romea - logo
27. ledna 2022 (čtvrtek)
svátek má Ingrid

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Diskriminaci zákon moc neomezí

Praha, 26.3.2008 10:37, (Převzato: Právo)

Antidiskriminační zákon, přijatý ve středu Sněmovnou, je hodně bezzubý, ODS ho vydává za povinné přistoupení k požadavkům směrnice EU. Právní pomoc obětem diskriminace bude nyní poskytovat ombudsman, zákon o veřejném ochránci práv mu rozšířil působnost. Doufejme jen, že to jeho instituci příliš neoslabí. Lokajský přístup ODS doplňují roztomilé spory, zda nový zákon brání diskriminaci přece jen o kapánek více než dosavadní platná právní úprava, po různých zákonech roztroušená. I zelení se dušují, že diskriminaci musíme zabránit jen v rozsahu, který od nás požaduje Unie, myšlenku, že jsme lidé svobodní a práva lidí můžeme upravit i lépe než EU, nijak nepropagují.

Platný zákon o zaměstnanosti a přestupkový zákon ale už léta chrání před diskriminací pro politické smýšlení a pro členství či činnost v politických stranách a v odborech. Budou ale nyní správní orgány tuto diskriminaci nadále stíhat jako přestupek, když vláda a Sněmovna ji teď odmítly dát do zákona?

Nedávné rozhodnutí Ústavního soudu, jemuž nevadí, že ve vedení Ústavu pro studium totalitních režimů a z jeho rady nebudou smět působit lidé, kteří třeba před 40 lety byli v KSČ, ukazuje, že taková diskriminace tu je v souladu s ústavním pořádkem.

Podle nového zákona se tedy za diskriminaci bude považovat jen rozlišování kvůli rase, etnicitě, pohlaví, sexuální orientaci, věku, zdravotnímu postižení, vyznání, víře, světovému názoru, těhotenství, mateřství, otcovství a pohlavní identifikaci. Chyběly jen tři hlasy a rozsah by byl širší – o členství ve stranách a odborech a o sociální původ a majetek. I šest zelených se ale vyslovilo proti širšímu rozsahu.

A právě šest hlasů chybělo k přijetí pozměňovacího návrhu na veřejnou žalobu. Nejen postižený, ale i ombudsman či neziskovka, pokud by měla antidiskriminační působnost registrovanou, by mohli žádat soud, aby diskriminaci učinil přítrž nebo nařídil nápravu jejích následků. Neziskovky také litují, že zákon nepodporuje ani mediaci předcházející soudnímu řízení, ani bezplatnou právní pomoc. Je to vina zelených, už neusilují o ochranu lidských práv podle svého volebního programu, i když je k tomu koaliční smlouva nezavazuje. Veřejnou žalobu prosazoval petiční výbor Sněmovny, hlavně poslankyně Zuzana Bebarová-Rujbrová. KSČM se snažila návrh zákona zlepšit. Když ale neprošel návrh na zrušení lustračního zákona, tak pro něj nehlasovala, až na místopředsedu KSČM Jiřího Dolejše. Ten ho podpořil. Asi mu největší diskriminační skvrna na právním řádu za posledních 18 let, jíž lustrační zákon je, nepřipadá závažná.

Pro zrušení lustračního zákona hlasovalo jen 33 poslanců. Ani většina soc.dem. pro jeho zrušení ruku nezvedla! Znovu se proto klade otázka, jak chce tato strana přispět k zajišťování hodnot právního státu.

Přečteno: 1111x
 

Kam dál:

Štítky:  

Komentář, Antidiskriminační zákon



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo