romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zyad Yassin: Krajní pravice a její vývoj v naší zemi

Praha, 9.7.2013 12:37, (ROMEA)
Zyad Yassin.
Zyad Yassin.

Krajní pravice začala své "působení" v ČSSR kolem roku 1985. Tehdy její tvrdé jádro tvořilo jen pár desítek lidí a "dohled" nad ní měla Státní bezpečnost(StB). Po roce 89 však, s pádem komunistického režimu a uvolněním poměrů ve společnosti, nastal značný problém.

Hnutí se začalo výrazně rozrůstat. A čím dál více se hovořilo o sympatiích členů represivních složek státu k ultrapravici. To potvrdila i "tajná zpráva" ministerstva vnitra z roku 1995, která hovoří o tom, že zhruba 60% policistů sympatizuje s krajní pravicí. Ministerstvo vnitra to však pouze konstatovalo a nijak neřešilo. K tomu navíc nad ultrapravicí začala ztrácet dohled i polistopadová civilní kontrarozvědka - zprvu Federální bezpečnostní informační služba (FBIS) a posléze Bezpečnostní informační služba(BIS).

To vše vedlo k obrovskému nárůstu rasově motivovaných činů, přičemž v řadě případů nekončili před soudem jejich viníci, ale oběti. Dokonce i v případech končících smrtí bylo více než patrné, že policie nemá zájem o řádné vyšetřování. V této souvislosti nelze nepodrobit kritice ani práci státních zastupitelství a soudů.

Situace začala být kritická, počet rasově motivovaných útoků a bohužel i vražd velmi prudce stoupal.Nakonec alespoň BIS začala hnutí monitorovat, i když podle mého názoru velmi pozdě. Na základě podkladů od BIS provedla policie na začátku roku 1999 proti ultrapravici zásah, který hnutí alespoň částečně, spolu se stárnutím jeho členů, oslabil. Bohužel však vedení státu nedokázalo zabránit tomu, aby neonacisté i nadále vstupovali do řad policie a profesionalizující se armády.

Ultrapravicově smýšlející lidi obecně láká práce v oboru bezpečnosti, včetně soukromého sektoru: u různých bezpečnostních a  podobných agentur či alespoň jako vyhazovači v barech apod. Bohužel však, jak již řečeno, i v sektoru státním. Navíc v roce 1999 vznikla neonacistická militantní organizace Národní odpor. Postupně nastoupila nová generace neonacistů, kteří se začali pohybovat právě okolo Národního odporu a posléze i kolem Dělnické strany.

Kvůli opětnému nezájmu policie se situace stala kritickou a přerostla v pokus o pogrom na bezbranné Romy v litvínovském Janově, na podzim roku 2008. Po pokusu o tento pogrom nebyl žádný z extremistů, neonacistů a dalších rasistů potrestán, což naznačuje opět velmi špatnou a troufnu si říct i úmyslně špatnou práci policie a státního zastupitelství.

Na druhou stranu pak nelze upřít určitou snahu Útvaru pro odhalování organizované zločinu (ÚOOZ) proti ultrapravici zasáhnout, bohužel se tak stalo až poté, kdy se extremisté pokusili upálit dvouleté dítě a jeho rodinu. A navíc, extremisté věděli o těchto raziích dopředu, to přiznala například i jedna z předních neonacistek Michaela Rod Dupová.

Nyní se situace znova prudce zhoršuje a po pokusech o pogrom v Duchcově a v Českých Budějovicích je víc než zarážející, že bylo zadrženo tak málo lidí a obviněn zatím žádný.

Závěrem bych rád poznamenal, že práci policie kritizuji trvale, a to za více věcí (viz.mé předchozí články). Nemohu házet všechny policisty do jednoho pytle, ale bohužel obrovská část z nich šla k této složce z naprosto opačného důvodu, než bojovat za dodržování ústavy a toho, co je v ní kodifikováno: lidská práva, práva menšin a hodnoty humanismu. Následky toho jsou katastrofální a ultrapravice z nich značně těží. O kritické situaci s českou policií i o některých konkrétních případech, které se jí týkají, se snažím informovat i lidskoprávní aktivisty v zahraničí, neboť stále vidím snahu naší vlády nechat některé věci "vyšumět".

Přečteno: 1640x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Extremismus, Neonacismus, Rasismus, Policie, Armáda



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo