Europoslanci se tvrdě pustili do Francie a komise kvůli Romům

Francie se dnes při debatě o romské politice v Evropské unii stala kvůli
vyhošťování Romů terčem ostré kritiky značné části europoslanců. Paříž, která
podle některých z nich porušuje unijní právo, kritiku ihned odmítla. Kromě
Francie se vlna nevole snesla i na Evropskou komisi. Ta je podle části
zákonodárců v této věci naprosto nečinná.

"Každý v Evropě musí respektovat zákon a vlády musí respektovat lidská práva,
a to včetně práv menšin," řekl už dopoledne poslancům šéf Evropské komise José
Barroso. Podotkl, že xenofobie a rasismus nemají v EU místo. Komise zkoumá
slučitelnost francouzského postupu s právem EU. Od Paříže si kvůli tomu vyžádala
podrobné informace, jasnou odpověď ale zatím nedala.

Komisařka Viviane Redingová odpoledne dodala, že komise se rozhodla vytvořit
speciální skupinu k romské otázce. Jejím cílem bude mimo jiné hodnotit, nakolik
členské země využívají fondů EU k integraci této menšiny, jejíž počet se v
Evropě odhaduje na 10 až 12 milionů.

Europoslance ale vyjádření zástupců komise neuspokojila. "Jsem hluboce
zklamán… když poslouchám, co dnes řekla komise," hřímal socialistický poslanec
Hannes Swoboda. "Myslím, že to je skandální," řekl. Vadí mu, že Brusel není
schopen říct, zda Francie porušuje či neporušuje právo EU. Podobně se vyjádřili
třeba i zelení či zástupci liberálů nebo komunistů.

Ve čtvrtek budou zákonodárci hlasovat o rezoluci k tomuto tématu, přičemž na
stole leží množství návrhů, jak by text mohl vypadat. Řada z nich je vůči
Francii hodně kritická.

Francie postoj europoslanců odsoudila. "Vyjádření europoslanců považuji za
zcela přehnaná a nespravedlivá… Francie jen uplatňuje lisabonskou smlouvu,
evropské právo a směrnici (EU) z roku 2004," prohlásil státní tajemník pro
evropské záležitosti v úřadu francouzského ministra zahraničních věcí Pierre
Lellouche. Právo pobytu rumunských, bulharských, irských či belgických občanů či
občanů dalších zemí je podle něj omezeno na tři měsíce, je podrobeno jistým
podmínkám a je důkladně střeženo.

Repatriace Romů z Francie jsou součástí bezpečnostní politiky, kterou v
červenci upřesnil prezident Nicolas Sarkozy. Tomu kritici vyčítají, že mu jde o
zvýšení popularity a odpoutání pozornosti od problémových záležitostí, jako jsou
škrty v rozpočtu či důchodová reforma.

Znepokojení nad repatriacemi zaznělo třeba z Rady Evropy i z OSN. Paříž ale
tvrdí, že vše se děje v souladu s právem EU a že opatření nejsou cílena na Romy,
nýbrž že mají pomoci zvýšit bezpečnost v zemi. Navíc jde prý o dobrovolné
návraty, neboť ti, kdo souhlasí s odjezdem, dostanou 300 eur (7416 korun) na
osobu a dalších 100 eur (2472 korun) na každé z dětí.

"Je jasné, že Romové ve Francii nejsou vyháněni na jednotlivém základě. Jde o
masové deportace… Nemůžeme připustit kolektivní tresty," podotkla německá
zákonodárkyně za zelené Franziska Kellerová.

S kritikou kolegů ale nesouhlasil francouzský lidovecký poslanec Jean-Pierre
Audy. Podle něj je Francie štědrá vůči lidem, kteří tam pobývají legálně. Bojuje
jen s těmi, kteří tam jsou protiprávně. "Svoboda nemůže existovat bez pořádku,
jinak je to anarchie," dodal.

Slovenská socialistická europoslankyně Monika Flašíková-Beňová zase podotkla,
že z vystoupení zástupců komise je evidentní, že nemají ponětí o tom, co se děje
v romských osadách. "Co se děje ve Francii, je jen vrcholem ledovce," dodala
také s tím, že podobné případy zaznamenala v minulosti třeba Itálie či Británie.

Od začátku roku Francie vrátila už několik tisíc Romů bez patřičných povolení
k pobytu zpět do jejich vlasti. Jen za poslední měsíc Paříž vyhostila do
Rumunska a Bulharska asi 1000 Romů. Tyto kroky podporuje i přes nedávné
demonstrace podle průzkumů více než polovina Francouzů.

Podle lidoveckého poslance Jana Březiny je postup Paříže dokladem selhání
její politiky integrace menšin. "Vždy jsem považoval za nespravedlivou zavedenou
praxi navážet se ohledně porušování práv Romů do menších a slabších států jako
je ČR, takže rozhodně neuškodí, když si roli lidskoprávního otloukánka vyzkouší
i velký a silný stát typu Francie," komentoval dnešní debatu Březina.

Pozastavil se také nad tím, že na pondělní schůzku o migraci a azylové
politice, kterou Francie uspořádala, byly pozvány jen některé země EU a Kanada.
"Prezident Sarkozy tím pokračuje v politice arogance směrem k novým členským
státům… Okázalé nepřizvání Česka k jednacímu stolu tento trend jenom
potvrzuje. Naše diplomacie by se s takovým chováním neměla smířit," doplnil
Březina.

KAM DÁL?

Až 100 tisíc lidí po celé Evropě protestovalo proti deportacím Romů z Francie


SPECIÁL: Francie deportuje Romy