romea - logo
30. září 2016 (pátek)
svátek má Jeroným
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Homosexualita je mezi Romy stále tabu

Praha, 23.9.2009 0:01, (ROMEA/RV)

O homosexualitě u Romů ve Španělsku s antropologem Davidem Bernou

David Berna je mladý španělský antropolog. Žije v třípokojovém bytě v centru Madridu. Jeho babička byla španělská Romka, proto se začal při svých studiích antropologie na madridské univerzitě zabývat romskou tematikou. Nejprve se věnoval konceptu maskulinity u Romů a zkoumal genderové role jednotlivých členů vybraných romských rodin. Výzkum na toto téma ho zavedl do malého španělského městečka, kde žil téměř rok v ghettu mezi tamními Romy. Zde se setkal i s několika homosexuály, kteří byli členy zkoumané komunity. Reakce okolí na jejich odlišnou sexuální orientaci Davida přiměla k tomu, aby se začal homosexualitě u Romů věnovat hlouběji. V dnešní době pracuje jako terénní sociální pracovník v jedné madridské neziskové organizaci, která pomáhá imigrantům.

Jak dlouho se problému homosexuality u Romů věnuješ? Mezi komunitami jakých Romů se při své práci pohybuješ?

Na „plný úvazek“ se tomuto tématu věnuji tři roky. Znám hodně komunit, ve kterých se homosexuálové vyskytují. Jsou to především komunity imigrujících Romů z Rumunska, Bulharska, Německa. Navštěvuji i některé španělské romské komunity. To je ale trochu problematičtější.

Je nějaký rozdíl mezi vnímáním homosexuality u původně španělských Romů a Romů, kteří sem v posledních letech imigrovali?

Ne. Je to téměř stejné. Situace romských homosexuálů je také velmi podobná situaci homosexuálů v jiných menšinách - například u příchozích z Afriky. Já osobně se domnívám, že negativní vnímání homosexuality u Romů nevychází z romské kultury, ale ze situace dané chudobou a marginalizací. Vznikají tak určité hodnoty a tito lidé si snaží zachovat v majoritní společnosti svou identitu, na jejíž vytváření má velký podíl rodina. Celkově se střetávám se zásadním problémem v rozlišování, kdo je Rom a kdo je sociálně vyloučený.

Jaký je tedy tvůj koncept určování toho, kdo je Rom a kdo Rom už není?

Pro mě je nejdůležitější, jestli se ten člověk jako Rom cítí. Potom ho i já za Roma považuji.

Jakým způsobem hledáš romské homosexuály a transsexuály pro svůj výzkum?

Pro kontaktování respondentů mám dvě metody. První a asi nejčastější metoda je přes internet. Navštěvuji gay servery, kde odhaduji etnickou příslušnost uživatelů podle fotek. Potom si s nimi začnu psát a zjistím, jestli byl můj odhad správný. Druhou metodou jsou kontakty. Sbírám kontakty od svých již osvědčených informátorů a od romských neziskových organizací.

Setkáváš se při kontaktování svých nových informátorů s nějakými problémy?

První kontakt je strašně těžký. Je to vlastně asi největší problém, se kterým se během své práce potýkám. Většina mých informátorů žije ve skrytu. Neprezentují svou sexuální orientaci veřejně.

S jakými lidmi se setkáváš nejvíce? Jsou to gayové, lesbičky nebo transsexuálové?

Nejčastěji narážím na gaye. Je to stejné jako u Neromů.

Vnímají romští rodiče u svého potomka pozitivněji homosexualitu než transsexualitu (tzn. změnu pohlaví)?

Já znám šest případů romských transsexuálů. Ve všech šesti případech rodina sexuální identitu svého dítěte naprosto akceptuje. Nejdříve to byl muž a teď je to prostě žena. Rodina už se ke svému členu v takovém případě nechová jako k chlapci, ale jako k dívce. Transsexuál se dále naprosto normálně účastní všech rodinných záležitostí. Je to nový člověk. Naopak homosexuálové to mají strašně těžké. Především v případě dívek je tlak rodiny silnější a dívka je pod neustálou kontrolou svých rodičů. Ti je například drží v domácím vězení po dobu i několika let.

Jakým způsobem se romští transsexuálové živí?

Některé podporuje rodina, jiní se živí prostitucí.

Jejich rodina o takové profesi ví a akceptuje jí?

Ne. Prostituce rozhodně akceptována komunitou není. Je to věc, o které se veřejně ví, ale záměrně se to nevidí. Je to stejné jako s homosexualitou. O té se také běžně ví, ale nemluví se o ní. Dělá se, že neexistuje.

Jaké jsou hlavní problémy, kterým musí mladý romský homosexuál čelit?

Za prvé je to život ve skrytu. Je proto pro ně velice těžké najít si stálého partnera. Pro Romy ve Španělsku stojí vždy na prvním místě rodina. Přátelé, volný čas i ekonomické zájmy - vše se točí kolem rodiny. Nemají moc příležitostí na navázání kontaktu s ostatními homosexuály. Také je přítomný neustálý strach z odhalení, strach, že je někdo z komunity zahlédne spolu s jejich partnerem. Druhým problémem je smíření se se svou sexuální identitou.

Jak Romové obecně homosexualitu vnímají?

Romové ve Španělsku často věří, že je homosexualitou kontaminovali gádžové. Má to co do činění s konceptem rituální čistoty.

Plánují tví informátoři budoucnost? Přemýšlejí nad tím, jestli budou moci někdy žít život podle svých představ, nebo jsou spíše zoufalí?

Většina mých informátorů dává přednost neplánování a nepřemýšlení nad svou budoucností. Někteří ale plánují život v heterosexuálním manželství, protože se obávají, že budou ve stáří sami, protože se jich rodina v případě jejich prozrazení zřekne. Objevují se ale také rozdíly ve vnímání budoucnosti mezi bohatými a chudými Romy. Ti bohatí věří, že je život podle své odlišné sexuální orientace možný. Ti chudí v to naopak nevěří.

Mají romští gayové tendence opustit rodinu a žít svůj vlastní život, nebo preferují rodinný život?

Naprostá většina dává přednost rodině. Myslí si, že život s jejich partnerem znamená život v osamění. Myslí si, že život s partnerem znamená život mezi gádži. To je pro ně nepřijatelné.

Mají romští gayové tendenci se sdružovat, nebo spíše dávají přednost anonymitě?

Moji informátoři se většinou s dalšími romskými homosexuály znají. Je to ale různé. Mladí romští homosexuálové se často drží ve skupinkách mladých romských gayů. Naopak lidé, kterým je už přes dvacet pět let, preferují sexuální vztah s Neromem. Obávají se, že by se jejich případný vztah s jiným Romem mohl provalit a mohla se o něm doslechnout rodina. Muži navíc dávají přednost sexuálním vztahům na rozdíl od dívek, které preferují vážný, citový vztah.

Proč je v preferencích charakterů vztahů mezi muži a ženami takový rozdíl?

Muži jsou více pod tlakem. Žijí v neustálém strachu z toho, že se o jejich vztahu dozví jejich okolí. Dávají proto přednost nezávazným vztahům. To do značné míry souvisí s rolí muže v rámci romské společnosti a konceptem maskulinity. Očekává se od něj reprodukce a pokračování rodu. Muž by neměl své city tolik projevovat. Proto i romští gayové preferují fyzično. Dívky jsou více romantické a citově založené.

Jaké jsou nejzávažnější problémy, se kterými se během svých výzkumů potýkáš?

Nejobtížnější pro mě je najít vhodné informátory, kteří mi důvěřují. Jak už jsem řekl výše, kontaktuji je nejčastěji přes internet. V první řadě se představím a vysvětlím, o co mi jde. Je zajímavé, že si většina z nich na internetu vytváří přezdívky, které v sobě označují informaci o jeho původu - např. gypsy29, gypsyAngel a podobně.

Dochází s postupem času k nějakému posunu ve vnímání homosexuality u Romů?

Ano. Velký vliv na vnímání má televize. Čím dál častěji se o homosexuálech vysílají různé pořady, vystupují jako hlavní hrdinové seriálů nebo filmů, a tak se jejich vnímání Romy také postupně proměňuje. Podílí se na tom i vývoj ve vzdělání a šíření informací.í.

Přečteno: 3890x

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, RV 09/2009



HLAVNÍ ZPRÁVY

Soud začal 26. září 2016 v Praze znovu projednávat případ bývalých členů Dělnické strany a dalších extremistů, kteří jsou viněni z propagace neonacismu. Na snímku zleva jsou obvinění Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč. (FOTO: ČTK)

Soud obnovil proces v kauze propagace neonacismu, trvá šest let

26.9.2016 20:57
V obnoveném hlavním líčení dnes před Obvodním soudem pro Prahu 1 stanuli tři z osmi lidí, kteří čelí obžalobě z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Vinu odmítají. V případu jde o podezření z propagace neonacismu, například uskupení Národní odpor (NO), nebo pořádání neonacistických akcí. Hrozí jim tři až osm let vězení. V minulosti soud všech osm lidí zprostil obžaloby, toto rozhodnutí ale bylo zrušeno.
 celý článek

Ian Hancock. (FOTO: Wikimedia Commons)

Profesor Ian Hancock k soutěžím Miss Roma: Naše dívky nepotřebují prodávat svou krásu

26.9.2016 16:40
Finále šestnáctého ročníku soutěže Československá Miss Roma, které se konalo v sobotu 24. září v Hodoníně, vzbudilo mnoho různých reakcí. Vedle komentářů na sociálních sítích se ve svém článku na serveru Romea.cz k soutěžím romské krásy vyjádřil kriticky Petr Uhl. Uveřejňujeme i pohled romského historika a univerzitního profesora žijícího v USA, Iana Hancocka.
 celý článek

Tereza Heková. (FOTO: Jan Mihaliček)

Tereza Heková: Chovám se k lidem tak, jak se oni chovají ke mně

26.9.2016 14:02
Na střední odborné škole v Mostě vystudovala obor Veřejná správa. Dnes se mu věnuje i na vysoké – ve třetím ročníku soukromého CEVRO Institutu. Po studiích by v něm ráda působila i profesně. „Žádným životním mottem se neřídím, chovám se k lidem tak, jak se chovají oni ke mně,“ říká dvaadvacetiletá Tereza Heková.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo