romea - logo
27. února 2021 (sobota)
svátek má Alexandr

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

V Berlíně byl za účasti německé kancléřky a hlavy státu odhalen památník romským obětem nacismu

Berlín, 22.10.2012 15:22, (ROMEA-AKTUALIZOVÁNO)
Památník evropským Romům zavražděným za druhé světové války nacisty v Berlíně u historické budovy Říšského sněmu. (FOTO: Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma)
Památník evropským Romům zavražděným za druhé světové války nacisty v Berlíně u historické budovy Říšského sněmu. (FOTO: Dokumentations- und Kulturzentrum Deutscher Sinti und Roma)

Po více než 65 letech od holokaustu byl dnes v Berlíně za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové, německého prezidenta Joachima Gaucka a zhruba stovka lidí, kteří genocidu přežili, odhalen památník romským obětem nacismu. Podle oficiálních odhadů bylo za nacistického Německa zavražděno kolem 500 000 Romů, včetně legendárního německého mistra polotěžké váhy v boxu Johanna Trollmanna, jenž je dnes pro Němce asi nejznámějším představitelem tohoto etnika. Odhalení památníku se podle agentury AFP uskutečňuje v době, kdy Romové jsou v Evropě stále terčem rasismu a diskriminace.

"Genocida zanechala hluboké stopy a ještě hlubší rány, je varováním pro současnost," řekla kancléřka.

Představitel romské obce v Německu Romani Rose v této souvislosti varoval před novou vlnou rasismu. Ta je prý zdánlivě namířena jen proti Romům, ale ve skutečnosti ohrožuje demokracii a její hodnoty. Dodal, že v Německu neexistuje romská rodina, která by za nacismu neztratila žádného člena. "To do dnešního dne utváří naši identitu," řekl Rose.

Pozornost vyvolal svými skeptickými názory 75letý nizozemský přeživší Zoni Weisz, jehož rodiče i sourozence zavraždili nacisté. "Vůbec, téměř vůbec se z toho společnost nepoučila, jinak by dnes s námi zacházeli jinak," prohlásil Weisz.

Památník byl vybudován před sídlem německého parlamentu. Jeho autorem je izraelský umělec Dani Karavan. Tvoří ho studna o průměru 12 metrů s náhrobním kamenem, na který se má každý den pokládat čerstvě utržená květina. Na jejím okraji je text básně Osvětim od italského Roma Santina Spinelliho. Nechybí ani informační tabule přibližující chronologii romského holokaustu.

Monument, který navrhl izraelský umělec Dani Karavan, stojí u historické budovy Říšského sněmu. V okolí jsou další dva památníky nacistických hrůz - pole betonových monolitů připomínající šest milionů zavražděných Židů a menší památník homosexuálních obětí. "Tento památník je místem naděje, že se takové strašné zločiny nikdy nebudou opakovat," prohlásil dnes autor díla.

Německo oficiálně uznalo až za kancléře Helmuta Schmidta v roce 1982, že za nacistického režimu došlo ke genocidě Romů. Německý prezident Roman Herzog v roce 1997 jako první německý politik zdůraznil, že tato genocida byla rasisticky motivovaná a nacisté ji prováděli se stejnou vervou, s jakou se snažili vyhladit Židy.

Německá vláda o výstavbě skulptury rozhodla již v roce 1992, ale výstavba nabrala zpoždění kvůli diskusi o podobě a ceně díla. To nakonec vzniklo za 2,8 milionu eur (zhruba 70 milionů korun) díky grantu spolkové vlády.

Merkelová ještě před odhalením památníku prohlásila, že je mimořádně důležité mít monumenty připomínající oběti, aby si lidé tyto zločiny uchovali v paměti a aby se jim nadcházející generace mohly vyvarovat.

"Proto musíme mít vhodná místa, kde toto bude možné, kam budou moci lidé přijít v budoucnu, až nebudou žádní přeživší," řekla. Nyní podle AFP žije v Evropě asi 11 milionů Romů, z nichž sedm milionů v zemích Evropské unie, většinou ve střední a jihovýchodní části kontinentu.

"Ve východní Evropě existuje děsivý antisemitismus stejně jako rasismus vůči Romům. Dávají se nám za vinu ekonomické těžkosti v zemi, zatímco za to nesou odpovědnost jiné instituce," řekl představitel romské obce v Německu Romani Rose. Podle něj jsou Romové v Evropě opět "obětními beránky". Rose usoudil, že Romové jsou na tom nejhůř v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku.

Nacisté považovali Romy za podřadnou rasu. V letech 1933 až 1945, kdy byli u moci, jich povraždili půl milionu včetně legendárního německého mistra polotěžké váhy v boxu Johanna Trollmanna, jenž je dnes pro Němce asi nejznámějším představitelem tohoto etnika.

Nacisté mimo jiné vyvraždili podle odhadů 90 procent původních českých Romů; z koncentračních táborů se jich po válce vrátilo necelých šest stovek. Nyní žije v České republice zhruba čtvrt milionu Romů.

Přečteno: 1215x
 

Kam dál:

Štítky:  

památník, romské oběti nacismu, Berlín



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo