Biskup Malý, nositel ceny Arnošta Lustiga: "Žijeme v době bez ideálů."

Klíčem k osobnímu štěstí nejsou ekonomické ukazatele životní úrovně, ale lidské vztahy a vědomí, že se člověk má v životě o koho opřít, řekl katolický biskup Václav Malý, který se včera stal prvním laureátem ceny Arnošta Lustiga.

"Žijeme v době bez ideálů," myslí si Malý. Velkou osobností je přitom podle něho takový člověk, který má pevné životní přesvědčení. "Není dobré jen životem plout ze dne na den a jenom se dívat na to, co bude příští den," doplnil. Spokojenosti podle něj mohou lidé dosáhnout tehdy, když se smíří sami se sebou a nahlédnou dobré i ty méně dobré stránky své osobnosti. Svůj proslov doplnil Malý citacemi z biblických žalmů i z Lustigova díla.

Cenu založila Česko-izraelská smíšená obchodní komora k prvnímu výročí úmrtí Arnošta Lustiga jako trvalou připomínku světově proslulého prozaika a humanisty a také událostí holokaustu. Členové výboru, kteří vybírali prvního nositele ceny, hledali osobnost, která zosobňuje vlastnosti jako je odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost. "Je to ocenění hodnot, které svým jedinečným způsobem Arnošt (Lustig) ztělesňoval," řekl zakladatel Pavel Smutný.

"Cena Arnošta Lustiga přichází v době, kdy společnost bolestně pociťuje nedostatek etických hodnot," uvedl předseda vlády Petr Nečas (ODS), který cenu předával. Ve svém projevu vyzdvihl především Lustigovu morální sílu. Předseda patnáctičlenného výboru, bývalý premiér Jan Fischer poukázal na to, že Lustiga i Malého pojí osobní statečnost a pokora. "... žádná doba není tak zlá, aby v ní nebylo místo pro hrdinství a žádná doba není tak dobrá, aby z ní vymizela zbabělost," řekl Fischer.

Katolický kněz Václav Malý se stal jednou z tváří událostí roku 1989, moderoval například velké demonstrace na pražské Letné. "Václav Malý prokázal velkou vnitřní sílu a integritu, když v listopadu 1989 odolal svodům moci, zůstal knězem, stal se biskupem a i v této funkci nikdy nepřestal být sám sebou," doplnil bývalý premiér.

Signatář Charty 77 nezmizel z veřejného života ani později. V lednu 1997 se stal světícím biskupem v Praze a v posledních letech se jeho jméno často objevovalo mezi možnými nástupci Miloslava Vlka. Novým pražským arcibiskupem se ale začátkem roku 2010 stal Dominik Duka.

Lustig zemřel loni 26. února ve věku 84 let. Hlavním tématem jeho tvorby byl holokaust z pohledu bezbranného jedince. Jako židovský mladík Lustig prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. Život si zachránil útěkem z transportu. Ve své tvorbě popisoval i nejintimnější detaily ze života svých hrdinů, o utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě. Všechna životní strádání ale prožíval s humorem, který ho nikdy neopustil. Byl představitelem takzvané druhé vlny válečné prózy.