romea - logo
31. března 2020 (úterý)
svátek má Kvido
Loading
rozšířené vyhledávaní

Jsem tvrdohlavá. Tanečnice Petra Hlavatá objevila své romské kořeny

Praha, 23.11.2010 23:30, (Romano voďi)

Plavovlasá a modrooká poloviční Romka Petra Hlavatá je cílevědomou studentkou taneční konzervatoře Duncan Centre. Právě návratem k romským kořenům v ročníkovém představení na svůj talent konečně upozornila pedagogy i spolužáky.

Narodila se v Karlových Varech do smíšené romsko-české rodiny, kde tatínek je, jak sama říká, věčný cholerik, maminka naopak flegmatička, která svému manželovi v lecčem ustoupí. Největší význam ale Petra samotná přikládá své babičce Zdeňce, která ji odmalička povzbuzovala a díky drobnému podnikání mohla svou vnučku v realizaci jejích finančně náročných snů podporovat i hmotně. Byla to právě ona, kdo často sehrál hlavní roli v rozhodování o její budoucnosti a obhajobě Petřiných snů před jinak zdrženlivými rodiči.

Být kaskadérkou

„Už odmalička jsem strašně ambiciózní a tvrdohlavá,“ říká hned na začátek rozhovoru dvacetiletá Petra Hlavatá. A její dosavadní život to jen dokládá. Když jí byly čtyři roky, začala se aktivně věnovat sportovní gymnastice, což ji mělo posunout k jejímu velkému snu stát se kaskadérkou.

Zpočátku byla hlavně běžnou malou sportovkyní, která na soutěžích zaujímala spíše průměrná místa. Vrozená cílevědomost a tvrdohlavost jí ale nedala, a tak trénovala o to intenzivněji. Úspěch v podobě vyšších umístění se dostavil brzy, ve svých desíti letech dokonce vyhrála několik mezinárodních turnajů. Gymnastika ale měla být jen začátek na cestě za vysněným povoláním filmové kaskadérky, v tu chvíli ale zasáhl její neoblomný otec.

„Jednou jsme jeli na dovolenou, a já se proto nemohla zúčastnit pravidelného gymnastického soustředění. Takže mě potom nevzali na závody. Táta se v tu ránu strašně naštval a řekl, že s gymnastikou končím a basta.“ vzpomíná Petra na absurdní konec své gymnastické kariéry, který zásadně zamíchal s jejími prioritami. Do popředí se tak mohl dostat do té doby vedlejší zájem - tanec.

Tak tedy tanečnicí

V rodných Karlových Varech začala navštěvovat taneční kroužek na místní základní umělecké škole. Brzy si uvědomila, že právě v tanci je její budoucnost. Za svůj nový cíl si stanovila Duncan Centre. Taneční konzervatoř s mezinárodní prestiží, zahraničními pedagogy a moderními metodami výuky, vyučující jak klasický balet, tak výrazový tanec.

Přípravám dala vše, první pokus ale skončil nezdarem. „U přijímacích zkoušek jsem pohořela na lidových tancích. Vůbec mě nenapadlo, že by tam mohly být,“ popisuje své tehdejší zklamání Petra. Vzdát se po prvním neúspěchu ji ale ani na chvíli nenapadlo. Následující rok sice strávila na kadeřnickém učilišti, ale zároveň tvrdě trénovala, aby ji už požadavkem na polku či dupák zkoušející komise nemohla zaskočit. Napodruhé zkoušky s přehledem zvládla a dveře vysněné konzervatoře měla v tu ránu dokořán.

Cikánkou k úspěchu

První roky na Duncan Centre nebyly zrovna procházkou růžovým sadem. Cílevědomost a talent Petře nechyběly, mezi spolužáky ale patřila k dobrým, nikoli výrazným tanečníkům. „Prostě šedá myška, se kterou si nikdo nic jasného nespojí,“ popisuje svá studia Petra.

Zlom přišel u loňských závěrečných zkoušek v jejím oblíbeném předmětu s jednoduchým názvem Drama. „Rozhodla jsem po svém ztvárnit hlavní ženskou postavu Rady z filmu Cikáni jdou do nebe,“ vysvětluje a jedním dechem dodává, že si při vytváření tanečního monologu sáhla hluboko sama do sebe, ke svým romským kořenům. Na radu své konzultantky si vybrala jednu píseň a s tou vstávala i usínala. S posloucháním a broukáním skladby Nane cocha se pomalu, jak Petra romanticky poznamenává, probouzel i její temperament zasunutý do pozadí tvrdým drilem a soustředěním se jen na výkon. „ Pak už to šlo samo,“ usmívá se Petra. Proměnou z nevýrazné studentky ve smyslnou cikánskou čarodějkou Petra komisi doslova zaskočila. „Petra si na sebe oblékla květovanou sukni, suverénně se před nás postavila a nám pomalu spadla čelist. Byla moc dobrá. O jejím romském původu snad nikdo z nás nevěděl,“ popisuje Petřino vystoupení taneční pedagog Jan Malík učící Petru lidové tance.

Mamka je Cikánka

Petřin taneční coming-out odhalil osazenstvu konzervatoře druhou polovinu jejich kořenů, které i díky pro Romku netypickému vzhledu zůstávaly v pozadí. Najednou se objevily na scéně. Petra si sice už od školky uvědomovala odlišnost své matky Jany od ostatních maminek, nikdy ji ale nenapadlo, že je Romka. S tušeným, ale nevysloveným původem její matky přišla až kamarádka ve škole. „Tvoje mamka je taky Cikánka, viď,“ položila ji řečnickou otázku spolužačka a záhada byla rozseknuta.

„Já to mám nějak v sobě odmalička, jakože vím, že mamina je jiná. Vždy, když vyjde na sluníčko, je úplně tmavá. Nějak jsem to ale neřešila,“ vrací se do minulosti. S útoky nebo diskriminací ze stran majoritní společnosti se nikdy nesetkala. Dokonce si ani nepamatuje, že by něčemu podobnému čelila její matka. Možná i z toho důvodu Petra své romství již od dětství vnímá pozitivně a nemá snahu ho před svým okolím skrývat. „Já jsem na to spíš pyšná,“ prohlašuje rezolutně. Sama si ale uvědomuje, že absence negativních reakcí souvisí především s jejím plavovlasým a modrookým zjevem. Vždyť když se spolužákům svěřila se svým původem, nikdo jí v první chvíli nevěřil.

S romskou větví rodiny se Petra vídá pravidelně, ten kdo v jejím životě sehrál největší roli, je ale babička Zdeňka. Vozila svou vnučku po gymnastických závodech, podpořila ji po prvním nepřijetí na Duncan Centre a dodneška jí ve všem fandí.

„Já vlastně babičku vnímám i jako mámu, i jako babičku, i jako tu největší kamarádku. Takové tři v jednom. S mamkou mám spíš kamarádský vztah. Proto si na ni také víc než na babičku dovolím,“ vysvětluje s úsměvem.

Babička zatím pomohla i v zatím největší krizi jejího života, která téměř vyvrcholila ve vyloučení z konzervatoře. V době dospívání šla prostě škola, sny, trénink stranou a podstatnější byly sedánky a večírky s kamarádkou. „Babička byla ten člověk, který mi řekl, že jestli nezačnu okamžitě něco dělat, bude to pro mě konečná,“ říká s vděčností Petra, na kterou jednoduchá slova pronesená z pozice silné babiččiny autority nakonec zabrala.

Letos Petra zakončí své studium na konzervatoři maturitou a poprvé bude stát na rozcestí - pokračovat k absolutoriu, nebo pokračovat na jiné vysoké škole. Jakkoli tanec miluje, škola jí ukázala, že nadějných i nadějnějších tanečníků a tanečnic je kolem ní mnoho a na vrchol se dostanou jen ti nejlepší. Taneční monolog inspirovaný Cikánkou Radou v ní ale zasel nápad - pokračovat na herecké konzervatoři a ve své budoucí kariéře spojit obojí. Drama i tanec. V profesi performerky.

Článek vyšel v Romano voďi č. 9-10/2010

Přečteno: 3729x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Putování za romskou duší, RV 9,10/2010



HLAVNÍ ZPRÁVY

Peter Pollák, bývalý zplnomocněnec Slovenské republiky pro romské komunity, při rozhovoru server Romea.cz (FOTO: Jan Čonka, Romea.cz)

Slovensko bude mít nového zmocněnce pro romské komunity. Peter Pollák chce, aby to byl Rom

27.3.2020 14:20
Europoslanec a člen předsednictva hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽANO) Peter Pollák má na starosti výběr nového zmocněnce vlády pro romské komunity na Slovensku.
 celý článek

Pavlína Matiová ve videoklipu Phiras dujdženore

videoPavlína Matiová má nový videoklip! Píseň Phiras dujdženore nazpívala se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem

26.3.2020 20:15
Zpěvačka a herečka Pavlína Matiová vydala nový videoklip, tentokrát se zakladatelem legendárních Terne čhave Romanem Zorbou Horváthem. Píseň Phiras dujdženore z připravovaného alba Fusion spatřila světlo světa v neděli 22. 3. 2020.
 celý článek

Blízký spolupracovník Tomia Okamury a bývalý tajemník klubu Svobody a přímé demokracie (SPD) Jaroslav Staník (FOTO: internetové stránky SPD)

Soud odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Staníka, dostal podmínku. Romy a Židy chtěl střílet hned po narození

26.3.2020 12:10
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka. Za výroky na adresu homosexuálů, Romů a Židů dostal roční podmíněný trest. Podle pravomocného verdiktu měl Staník také zaplatit 70.000 korun. Soud se dovoláním zabýval neveřejně, výsledek je patrný z databáze InfoSoud, ČTK jej potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová. Odůvodnění zatím není dostupné.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo