romea - logo
18. září 2020 (pátek)
svátek má Kryštof

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Dvojí pohled na romskou kulturu

Praha, 21.4.2008 10:31, (Pevzato: Haló noviny)

V České republice patří Romové k etnické skupině,která je mnohými vnímána spíše negativně -je jim vyčítáno,že se jim nechce pracovat,žijí ze sociálních dávek,a také,že se jejich příslušníci do kriminálních statistik zapisují častěji než jiná etnika,atd. O tom,proč tomu tak je,však přemýšlejí jen nemnozí. A jen vskutku ortodoxní kritiky Romů nechávají v klidu romská muzika,tance,příběhy,které vyprávějí... Jak vlastně vnímáme tradiční romskou kulturu?

O Romech se říká,že mají v krvi rytmus, a proto jsou skvělí hudebníci a tanečníci,byť v těchto oborech nejsou vzděláni. Jen neznalé věci překvapí,že mezi Romy je řada skvělých malířů,řezbářů,kteří si "povídají" se dřevem. Ba sochaře, rozumějící si s hlínou mezi nimi spolehlivě najdete. Umělecké schopnosti Romů korespondují s romantickými představami gádžů o romské temperamentnosti a barvité obrazotvornosti. Romská kultura,jež ukazuje vnitřní soudržnost a energii Romů,může být pojímána jako most mezi Romy a Neromy, pokud ovšem chceme.

Svérázní kulturologové

Kulturní antropologové Tomáš Hirt a Marek Jakoubek jsou vysokoškolskými pedagogy na Katedře antropologie Západočeské univerzity v Plzni. Vytvořili a v průběhu dalších let zdokonalili teorie zpochybňující koncepty a pojmy přijímané jak odbornou,tak laickou veřejností. Oba "vědci" ve svých pracech hovoří (např. kniha Romové -konec (ne)jednoho mýtu)o tom,že pojmy "Rom","romství","etnicita",anebo "romská kultura" jsou pouhými sociologickými pojmenováními. Tomáš Hirt navíc významně ovlivnil i vzdělávací a terénní programy organizace Člověk v tísni,neboť stojí v čele plzeňské pobočky této pofiderní (a době poplatné) organizace.

Z textů obou autorů lze vyvodit,že jejich autoři Romy popisují jako "ty",tedy jako subjekty,nikoliv lidi. Autoři přicházejí s tzv. Mapou "Romů",v níž Romy popisují následujícím způsobem:"Jedná se o osoby se specifickou fyziognomií způsobenou vyšším obsahem melaninu v pleti,oční duhovce, vlasech,atp.,dosud nevhodně -a v mnoha ohledech nesprávně -označovanou jako ‘romský antropologický typ’’,tzv.romel." Nositele tradiční romské kultury pak v této definici nazývají "romonoši". Podle autorů tedy Romové neexistují a jejich romská příslušnost je pouze jakýsi antropologický typ..

Oba antropologové (dodejme -kulturní) ve svých publikacích dále "precizně" představují svérázné konstrukce,v nichž hovoří, že všeobecně přijímaná představa Roma je pouze rasistický pojem,,jenž neodpovídá realitě. Důraz na etnicitu je podle nich škodlivý,přičemž vede k umělému rozdělování společnosti na Romy a Neromy. Představitelé romské elity mají dle nich společné s Romy,žijícími v sociálním vyloučení,pouze to, že o sobě tvrdí,že jsou Romové,avšak ve skutečnosti jen využívají těchto vykonstruovaných kategorií k tomu,aby mohli čerpat peníze z grantů,jež by mohly být využity na skutečně potřebné účely.

Své teorie vytvořili na základě dlouhodobých opakovaných pobytů v romských osadách na východním Slovensku. Bohužel modely života a příbuzenství romských osad přenášejí i do prostředí českých měst,aniž by respektovali poněkud odlišné kulturní prostředí.

Mohutný nesouhlas,,který ony teorie mezi Romy vyvolaly,však bohužel nikdy nevyústil v akademickou debatu,neboť Romové jako odpůrci těchto teorií nenašli odvahu pustit se do nerovného boje. Oba antropologové totiž romskou problematiku dokonale předkládají do vzhledné odborné terminologie,odkazují na obsáhlý poznámkový aparát, dávají na odiv vlastní sečtělost a odbornou fundovanost odkazem na množství odborných statí.

Představitelé romských hnutí nedokážou tak poutavě popisovat a ohánět se mnoha odbornými termíny,přesto základem skutečného mezietnického dialogu nemůže být jen pouhopouhá odbornost,ale třeba fakt,že se mne daná problematika týká. Je tedy nepochybné,že každý,kdo se chce k danému problému vyjádřit,by toto měl učinit,přičemž by měl být brán vážně. Hlas obyčejného Roma má přece stejnou hodnotu jako názory obou pánů,kteří svobodně svoje zvláštní názory prezentují studentům.

Naštěstí jsou lidé,kteří na rozdíl od obou výše zmíněných pánů se romskou kulturou opravdu seriózně zabývají či zabývali a umožnili většinové společnosti seznámit se s ní.

Milena Hübschmannová

Slovutná (to označení si zaslouží)česká romistka Milena Hübschmannová (19332005)po maturitě na gymnáziu studovala hindštinu a urdštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze,kterou ukončila v roce 1956. Již během studií se začala zajímat o romštinu,učila se v romských rodinách. Zásluhu na tom měl nesporně fakt,že v romském jazyce začala nacházet slova,jež vykazovala podobu s jazykem Indů -hindštinou. Takto na své setkání s romistikou vzpomínala:"Přišla jsem k romštině jako studentka hindologie: hindštiny, urdštiny, bengálštiny. Ve své touze po Indii,jsem začala Indy spatřovat v hloučcích tmavých lidí,které jsem potkávala v Hloubětíně,Libni, ve Vysočanech. Byli ohromujícím způsobem podobní mým indickým známým. Na studentské brigádě v Ostravě jsme pak s jednou tmavou partou pracovali poblíž sebe a já zblízka slyšela jejich řeč. Užasla jsem,že v ní rozeznávám hindská slova,nebo spíšslova nějakého jazyka hindštině nesmírně podobného. Často se opakující šun! nemohlo být nic jiného než hindské sun!, poslyš. Dikh! muselo znamenat dekh, hele podívej se..."

Vydala se proto do Indie, kde hledala původní kořeny romského etnika.

Zabývala se Romy všestranně,velký důraz při tom kladla na zachování jejich tradiční kultury. Napsala abecedu pro romské děti,navštěvovala mnoho romských rodin -mezi nimiž získala nesmírné množství přátel,sbírala,překládala a vydávala lidová vyprávění,pohádky,spolupracovala na českoromském slovníku... Z jejích děl uveďme např. knihu Můžeme se domluvit (Šaj pes dovakerás),v níž hovoří o původu a osudech romského národa i o svých romských přátelích.

Působila i jako překladatelka původní romské literatury:uvedla mj. verše Margity Reiznerové, prózy Tery Fabiánové a Vladislava Halušky. Zpracovala též vyprávění Eleny Lackové a vydala je pod názvem Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou. Dokázala "bílé" většině,že romština je jazyk květnatý stejně jako kterýkoliv jiný. Ten, kdo její překlady četl,ví o čem píšu.

Hübschmannová v 50.a 60.letech působila také v pražském rozhlase,přičemž romskou tematiku vnášela i do vysílání. Připravila mj. cyklus pořadů o romské hudbě. Významně se angažovala i při organizování činnosti Svazu Cikánů-Romů (1969-1973), kde předsedala společenskovědní komisi. V roce 1991 byla díky úsilí docentky Mileny Hübschmannové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy konstituována romistika jako univerzitní obor, jenž jeho tvůrkyně vedla až do své tragické smrti.

Bez nadsázky Milena Hübschmannová celý svůj život zasvětila Romům a jejich kultuře,neboť se stala velkou propagátorkou tradiční romské kultury,a navíc dokázala svým respektem,který mezi Romy měla,mnohé spory zažehnat.

Romský jazyk, dotek východu

Jedním z nejkrásnějších atributů romské kultury je jazyk. Romština,ať už jde o kterýkoli z jejích dialektů,se řadí mezi jazyky indoevropské,do skupiny jazyků indických (společně například s hindštinou či bengálštinou). Příbuznost indoevropských jazyků prozrazuje podobnost některých výrazů,například pro bratr - anglicky brother, staroindické bhrátr, romské phral.

Romština však není zdaleka jednotným jazykem,neboť díky územním přesunům jednotlivých romských skupin existuje několik hlavních dialektů romského jazyka,ale i přesto se Romové z různých částí světa mohou spolu domluvit. Slovní zásobu všech romských dialektů tvoří,podobně jako u ostatních jazyků,slova původní,přejatá a nově vytvořená. Na území bývalé československé federace jsou třemi nejrozšířenějšími dialekty:slovenský,maďarský a olaššský. Slovenským dialektem přitom hovoří přibližně 80 procent Romů,maďarským 10 procent,stejně jako olašským. Romové, hovořící olašským dialektem,mohou nejsnáze komunikovat s Romy na celém světě. Pravidla pravopisu romštiny,kterou hovoří Romové na českém území,napsaly spolu s romsko-českým a česko-romským slovníkem Milena Hübschmannová, Hana Šebková a Anna Žigová.

Ženy "vládnou" Romům

Když se podíváme na romskou literaturu, snadno zjistíme,že jí vládnou ženy. Možná proto,že nejkrásnější říkánky,příběhy a pohádky vyprávějí dětem (jedno ke kterému etniku se řadí) vyprávějí maminky a babičky.

Spisovatelka Elena Lacková (narodila se v roce 1921),první romská studentka Univerzity Karlovy,je autorkou románu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou,ve kterém s humorem líčí své dětství i dospělost. Vznikl díky Hübschmannové,která zaznamenala vyprávění Eleny Lackové v romštině a poté je přeložila do češtiny. Vznikla tak kniha mimořádné hodnoty. Lacková žije na východním Slovensku,je autorkou i první divadelní romské hry v bývalém Československu.

Tera Fabiánová (*1930),skvělá romská spisovatelka. Její otec pracoval jako nádeník a příležitostný hudebník,,matka pečovala o pět dětí. Do roku 1946 vyrůstala Tera v cikánské osadě,odkud odešla za prací do Prahy,v níž žije dodnes. Více než pětadvacet let pracovala jako jeřábnice,přičemž literatuře se věnovala ve chvílích volna. Zajímavé je, že Fabiánová chodila do školy pouhé dva roky,o čemž také vypráví ve své autobiografické črtě Jak jsem chodila do školy. Z jejích dalších děl uveďme např.¨pohádku Tulák.

O romských dětech v dětských domovech píše spisovatelka Ilona Ferková z Rokycan ve své knize Čhorde čhave -Ukradené děti. Ferková se romským dětem věnovala i při své práci v mateřské školce v Rokycanech. V srpnu 1999 však se svou dcerou,romskou asistentkou,odcestovala do Velké Británie a dosud se nevrátila.

Romské pohádky píše spisovatelka Margita Reiznerová, která se narodila v roce 1945 na Slovensku,odkud se však celá rodina odstěhovala po skončení války do Čech. Margita Reiznerová pracovala 11 let jako pomocná sestra v nemocnici v pražském Podolí,přičemž byla sólistkou romského folklorního souboru Perumos. Od počátku 80. let píše povídky a pohádky v romštině,kterou považuje za jazyk,v němž může nejlépe vyjádřit své pocity. Publikována a do čeština přeložena byla například pohádka Kaľi, věnované patronce Romů svaté Kaľi.

A poznámka na závěr...

Na romskou kulturu se lze dívat různě. Někdo ji vnímá očima Jiřího Čunka, předsedy KDU-ČSL,senátora a místopředsedy vlády, jiný ji vidí ve zdůrazňování odlišností života a zvyků Romů,další je pak považuje za "ty druhé",kteří vlastně neexistují a jsou jen sociologickým "pojmem",jak shora uvádím. A pak jsou ti,kteří Romy vnímají jako svébytnou národnostní menšinu s bohatou kulturní minulostí,s tradicemi,kterých se obtížně zříkají,s láskou k rodině,úctě ke stáří a dětem. Romové nejsou "ti druzí"... Jsou ale jiní, to je fakt.

Karel Muška
Přečteno: 1515x
 

Kam dál:

Štítky:  

Komentář



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové na Prague Pride 13. 8. 2016 (FOTO: Yveta Kenety, Romea.cz)

Přes 60 procent Čechů aktivních na internetu si myslí, že Romové jsou zvýhodňováni

10.9.2020 13:41
Polovina Čechů, kteří jsou aktivní na internetu, se ztotožňuje s tvrzením, že národnostní menšiny mají v České republice lepší podmínky než většina, a to alespoň v některých případech. Každý pátý se pak domnívá, že to platí bezvýhradně. Pokud jde o konkrétní národnostní menšiny v České republice, respondenti ve výzkumu nejčastěji zmiňovali romskou menšinu, názory na její situaci se však různily: zatímco 23 % dotázaných ji u nás považuje za znevýhodňovanou, v očích 63 % Čechů je naopak zvýhodňována.
 celý článek

Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. (FOTO: Zdeněk Ryšavý, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Konference sociální bydlení v českých obcích - zkušenosti z praxe

8.9.2020 23:10
Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. ROMEA TV odvysílala celou konferenci v přímém přenosu.
 celý článek

Debata proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále brněnského divadla Husa na provázku.

videoVIDEO: V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů

7.9.2020 14:34
V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů. Brněnské divadlo Husa na provázku uspořádalo diskusi s názvem Mediální obraz romské menšiny - důsledek nebo příčina? Diskuze proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále divadla
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo