romea - logo
23. ledna 2020 (čtvrtek)
svátek má Zdeněk
Loading
rozšířené vyhledávaní

Valeriu Nicolae: Jak podnítit nadnárodní instituce i nevládní organizace, aby bylo prosazování sociálního začleňování účinnější

Bukurešť, Rumunsko, 8.3.2013 16:02, (ROMEA)
Valeriu Nicolae (FOTO: http://www.europalibera.org)
Valeriu Nicolae (FOTO: http://www.europalibera.org)

Lepší strategie zaměstnanosti

Dříve než se vůbec začneme dívat na pracovní pobídky, musíme vzít v potaz ty, kteří je vytvářejí a jsou za ně tudíž zodpovědní. Zatímco nejefektivnější podmínky se případ od případu liší, mnohé ze základních požadavků na uchazeče jsou stejné: teoretické i praktické zkušenosti, vysoká míra důvěry vůči cílovým skupinám, empatie a výborné komunikační schopnosti. Dalšími základními dovednostmi jsou: schopnost přizpůsobit se a umět pohotově reagovat na změny, schopnost kritického myšlení, umění přiznat si vlastní chyby a poučit se z nich.

Tento seznam kvalit nepopisuje příliš dobře většinu vrcholových úředníků, kteří mají na starosti vytváření strategií sociálního začleňování Romů, v rámci nadnárodních (mezivládních) institucí či národních vlád. Je smutné, že výše uvedeným požadavkům odpovídá jen několik málo předních osobností z řad občanské společnosti či politických elit.

Ve skutečnosti jsou schopnosti a kvalifikace lidí, zabývajících se začleňováním Romů na nejvyšší úrovni v rámci hlavních nadnárodních organizací (Evropská komise, Rada Evropy, Agentura Evropské unie pro základní práva) dost ostudné. Ostatní nadnárodní organizace (OSN, Světová banka, OBSE), zabývající se romskou problematikou na tom nejsou o moc lépe.

Nutným krokem k řešení této situace je zlepšení strategie zaměstnanosti, s cílem získat pro klíčové rozhodování kvalifikovanější lidi. To znamená vytvořit jasný popis práce pro úředníky, kteří se romské problematice věnují, a požadavek, aby tito lidé navrhovali praktické a uskutečnitelné akční plány.

Všechny z výše uvedených institucí skutečně vypracovaly podobná doporučení. A ta byla představena jako řešení, jež budou realizována v členských státech východní a střední Evropy, v nichž je zastoupeno vyšší procento romské populace. Přehlédnuta byla skutečnost, že státy západní Evropy měly historicky jednu z nejvíce rasisticky zaměřených politik, kterou se snažily odradit Romy od usazování se na jejich území. Některé z nejhorších případů porušování lidských práv Romů v poslední letech byly zaznamenány v západoevropských zemích.

Všechny tyto instituce (EK, RE, FRA) jsou v oblasti romské problematiky řízeny západní Evropou, která k tomu však má nulovou legitimitu. Paternalismus, pokrytectví, arogance a neschopnost se zdají být v institucionální kultuře nadnárodních mezivládních organizací zakořeněny stejně hluboce, jako strukturální rasismus vůči Romům.

Stručně řečeno, moje první doporučení je zlepšení politiky zaměstnanosti, která zajistí to, že na pozicích s rozhodovacími pravomocemi se ocitnou nejlepší odborníci. Stejně jako řešení sociálního začleňování Romů samé, může taková politika ušetřit nadnárodní organizace největších budoucích rozpaků. V případě EU musí být (přinejmenším) jmenování transparentního komisaře odpovědného za romské otázky založeno na minimálních profesionálních standardech - kromě toho, že se bude dobře orientovat v mediálním světě (pro více informací si přečtěte Královnu Cikánů - Queen of Gypsies).

Struktura grantu a dohled

Podívejme se na motivaci nevládních neziskových organizací. Co třeba nahradit velmi nehospodárné a špatně navržené Evropské strukturální fondy (podporujících řešení romské problematiky) krátkodobými, střednědobými a dlouhodobými institucionálními dotacemi, které by se neziskovým organizacím přidělovaly na základě výběrových řízeních. Základními požadavky pro takové neziskovky by mělo být to, že slouží běžným lidem, podněcují zapojení komunity a řeší hlavní problémy, kterým sociálně vyloučení lidé čelí. Jednotlivé granty by měly být přiděleny rovnou domácím nevládním organizacím, které plní kontrolní funkci (Watch-dog) a nezávislým expertním skupinám EU, zaměřujících se na Romskou problematiku.

Vládní orgány by měly mít k dispozici technickou podporu, která by jim pomohla v realizaci národní strategie začleňování Romů do společnosti.

Na navrhování a správu těchto grantů (dotací) by měl dohlížet nezávislý odborný subjekt, složený z odborníků se skutečnou praxí a akademickými zkušenostmi v těchto otázkách. Mohli bychom tento subjekt nazývat „Evropská agentura pro sociální začleňování a inovace“ (ať uspokojíme neutuchající potřebu EU v používání orwellovských termínů). Agentura by měla být zřízena v zemi s významným zastoupením romské populace, jako je například Rumunsko, a rovněž by měla mít na starosti posuzování a monitorování sociálního začleňování romské menšiny v rámci EU.

Agentura by měla dohlížet na řadu národních expertních týmů, které jsou zaměstnávány Evropskou komisí (v zastoupeních jednotlivých členských států). Tyto týmy by měly mít za úkol zajistit efektivní a transparentní využívání peněz z veřejných evropských prostředků, určených k podpoře sociálního začleňování. A také by redukovaly náklady na zbytečné cesty do zahraničí včetně diet (ty jen pomáhají vyhnout se některým problémům, které dělají z FRA téměř nepodstatnou v boji proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení na úrovni EU)

Tento přístup by měl hned několik výhod: 

  • Práce NNO by tak byla efektivnější, neboť by nemusely ztrácet čas a úsilí překonáváním překážek, aby splňovaly podmínky projektů vytvořených lidmi, kteří nemají představu o reálné situaci na místní úrovni. (NGO work will become more effective as they will not need to waste time and effort in imagining ways to contort in order to fit calls for projects designed by people that have no idea about the realities at the grassroots level.)
  • Bylo by zbytečně vynaloženo mnohem méně peněz na specializované konzultace při psaní projektů a na vysoké odměny, které jsou vypláceny v případě úspěšnosti projektu.
  • Zabránilo by se tak korupci kvůli špatně vytvořeným strukturálním fondům a politickým zásahům na úrovni členských států.
  • Více Romů by získalo dlouhodobou práci; byl by stimulován rozvoj Romů ze středních vrstev, který by mohl mít zásadní dopad na dlouhodobý proces sociálního začleňování.
  • Na evropské i národní úrovni by se rozšiřovaly a zlepšovaly expertýzy týkající se romské problematiky.
  • Orgány EU by byly spolehlivější a efektivnější.

Nezávislé hodnocení

Pravidelné nezávislé hodnocení činnosti nadnárodních mezivládních organizací ve vztahu k romské problematice, zejména v případech Evropské komise a FRA, je vzhledem k pronikavým rozporům mezi slovy, vynaloženými penězi a výsledky, nezbytné.

V krátkodobém horizontu by toto hodnocení nevyhnutelně oslabilo komisi i agenturu (FRA) a pravděpodobně by se ukázalo to, co už většina odborníků stejně ví, ale neodvažuje se to říct nahlas: stávající nejvyšší vedení se s úkolem, který má v ruce, nedokáže vypořádat. Pro obě instituce to bude vážná ostuda, nicméně je to jediný způsob, jak zastavit plýtvání veřejnými penězi. Z dlouhodobého hlediska by úředníci byli donuceni, aby začali pracovat spolehlivěji a efektivněji.

EK a FRA musí dodat a zprůhlednit veškeré důležité informace – peníze na smlouvy, platy, denní náhrady, setkání, plná transparentnost rozhodovacího procesu - a zavést pravidelné hodnocení výkonu odpovědných osob na základě akčních plánů a jejich konečných výsledků. Taková opatření jsou koneckonců základem správy věcí veřejných, jak to institucím nakazují členské státy.

Toto hodnocení by mohla vést nezávislá skupina odborníků pod dohledem Evropského parlamentu, jako expertní tým zkoumající činnost EK a FRA (stejně jako existují expertní týmy pro mnohá jiná témata). Současná kultura produkuje sebechválu, zaplacenou chválu, cenzuru kritiky a užívá nejednoznačný jazyk k zakrývání zjevných selhání. To příliš nesvědčí o tom, že by tyto instituce uznaly svá selhání a začaly se reformovat bez vnějšího tlaku.

Stimulovat členské státy

Jakmile se EK a FRA samy zreformují, budou mít právo zasadit se o podobné reformy i v členských státech. EU by měla podporovat silné, místní nezávislé experty, aby posuzovali a sledovali, jak členské státy navrhují, financují a provádějí vnitrostátní strategie sociálního začleňování.

Do pozice, která se na vládní úrovni zabývá řešením sociálního začleňování, by se měli dostával lidé spíše podle zásluh než na základě politických konexí.

V případě Rumunska by kvóta dvou procent účasti Romů na veřejných postech a ve veřejných zakázkách mohla být účinným způsobem, jak v rámci romských skupin stimulovat aktivní občanství a v dlouhodobém horizontu snížit protiromské postoje. I toto získávání zaměstnání by mělo být založeno spíše na zásluhách, než na postavení a konexích, s cílem podnítit u Romů odpovědnost k jejich občanství.

Takové iniciativy již v některých členských státech existují a ukázaly se jako zásadní pro dosažení rovnosti vyloučených menšin. Případ nizozemského Ministerstva pro zahraniční záležitosti je v tomto ohledu jedním z nejpozoruhodnějších.

Anglickou verzi článku čtěte zde

Valeriu Nicolae - blog

Z angličtiny přeložila Tereza Chábová, redakce: František Kostlán

,

Valeriu Nicolae, http://valeriucnicolae.wordpress.com
Přečteno: 787x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Sociální vyloučení, sociální vyloučení, Romové, Občanská společnost, Vláda, EU, Rada Evropy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo