romea - logo
25. února 2021 (čtvrtek)
svátek má Liliana

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Závěrečný projev Čeňka Růžičky v Letech u Písku: Boj za navrácení důstojnosti obětem tábora nevzdáme

13.5.2017 14:15
Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, při projevu 13. 5. 2017 v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)
Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu, při projevu 13. 5. 2017 v Letech u Písku (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Tradiční pietní akt v Letech u Písku zakončil Čeněk Růžička, předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu (VPORH). Ve svém závěrečném projevu shrnul historii snah o odstranění vepřína v místě bývalého koncentračního tábora. Server Romea.cz zveřejňuje závěrečný projev Čeňka Růžičky v plném znění.

Závěrečný projev Čeňka Růžičky při pietním aktu v Letech u Písku v roce 2017

Přátelé, vyslechli jsme si řadu proslovů a některými z nich se prolínalo očekávání odsunutí velkochovu vepřů z místa, kde za nacismu skončili životy stovek nevinných Romů a Sintů. I nás pozůstalé vládní usnesení překvapilo a vzhledem k dosavadním slibům jsme usnesení přijali s jistou dávkou opatrnosti, ale zároveň s velkou částí občanů s nadějí, že se konečně místu spjatém s vraždami stovek nevinných obětí dostane plného uznání, na které již více jak 40 let společně čekáme.

Jsem potomkem tradičních českých kočovných Romů, narodil jsem se po válce v roce 1946 a jsem poznamenán neuvěřitelným osudem mých rodičů, kterým nacisté se svými poskoky připravili za druhé světové války peklo na zemi. Jsme tradiční čeští Romové a žijeme podle tradičních romských zásad. Jednou z nich je zásada, chovat se k hrobům svých blízkých s patřičnou úctou. Ostatně tento aspekt chování je vlastní nám, ostatně i Vám, nám všem. Členové našeho spolku se proto nedokáží smířit s ostudou, kterou nám tato společnost připravila a která nás v podobě vepřince na místě bývalého koncentráku pronásleduje více jak 40 let.

Po zjištění stavu místa skonu členů mé rodiny jsem si v roce 1997 uvědomil své druhořadé postavení ve společnosti. Do té doby jsem o koncentráku v Letech nevěděl, rodiče mě o Letech neřekli, báli se, abych neskončil v kriminálu. Předsevzal jsem si zjednat nápravu. S přeživšími vězni koncentračních táborů a s pozůstalými po obětech a s podobně smýšlejícími jsme v roce 1998 založili občanské sdružení a tak začal náš boj za navrácení důstojnosti jak obětem tábora, romskému národu jako celku, ale i českému národu, protože současný stav místa bývalého koncentráku naši evropští spoluobčané nechápou a odsuzují vlády a občany země, která tuto nehoráznost umožňuje.

A vůbec jsme netušili, že to bude boj se vším všudy. Boj, který nebude mít konce. Že to bude náš nekončící dialog se společností a nezodpovědnými politiky, bez ohledu na to jaké problémy nás čekají a co si kdo o nás myslí.

Dámy a pánové, dnes se už málokdo odváží informace, které veřejnosti předáváme vyvracet. Koneckonců část z nich si můžete prohlédnout na výstavě. V letošním roce ji prezentujeme po Praze. K naší spokojenosti, starostové městských částí Prahy, bez ohledu na svoji politickou příslušnost prezentaci putovní výstavě Zaniklý svět, vstřícně poskytují záštity. Pokud opravdu česká vláda vepřín vykoupí, nemusí se obávat negativních reakcí občanů. Spíše si občané spolu s námi vydechnou a ohodnotí případné odsunutí vepřína z místa koncentráku jako správný státotvorný čin.

Od roku 1998 jsme zorganizovali nespočet akcí, které velkou část veřejnosti a politiky až na pár výjimek přesvědčili o skutečném životě našich lidí zde v Letech a v Protektorátě jako takovém. V témže roce se zástupci našeho Výboru stali členy smíšené historicko-společenské komise při Úřadu vlády ČR. Ta připravila materiál, jenž se stal východiskem pro rozhodování vlády o dalším postupu ve věci míst bývalých táborů.

V letech 2001 a 2002 jsme za finanční podpory vlády ČR a Německého ministerstva zahraničí realizovali projekt pamětních desek se jmény 180 obětí rasového násilí letského tábora pohřbených na hřbitově v Mirovicích a v roce 2002 jsme podle představ romských obětí nacismu a pozůstalých po obětech vytvořili pomník v podobě sousoší tří žen v nadživotní velikosti, které desky se jmény především dětských obětí doplňují.

V roce 2005 jsme vytvořili a v budově Evropského parlamentu v Bruselu prezentovali za účasti většiny evropských poslanců výstavu s názvem „Lety – příběh zamlčené genocidy“. Poté jak v Poslanecké sněmovně tak v Senátě. I díky výzvě poslanců z téhož roku ke zrušení provozu vepřína na místě bývalého KT a zřízení vhodného památníku a rozsáhlé diskuzi v českých médiích mohla být široká veřejnost o osudu našich lidí cíleněji informována.

Kauza Lety postupem času dostávala zřetelnější mezinárodní charakter. V roce 2006 jsme ve Veletržním paláci v Praze prezentovali s podporou ČNFB a MKČR rozsáhlou putovní výstavu s názvem „Romský holocaust – genocida Sintů a Romů a rasismus v dnešní Evropě“. Výstavu vytvořilo Dokumentační středisko německých Sintů a Romů se sídlem v Heidelbergu. K tvorbě této výstavy jsme přispěli poskytnutím unikátních dobových fotografií, pocházejících ze soukromých archivů.

V roce 2007 Dokumentační středisko německých Sintů a Romů se sídlem v Haidelbergu ve spolupráci s Výborem a MRK a dalšími zahraničními romskými organizacemi zastupujícími obětí výstavu představilo v hlavním sále OSN v New Yorku.

V roce 2007 jsme ve spolupráci s pozůstalými po obětech vytvořily putovní výstavu s názvem „Zaniklý svět„. Výstava je historicky prvním pokusem veřejnosti představit skutečný život původních českých Romů a Sintů a jejich věznění v nacistických koncentračních táborech. První její prezentaci zahájil 5. září 2007 ve Veletržním paláci v Praze tehdejší prezident republiky Václav Klaus. Pro překvapivě velký zájem jsme prezentaci výstavy opakovali ještě jednou v Praze a poté veřejnosti prezentovali po dobu dvou let v městech Ostrava, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Opava, Mladá Boleslav, v Plzni, Brně a v Chomutově. Výstavu si je možno u nás objednat. Poskytuje nezmanipulované informací o tom, co se Romům za nacismu stalo, jak žili před tím, než je nacisté se svými poskoky začali pronásledovat jako méněcennou rasu.

Dámy a pánové,

na první pohled se ve srovnání s vyhlazovacími nacistickými tábory, například v Osvětimi či koncentračními tábory v Ravensbrücku nebo Terezíně jeví letský a hodonínský tábor jako tábory bezvýznamné. Avšak v historii dnes nepatrného počtu původních českých Romů a Sintů mají obrovský význam. V obou táborech hynuli za strašných podmínek muži, ženy a děti. Přeživší vytrpěná muka poznamenala na celý život. Mnozí z nich trpěli fyzickými a psychickými následky. Původní etnikum českých Romů tak zmizelo z veřejného povědomí.

V červnu 2012 bývalý premiér české republiky Petr Nečas při návštěvě pietního místa v Letech veřejně shrnul důsledky rozkazu generálního velitele protektorátní policie a zdůraznil, cituji: "..tímto datem lze označit zahájení genocidy na Romech a Sintech, která vedla ve svém důsledku k praktické likvidaci této menšiny na území Protektorátu."

Romové tak přinesli, v přepočtu k obyvatelstvu, největší oběť na našem území za druhé světové války a proto jejich osud neodmyslitelně patří k tragické historii naší země. Poté připomenul zapojení českých orgánů té doby do genocidy Romů.

Jestli se toto dá považovat za úspěch, nevím. To ať posoudí jiní. Především trpělivým zveřejňováním nezmanipulovaných faktů o životě členů našich rodin v obou táborech, bez ohledu na společenskou odezvu, dnes i vrcholní politici hovoří o české spoluúčasti na genocidě našich lidí celkem bez zábran.

Uhájili jsme si každoroční pořádání pietních aktů zde v Památníku Lety. Velkou měrou jsme přispěli k odstranění rekreačních objektů z místa obdobného koncentráku v Hodonínku u Kunštátu a snad to nejdůležitější. Kauza Lety si již žije svým životem. Bohužel, tragické místo skonu našich rodin stále hyzdí prasečinec.

Přátelé, současný stav místa bývalého tábora postavení Romů v této společnosti symbolizuje a svojí účastí nás přesvědčujete, že Vám náš osud není lhostejný. A my Vám upřímně za Vaší účast děkujeme a doufáme, že až se zde příští rok znova sejdeme, provoz vepřince již místo skonu našich lidí hyzdit nebude.

Nashledanou v příštím roce.

Přečteno: 1458x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Holocaust, Pietní akce, pietní akt, pietní místo, Nacismus, Čeněk Růžička



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo