Gipsy.cz: Nejradši hrajeme doma
Jako jediná tuzemská kapela si zahráli na slavném festivalu v Glastonbury,
MAJÍ CENU ANDĚL Allianz 2006 coby objev roku. A hlavně si energický hudební
projev Gipsy.cz, kořeněný osobitým humorem, získává stále více posluchačů.
ČTĚTE TAKÉ:
Gipsy stars. A fankluby rostou
Radek Banga a Vojtěch Lavička z kapely Gipsy. cz jsou synonymem pro romské
hvězdy. První si udržuje image drsného rapera, druhý spíše zjemnělého
intelektuála. Spojuje je však nejen talent, ale i smysl pro humor, zdravé
sebevědomí a především až nebohémsky disciplinovaná práce v kapele i mimo ni.
Vy jste, Radku, půl roku žil na ulici. Doslova jste se prý odrazil ode
dna. Pomohla vám taková životní zkušenost?
Banga: Před rokem jsem si myslel, že můj příběh je čistě romský. Ale náš
producent Milan Pešík, docela úspěšný člověk a gádža, měl v životě také pár pádů
na dno. Bez sežrání pár kýblů bláta a bez zkušeností z obou stran života se
některé věci nedají dělat dobře. V opačném případě z toho kouká kavárenská
revoluce.
Nedávno jste se stal českým velvyslancem Evropského roku rovných
příležitostí pro všechny…
Banga: Možná to bude znít pateticky, ale pro mě je to velká čest. Snažíme se
s Vojtou trochu zčeřit ty poklidné vody našeho pseudosoužití, a to z obou stran,
to je důležité. Dnes za námi stojí nová generace, která má na tu problematiku
reálný pohled. Jsou to inteligentní a praktičtí lidé, žádný folklor. Teď půjde o
to, zda je chce vláda skutečně vyslechnout, nebo si jen udělat další čárku,
která znamená hotovo.
S Gipsy.cz jste zazářili v českém kole evropské soutěže Eurosong, kde jste
měli jako talisman Spejbla a Hurvínka. Proč zrovna je?
Lavička: Hledali jsme někoho, kdo se za nás nebude stydět a přitom je světově
známý. Cimrman se tou dobou chystal na nějakou horu a jiní podobní Češi v tu
dobu prostě neexistovali. I přes toto spojenectví nás ale gádžové „překabátili“.
Radek Banga začínal jako raper kapely Syndrom Snopp, houslista Vojtěch
Lavička má za sebou tradiční hudební zázemí. Trvalo vám nějakou dobu, než jste
si i se zbývajícími dvěma členy, bratry Surmajovými, řekli, že budete hrát právě
hip hop míchaný s popem a romským folklorem?
Banga: Řeknu to schválně asi dost legračně – ono to s těma Romákama ani jinak
nešlo, ať jsem chtěl hrát cokoliv, vždycky z toho vyšel ten náš blázinec.
Kdo má ve vaší kapele poslední slovo, když se dohadujete o aranže písní?
Banga: Není důležité, kdo z nás to je, ale aby to poslední slovo bylo dobré.
Máte svůj fanklub?
Banga: Fanoušky máme rádi, bez nich je totiž všechno poloviční, ale fanklub
nemáme. Teď však budeme razantně vylepšovat náš web.
Právě jste se vrátili z koncertního turné v Koreji. Pozorujete mezi
českým, českým romským a světovým publikem nějaký výraznější rozdíl?
Lavička: I když máme světové ambice, stejně hrajeme nejraději doma v Česku
nebo na Slovensku. České publikum je totiž živé, reaguje a navíc jsou v něm ty
nejkrásnější holky na světě. Jiné rozdíly ale zatím nepociťujeme. Ukazuje se, že
muzika Gipsy.cz prostě baví lidi bez rozdílu ras, věku i náboženství.
Na světové scéně s romskou muzikou se čím dál víc vedle popovějších Gipsy
Kings dere na výsluní punková kapela Gogol Bordello. Která z nich je vám hudebně
bližší?
Lavička: Bližší nám je Gogol Bordello. S nimi dokonce začínáme nějakou
spolupráci. Radek pro ně bude dělat jeden remix. Je docela možné, že se objeví i
na jejich novém CD.
ČTĚTE TAKÉ:
Gogol Bordello v Praze představí svou novou desku Super Taranta!
Co je dnes pro vás metou? Vy jste, Radku, tvrdil, že chcete Slavíka. Není
to ale zbytečné retro, když koncertujete ve světě?
Banga: Asi se budu opakovat, ale mojí metou je být užitečný pro ostatní lidi.
Jinak chceme, aby lidi z našeho koncertu šli úplně odvařený a chtěli další. Ono
se z Hanspaulky lehce pohrdá Slavíkem, ale kdyby se jednou stali Gipsy.cz Českým
slavíkem, tak to nemá význam jen pro nás, ale hlavně pro tisíce mladých Romů a
vlastně pro celou českou společnost. V nezávislé scéně se to moc nenosí, ale
klidně si pro nás hlasujte. My z toho budeme mít radost.
