Stovky Lotyšů pochodovaly v sobotu hlavním městem Rigou na oslavu lotyšské
jednotky zbraní SS, která za druhé světové války válčila po boku Němců proti
Sovětskému svazu. Proti "pochodu legionářů" tradičně protestovali antifašisté a
představitelé ruské menšiny.
Obě znesvářené strany shodně – ale v rozdílném čase – položily věnce k
památníku svobody v centru Rigy. Úřady zmobilizovaly mohutné policejní síly, aby
obě strany udržely od sebe. Několik lidí bylo zatčeno, jinak se ale událost
obešla bez větších incidentů.
"Pochodu veteránů zbraní SS" se podle ruských médií zúčastnila asi tisícovka
lidí, včetně několika politiků z vládního tábora a přívrženců z Litvy a
Estonska. Legionářům antifašisté čelili heslem "Svět bez nacismu!" a zpěvem
tradičních ruských písní, například "Tři tankisté".
Incidenty se vesměs omezily na výměnu nadávek, nicméně policisté zatkli pět
lidí, včetně ženy, která strhla z věnce antifašistů u pomníku černou stuhu s
nápisem "Památce obětí fašismu". Policisté se snažili dopadnout i antifašisty,
kteří proti legionářům protestovali tím, že spustili sirénu jako za náletu
bombardéru.
Kvůli příliš hlučným protestům ruskojazyčných demonstrantů nacionalisté
ohlásili, že se budou domáhat odstoupení ministra vnitra. Rihards Kozlovskis ale
demisi podat nehodlá, zákon podle něj hlučnost protestů neupravuje.
Nacionalisté podle agentury ITAR-TASS také zbili vůdce antifašistů Janise
Kuzinse, ještě než stačili zasáhnout policisté, kteří jednoho útočníka zadrželi.
"Rozbili mi nos, tekla mi krev," řekl Kuzins v rozhlase.
Mnoho Lotyšů považuje 16. březen za příležitost připomenout si padlé z
lotyšských jednotek SS, které podle nich bojovaly proti sovětské okupaci. Mnozí
Rusové naopak tuto připomínku považují za oslavy fašismu, což dali najevo i tím,
že u pomníku osvobození zřídili šibenici a rozmístili fotografie z
koncentračních táborů a poprav civilistů; v okolí Rigy bylo za války postříleno
na 25.000 Židů.
Podle přívrženců legionářů byly lotyšské divize SS vytvořeny až v roce 1943,
kdy už byla vyhlazena většina předválečné židovské komunity, asi 80.000 Židů.
Považují to za důkaz, že tyto jednotky se na holocaustu nepodílely, jak tvrdí
jejich odpůrci.
Pochody legionářů se v Lotyšsku konají od roku 1990; v minulosti je provázely
i rvačky s protestujícími antifašisty a zásahy policie s desítkami zatčených. V
prvních letech po znovunabytí nezávislosti šlo o oficiální svátek, než se pod
tlakem z Ruska a Západu byl vyškrtnut z kalendáře. Tento týden lotyšský
parlament zamítl návrh, aby se 16. březen stal památným dnem. Pochody se konaly
v uplynulých letech i navzdory úředním zákazům, letos jej tedy radnice v Rize
povolila.
Lotyšsko získalo nezávislost na Rusku po první světové válce, ale v roce 1940
zemi obsadila sovětská vojska a po německém útoku na Sovětský svaz následovala
nacistická okupace. Po boku Němců či naopak Sovětů válčilo asi čtvrtmilionu
Lotyšů, z nichž okolo 150.000 padlo. Další desetitisíce okusily deportace či
pracovní tábory.
