Cesta za romskou vánoční písní. Karačoňa avel...

Již řadu let mě v tomto vánočním čase napadá stejná otázka: Existují pravé
romské koledy? A když ano, tak o čem se v nich asi zpívá a jak se liší od těch
českých a slovenských koled hudebně?

Kdysi jsem byla přesvědčená, že existuje jen jediná skutečně romská píseň
vztahující se k Vánocům. Má charakter halgató a zpívá se v ní o silonových
punčochách, kterými bude obdarovaná milovaná dívka. Nahrál ji v roce 1995 můj
manžel v Jelšavě.

V roce 2000 jsme o vánočních svátcích přijeli na Spiš do Markušovec, kde žije
Márinka Holubová, vyhlášená zpěvačka. Vyprávěla nám, že složila romskou koledu a
že ji zpívala v roce 1999 v kostele o půlnoční mši ve Spišské Nové Vsi.
Poprosili jsme ji, aby nám písničku zazpívala a do ticha zazněla romská varianta
vánoční písně známé snad po celém světě: „Tichá noc, svatá noc“.

Geľam amen khangerate,
o Devloro, o Devloro,
amenge jov radisaľola,
o Roma, o gadže, avka rovna,
amen leske k´oltaris,
avke bares rovaha.

Šli jsme do kostela,
Ježíšek, Ježíšek se zaraduje,
Romové, gádžové budou plakat,
my u jeho oltáře
budeme velice plakat.

Zásadní posun v mém uvažování nad romskými koledami nastal v roce 2003, kdy
občanské sdružení „Žudro“ vydalo folklorní sběr slovenské etnografky Jany
Belišové. Jedenatřicetiminutové album s názvem „Karačoňa – rómske vianočné
piesne“ obsahuje 17 písniček, které mají vztah k vánočnímu období. Všechny jsou
zpívány romskými inteprety. Většinou jsou to slovenské koledy, ale sedm z nich
má skutečně romský text. Z těch sedmi písní čtyři začínají slovy: „Karačoňa avel…“
Co mě zaujalo, byl jejich obsah. Nezpívá se v nich totiž o Jezulátku v
jesličkách, pastýřích ani o betlémské hvězdě. Zato se z nich můžeme dozvědět,
jak Romové Vánoce prožívají a jak je slaví.

Karačoňa avel le Romenge,
kaj te chan, kaj te slavinen.
Pro Silvestra sako pes kidel,
kaj te khelen, kaj te giľaven.
Šunen, kaj ke mande pijen.
Koter maro, le Romendar mangen,
pre kaja Karačoňa, pre kaja Karačoňa.

Vánoce nastávají Romům,
aby jedli a slavili.
Na Silvestra se každý chystá,
že bude tancovat a zpívat.
Poslouchejte, jak u mne pijí!
Kousek chleba od Romů prosí,
o těchto Vánocích, o těchto Vánocích.

(zpívají Martina a Ferko Ďuďovi, Soľ 2002)

Někdy jsou Vánoce veselé, jindy smutné, to když člověk zůstane sám, bez svých
blízkých, a když přicházejí nemoci nebo chybějí peníze.

Karačoňa avel amenge
a me khere na som, Romale!
Bi e daj, bi o dad,
so džanav te kerel?

Šunen man, Romale!
Duminen pre ma
the pre mire čhavore,
ajse nasvale.

Vánoce nám nastávají
a já nejsem doma, Romové!
Bez matky, bez otce,
co mohu dělat?

Poslouchejte mě, Romové!
Myslete na mě
a na moje děti,
tolik nemocné.

(zpívá Soubor Růženy Dunkové, Bystrany, 2003)

Jaj, de Karačoňa (j)avel
u man love nane.
Jaj de, e daj le dadeha
kija mande (j)aven.

Jaj de, Karačoňa (j)avel
u man love nane.
Jaj de, bikenav gerekos,
hoj man love t´aven.

Vánoce přicházejí
a já nemám peníze.
Přijdou ke mně
máma s tátou.

Vánoce přicházejí
a já nemám peníze.
Prodám kabát,
abych měl peníze.

(Márinka Holubová, Markušovce, 2001)

V písničce Amare Romora pal o gadže džan (Naši Romové jdou ke gádžům)
se zpívá o tom, že Romové chodí vinšovat a hrát gádžům, aby si vydělali peníze
koledou.
Neméně zajímavá je hudební stránka vánočních písní. České koledy nebo koledy
ostatních evropských národů melodicky vycházejí často ze starých modů, nezřídka
se snaží dudáckou kvintou a jinými prostředky navodit pastorální náladu a
připomenout, že to byli právě pastýři, kteří přispěchali do Betléma jako první
uctít právě narozeného Spasitele. Nic takového v romských vánočních písničkách
nenajdeme. Téma Vánoc se odráží jen v textové rovině. Melodicky ani celkovou
náladou se nijak od jiných romských písní neliší. Ty smutné většinou vycházejí z
halgató, rychlé z čardáše nebo mají charakter rom-popu. Takže tady jasně
vyvstává otázka: můžeme mluvit o romských koledách nebo je vhodnější použít
obecnější název „vánoční píseň“. Já osobně se přikláním k tomu druhému. Ani v
obsahové ani v hudební rovině se písním, které jsme zvyklí označovat jako
koledy, romské vánoční písně nepodobají. Zato nás dovedou zcela bezprostředně
vtáhnout do vánoční atmosféry. To dokazuje i vánoční písnička Milana Migela
Horváta z kapely Bengas. Vznikla před třemi lety a líčí zcela neotřele současnou
vánoční atmosféru u Romů:

Karačoňa avel,
tu ča tavkeres,
pal o skľepi sa tu cinkeres,
le čhavenca pre filmi me dikhav,
le Romenge but bacht vinšinav.

Rači paš o skamind savore bešaha,
le Devleske paľikeraha.
Le dadeha paľenka amen pijaha,
kaj sam saste, bachtale, čhaje.

Vánoce přicházejí,
ty pořád vaříš,
chodíš po obchodech a nakupuješ,
já se s dětmi dívám na pohádky
a Romům přeju hodně štěstí.

Večer usedneme všichni ke stolu
a budeme děkovat Bohu.
S otcem budeme pít pálenku
na zdraví a štěstí.