romea - logo
9. srpna 2020 (neděle)
svátek má Roman

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

V Berlíně byl za účasti německé kancléřky a hlavy státu odhalen památník romským obětem nacismu

Berlín, 22.10.2012 15:22, (ROMEA-AKTUALIZOVÁNO)
Památník evropským Romům zavražděným za druhé světové války nacisty v Berlíně u historické budovy Říšského sněmu. (FOTO: Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma)
Památník evropským Romům zavražděným za druhé světové války nacisty v Berlíně u historické budovy Říšského sněmu. (FOTO: Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma)

Po více než 65 letech od holokaustu byl dnes v Berlíně za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové, německého prezidenta Joachima Gaucka a zhruba stovka lidí, kteří genocidu přežili, odhalen památník romským obětem nacismu. Podle oficiálních odhadů bylo za nacistického Německa zavražděno kolem 500 000 Romů, včetně legendárního německého mistra polotěžké váhy v boxu Johanna Trollmanna, jenž je dnes pro Němce asi nejznámějším představitelem tohoto etnika. Odhalení památníku se podle agentury AFP uskutečňuje v době, kdy Romové jsou v Evropě stále terčem rasismu a diskriminace.

"Genocida zanechala hluboké stopy a ještě hlubší rány, je varováním pro současnost," řekla kancléřka.

Představitel romské obce v Německu Romani Rose v této souvislosti varoval před novou vlnou rasismu. Ta je prý zdánlivě namířena jen proti Romům, ale ve skutečnosti ohrožuje demokracii a její hodnoty. Dodal, že v Německu neexistuje romská rodina, která by za nacismu neztratila žádného člena. "To do dnešního dne utváří naši identitu," řekl Rose.

Pozornost vyvolal svými skeptickými názory 75letý nizozemský přeživší Zoni Weisz, jehož rodiče i sourozence zavraždili nacisté. "Vůbec, téměř vůbec se z toho společnost nepoučila, jinak by dnes s námi zacházeli jinak," prohlásil Weisz.

Památník byl vybudován před sídlem německého parlamentu. Jeho autorem je izraelský umělec Dani Karavan. Tvoří ho studna o průměru 12 metrů s náhrobním kamenem, na který se má každý den pokládat čerstvě utržená květina. Na jejím okraji je text básně Osvětim od italského Roma Santina Spinelliho. Nechybí ani informační tabule přibližující chronologii romského holokaustu.

Monument, který navrhl izraelský umělec Dani Karavan, stojí u historické budovy Říšského sněmu. V okolí jsou další dva památníky nacistických hrůz - pole betonových monolitů připomínající šest milionů zavražděných Židů a menší památník homosexuálních obětí. "Tento památník je místem naděje, že se takové strašné zločiny nikdy nebudou opakovat," prohlásil dnes autor díla.

Německo oficiálně uznalo až za kancléře Helmuta Schmidta v roce 1982, že za nacistického režimu došlo ke genocidě Romů. Německý prezident Roman Herzog v roce 1997 jako první německý politik zdůraznil, že tato genocida byla rasisticky motivovaná a nacisté ji prováděli se stejnou vervou, s jakou se snažili vyhladit Židy.

Německá vláda o výstavbě skulptury rozhodla již v roce 1992, ale výstavba nabrala zpoždění kvůli diskusi o podobě a ceně díla. To nakonec vzniklo za 2,8 milionu eur (zhruba 70 milionů korun) díky grantu spolkové vlády.

Merkelová ještě před odhalením památníku prohlásila, že je mimořádně důležité mít monumenty připomínající oběti, aby si lidé tyto zločiny uchovali v paměti a aby se jim nadcházející generace mohly vyvarovat.

"Proto musíme mít vhodná místa, kde toto bude možné, kam budou moci lidé přijít v budoucnu, až nebudou žádní přeživší," řekla. Nyní podle AFP žije v Evropě asi 11 milionů Romů, z nichž sedm milionů v zemích Evropské unie, většinou ve střední a jihovýchodní části kontinentu.

"Ve východní Evropě existuje děsivý antisemitismus stejně jako rasismus vůči Romům. Dávají se nám za vinu ekonomické těžkosti v zemi, zatímco za to nesou odpovědnost jiné instituce," řekl představitel romské obce v Německu Romani Rose. Podle něj jsou Romové v Evropě opět "obětními beránky". Rose usoudil, že Romové jsou na tom nejhůř v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku.

Nacisté považovali Romy za podřadnou rasu. V letech 1933 až 1945, kdy byli u moci, jich povraždili půl milionu včetně legendárního německého mistra polotěžké váhy v boxu Johanna Trollmanna, jenž je dnes pro Němce asi nejznámějším představitelem tohoto etnika.

Nacisté mimo jiné vyvraždili podle odhadů 90 procent původních českých Romů; z koncentračních táborů se jich po válce vrátilo necelých šest stovek. Nyní žije v České republice zhruba čtvrt milionu Romů.

Přečteno: 1197x
 

Kam dál:

Štítky:  

památník, romské oběti nacismu, Berlín



HLAVNÍ ZPRÁVY

Filip Grznár (zdroj: repro YouTube)

Grznár schvaloval zastřelení Roma a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. U soudu tvrdí, že šlo o nadsázku

4.8.2020 21:09
U okresního soudu v Chomutově začalo hlavní líčení v případu kulturisty Filipa Grznára, který schvaloval zastřelení mladého Roma v Chomutově a dalším Romům vyhrožoval vyvražděním. Je obviněný z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci a ze schvalování trestného činu, za což mu hrozí až rok za mřížemi. Informuje o tom server iDNES.cz.
 celý článek

Josef Serinek (FOTO: Post Bellum)

AUDIO: Česká cikánská rapsodie. Vzpomínky proslulého „Černého partyzána“ Josefa Serinka čte herec Hynek Čermák

3.8.2020 12:10
Český rozhlas Vltava začíná vysílat čtení na pokračování vzpomínek proslulého "Černého partyzána" Josefa Serinka, jemuž se podařilo uprchnout z koncentračního tábora v Letech a zapojit se do oboje proti nacistům, kteří povraždili jeho rodinu. Premiéru každého dílu v podání herce Hynka Čermáka můžete poslouchat každý všední den v 11:30 na Vltavě a po odvysílání ještě po dobu dvou týdnů on-line.
 celý článek

videoZÁZNAM: "Leperiben: My nezapomínáme." Organizace Ara Art i letos pořádala pietní akci k připomínce obětí romského holocaustu

29.7.2020 11:58
V neděli 2. srpna od 18.30 se na pražském náměstí Míru uskutečnila 2. ročník pietní akce k připomínce obětí romského holocaustu, s názvem "Leperiben: My nezapomínáme".
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo