Romští uprchlíci, kterým hrozí vyhoštění, obsadili chrám v německém Řezně
V úterý 5. července skupina více než 40 romských uprchlíků z balkánských
států obsadila katedrálu v bavorském Řezně (Regensburg) na Dunaji. Místní
katolická farnost se rozhodla je v objektu ponechat a nezažádat policejní zásah.
Uprchlíky podporovala jídlem a materiální pomocí. Skupina demonstruje za „právo
zůstat“ v Německu a proti zařazení balkánských států mezi tzv. bezpečné státy
původu. Jejich žádost o církevní azyl podle Jakoba Schötze, mluvčí diecéze, nebyla prozatím oficiálně
schválená.
"Jako církev děláme to, co může dělat církev. Zbytek je politickou
záležitostí," řekl generální vikář Michael Fuchs. "Ubytovali jsme lidi včetně
rodin s dětmi ve vedlejší místnosti," řekl 6. července Schötz. Uprchlíci podle jeho slov dostali najíst, deky a polní lůžky od
zaměstnanců spolku Maltézská pomoc.
Podle internetového serveru novin Passauer Neuen Presse mluvčí místní policie
Stefan Hartl uvedl, že první noc probíhala klidně. Jen před kostelem došlo k
malému verbálnímu konfliktu mezi sympatizanty demonstrantů, kteří na místě
postavili informační stánek, a několika kolemjdoucími. Policie nemusela
zasahovat.
Středeční jednání mezi policií a zástupci vlády Horního Falce i města Řezno
vyústilo v rozhodnutí, že neúspěšní žadatelé o azyl nebudou z kostela
vystěhováni. "Jsme v úzkém kontaktu s církví. Diecéze si nepřála zásah policie,"
zdůraznil mluvčí policie Hartl.
Jako problém se jeví ale jak hygienické podmínky – v kostele jsou jen toalety
a umyvadlo, nikoliv však sprchy – tak i kulturní akce pořádané pro veřejnost,
které jsou podle farnosti těžko slučitelné s dlouhodobým pobytem uprchlíků v
sakrální budově. Proto sobotní mše pro mládež byla přeložena do jiného kostela v
Řezně. Diecéze nabízí uprchlíkům, aby se přestěhovali do blízké fáry, kde se
mohou i osprchovat. "Nebudeme však na ně vyvíjet tlak," řekl Schötz.
Podporovatelé uprchlíků ve středu pořádali tiskovou konferenci. Akci
podporuje organizace "Romano Jekipe Ano" z Hamburku, která v květnu
spolupořádala obsazení památníku zavražděným Romům zavražděným za nacismu v
Berlíně. Policie tehdy po domluvě se správcem památníku a Ústřední radou
německých Sintů a Romů demonstraci zčásti násilně rozehnala.
"Protest se vytvářel z řad žadatelů o azyl," řekl Isen Asanovski ze spolku
Romano Jekipe Ano Hamburg serveru Regensburg.digital.de. "Nemáme jinou volbu.
Rozhodli jsme se v Božím domě u Ježíše ucházet o pomoc. Ve svých domovských
zemích jsme diskriminováni, naše děti nemohou chodit do školy. Těžce nemocni
lidé nemají nárok na lékařskou pomoc," přibližuje důvody tohoto kroku Asanovski.
Církevní azyl jako poslední šance
V posledních letech tisíce uprchlíků z celého světa našli dočasné útočiště ve
stovkách německých kostelů. Tzv. "církevní azyl" v Německu chráněn církevním
právem. Stát ho většinou toleruje, pokud se jedná o případy jednotlivých rodin.
Nesmí však být zneužíván pro politické cíle. Několik serverů uvedlo, že na území
SRN se v současné době poskytuje 284 takových azylů, které se týkají minimálně
452 osob, z toho 108 dětí.
V loňském září romští uprchlíci například obsadili chrám sv. Michala v
Hamburku, kde vydrželi celý měsíc, než jim obec poskytla náhradní byty. Po
několika dalších měsících došlo ke kompromisu. Pěti rodinám bylo umožněno v
Německu setrvat, dvě rodiny se musely vrátit do své domovské země.
