechal slyšet, že tuto „show s Cikánem“ neschvaluje, a že „mnoho delegátů strany se neodvážilo promluvit či hlasovat proti Rudkově kandidatuře jen proto, že se báli nálepky ‚xenofoba‘.“ Centrální rada ho pro změnu obvinila, že zneužívá romské uprchlíky a migranty bez státní příslušnosti „ke svým spektakulárním výstupům“.

Rudko Kawczynski v 90. letech skutečně přesídlil do evropských institucí a jeho působení v Německu tak vzalo zasvé. Byl spoluzakladatelem tzv. „Roma National Congres“ a v prosinci 2005 byl zvolen prvním prezidentem nově založeného „Evropského fóra Romů a Travellerů“, kterým je dodnes.

Na „opravdového německého“ politika z řad Romů či Sintů tak Německo stále čeká. Prvním významným znamením, že v této oblasti dochází v posledních letech ke změnám, je kandidatura Sinta Romea Franze do parlamentu, která – alespoň pro tentokrát – úspěchem neskončila. Více se o ní i o samotném kandidátovi na tomto místě není třeba rozepisovat. Mnoho zajímavých informací se čtenáři dozví v rozhovoru, zveřejněném v tomto čísle Romano Voďi.

Přečteno: 2875x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Německo, Politika, Romové, RV 10/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? (FOTO: ROMEA TV)

videoZÁZNAM: Demonstrace Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? přilákala jen pár Romů

17.11.2018 0:40, (AKTUALIZOVÁNO 14:00)
V sobotu 17. listopadu 2018 se od 13 hodin na Hradčanském náměstí před Pražským hradem u sochy T.G. Masaryka uskutečnilo protestní setkání s názvem Jdeme do toho! Me Džav a So Tumen Avena? Účastníci na něm vyjádřili nesouhlas s vystupováním prezidenta Miloše Zemana a jeho manipulativními výroky na adresu Romů. Akci inicioval Miroslav Rusenko z Romské demokratické strany (RDS). Průběh demonstrace vysílala živě první romská internetová televize ROMEA TV.
 celý článek

Petr Torák

videoPetr Torák: Informace o nepokojích v Anglii jsou lživé. Co bude pro Romy znamenat Brexit?

15.11.2018 18:39
Server Novinky.cz na začátku listopadu zveřejnil zprávu o narůstajících konfliktech mezi pákistánskou a romskou menšinou v Anglii. Petr Torák, který v Anglii působil mnoho let jako policista a věnuje se práci s menšinami, takové informace odmítá jako nepravdivé a zavádějící. Pro ROMEA TV uvedl, že reportérku z The Guardian, která článek napsala, pozval do Peterborough. Chce jí požádat, aby napsala nový článek, který bude obsahovat pravdivé informace o životě Romů v Anglii.
 celý článek

Sídliště Janov v Litvínově (Ilustrační FOTO: Archiv Romea.cz)

Extremisté z DSSS se chystají do Litvínova, chtějí si připomenout jejich pokus o pogrom na janovské Romy

15.11.2018 13:28
Jako vzpomínku na Den národní jednoty chystá v Janově Dělnická strana sociální spravedlnosti na sobotu 17. listopadu manifestaci. Chce si tak připomenout nepokoje, které zde proběhly před deseti lety. Akce je podle mosteckého deníku.cz již nahlášena.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo