romea - logo
24. září 2021 (pátek)
svátek má Jaromír

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Koncepce MMR: Supertajní odborníci versus etnobyznysmeni?

Praha, 24.10.2008 21:53, (Romano voďi)

O materiálu připravovaném pro ministerstvo pro místní rozvoj jakýmsi údajně odborným, leč stále tajným týmem lidí, v jejichž čele stojí nový poradce Jiřího Čunka Josef Baláž, jsme vás v Romano voďi, stejně jako na stránkách zpravodajského serveru Romea.cz, informovali již v minulém čísle. Tentokráte jsme chtěli vědět víc.
Opět (tak jako to činíme posledního tři čtvrtě roku neustále) jsme chtěli od zmíněného ministerstva vědět, kdože z odborníků, kterými se v médiích (například Otázky Václava Moravce nebo on-line rozhovor idnes.cz) ohánějí ministr Čunek i jeho poradce Baláž, koncepci řešení problémů deprimovaných částí měst připravoval. Oslovili jsme vládní Radu pro záležitosti romské komunity, jejíž někteří členové měli podle slov Jozefa Baláže na pracovním materiálu koncepce participovat. Samozřejmě jsme otázky položili i ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové, aby nám objasnila, proč připravuje Jiří Čunek svoji vlastní koncepci, když jednu má vládě předložit z titulu své funkce právě ona?

Shrňme si v úvodu fakta a udělejme alespoň trochu jasno v nastalé situaci. Pro českou vládu je posledních pár let určujícím materiálem, který sama zadává zpracovat a také schvaluje, Koncepce romské integrace. V minulých letech ji ke schválení předkládali vládní zmocněnci pro lidská práva, od zřízení funkce ministryně pro lidská práva se předkladatelem stává Džamila Stehlíková. V samotném materiálu z minulých období se píše: „Koncepce romské integrace je zásadním proklamačním materiálem vlády České republiky v oblasti integrace příslušníků romských komunit. Koncepce romské integrace je periodicky aktualizována a je vždy přijímána ve formě vládního usnesení. Vláda České republiky jejím prostřednictvím vytyčuje a defi nuje hlavní směry postupu v rámci integrace romských komunit.“ Když tedy vezmeme coby bernou minci tento text, stejně jako fakt, že za tematiku lidských práv a s ní související postavení menšin v české společnosti zodpovídá Džamila Stehlíková, která pro vládu zmíněnou koncepci připravuje, není příliš jasné, proč přichází s jakousi novou koncepcí právě ministr pro místní rozvoj, který mimo jiné proslul ne příliš lichotivými, politicky a lidsky korektními výroky na adresu romské menšiny, stejně jako ne zrovna modelovým příkladem ve Vsetíně. Koneckonců ve Zprávě o stavu romských komunit za rok 2007, kterou vládě předložila ministryně Stehlíková, se právě Vsetín uvádí coby příklad dezintegrační praxe a pan Čunek sám Zprávu odsouhlasil. Dnes námitky, proč se právě on „plete“ do záležitostí, které spadají pod Džamilu Stehlíkovou, odmítá s tím, že nikdo problém sociálně vyloučených lokalit a v nich žijících Romů neřeší a je třeba s tím začít, a také tím, že stojí v čele rezortu, jenž by se pomocí regionům s výskytem deprimovaných částí zabývat měl. To je argument, který mu těžko může upřít. Vzhledem k jeho některým činům a výrokům by se ale on sám neměl divit, že jím prezentovaný zatím pracovní materiál vzbuzuje opatrnost v řadách Romů i těch, kteří se tematikou sociálního vyloučení zabývají. Když o něm hovořil úplně poprvé, tvrdil, že materiál dostanou k připomínkování členové vládní Rady pro záležitosti romské komunity, což je v tuto chvíli nejvýše postavený poradní orgán vlády. Nemá cenu teď diskutovat o jeho možnostech, fungování, způsobu výběru jeho členů atd., podstatné je, že značná část této vládní rady volá po odtajnění jmen komise, která Čunkovi jeho materiál pomáhala dle jeho slov vytvořit a skládá se z odborníků i z řad romské menšiny. Jak pan ministr navíc zdůraznil například v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, v komisi jsou odborníci, kteří nepatří mezi etnobyznysmeny, ty, kteří žijí z toho, že problém vůbec existuje. Jde na jednu stranu o zcela viditelnou snahu snížení kreditu těch, kteří v dané tematice dosud pracovali a pracují a z nichž část patří mezi kritiky materiálu o romských menšinách ministerstva pro místní rozvoj a na druhé straně odmítnutí zveřejnit jména těch, kteří tedy materiál zpracovali. Na náš mnohokrát opakovaný ofi ciální dotaz se nám konečně podařilo získat od daného rezortu ofi ciální odpověď, seznam oborníků, po kterém jsme volali, ale opět neuvádí:

Stanovisko MMR k požadavku na zveřejnění seznamu lidí, kteří se na tvorbě koncepce podíleli

Na tvorbě koncepce se vedle poradce ministra pana Mgr. Jozefa Baláže podíleli i lidé, kteří nejsou a nebyli v žádném pracovně právním ani obdobném vztahu s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo pro místní rozvoj je povinno, v souladu s právními předpisy vztahujícími se k ochraně osobnosti a osobních údajů, ctít vůli spolutvůrců této koncepce, aby jejich osobní údaje nebyly ministerstvem zveřejněny. Mgr. Hynek Jordán, tiskový mluvčí. A jsme opět na nule. Sám ministr Jiří Čunek diskusi o odtajnění odborného týmu i nadále odmítá a říká: „My se máme zabývat tím, co ta koncepce obsahuje a ne tím, že já si tady tvořím imaginární skupinu, tedy já jsem si to sám napsal, vzal jsem si Roma Josefa Baláže, magistra, vysokoškoláka, a prohlašuji, že tam mám ještě spoustu takových lidí, a všichni se ptají, kdo to je? A proč se ptají, kdo to je, tady existuje koncepce, tu oponujme, o té diskutujme! Lidé, které jsem já si vzal, nemají ani čas, ale možná ani chuť, ať neřeknu žaludek, aby byli dehonestováni v těch lokalitách, kde pracují, aby se na ně poukazovalo, to jsi udělal špatně nebo dobře. Toto je základ, toto je koncepce, kterou musíme rozpracovat. Některé věci, na nich se určitě dohodneme, ty změníme, ale ptát se na to, proč zrovna bychom potřebovali vědět, kdo za tím pracuje, to je na nic.“ Možná na nic, ale víc než logické. Kromě jiného i proto, že koncepce přichází s onou kategorizací lidí, jíž se Romové obávají nejvíce. V největším, alespoň viditelném, rozporu s Jířím Čunkem je nyní místopředseda vládní Rady pro záležitosti romské komunity Ivan Veselý. Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) žádá omluvu od předsedy sdružení Dženo. Nelíbí se mu slova, jimiž Veselý zhodnotil plán na řešení situace Romů v Česku. Veselý o omluvě Čunkovi neuvažuje a navíc zvažuje, že na Jiřího Čunka podá žalobu na ochranu osobnosti. Co tento poněkud dramatičtější vývoj událostí způsobilo? Veselý prohlásil, že mu Čunkův návrh na řešení romských problémů připomíná praxi bolševiků a válečného Slovenského státu. „My to vnímáme jako příklad dobré praxe z klerofašistické dílny místopředsedy vlády pana Čunka,“ řekl ČTK Veselý. Praxe rozdělování lidí na základě původu je podle něj nepřijatelná a u řady Romů vyvolává vzpomínky na holocaust. Jiří Čunek ale tvrdí, že místopředseda vládní Rady pro záležitosti romské komunity nejdříve materiál ohodnotil jako dobrý základ pro diskusi a teprve nyní jej tvrdě odmítá. Omluva by měla směřovat podle něj spíše k tvůrcům koncepce, v tuto chvíli tedy nejspíše Jozefu Balážovi. Jiří Čunek navíc zdůrazňuje, že materiál je zatím pracovní, je na něm ještě potřeba pracovat a neměl být původně ještě zveřejněn. Poté, co jej údajně předal Baláž členům vládní Rady pro záležitosti romské komunity, ale okamžitě získala tuto pracovní verzi média, a tak přistoupili k jeho zveřejnění. Mimochodem i vy si můžete současnou verzi (nikoliv defi nitivní) materiálu, který hodlá vicepremiér Čunek předložit vládě, přečíst. Naleznete ji na stránkách ministerstva pro místní rozvoj nebo třeba na Romea.cz a řadě dalších serverů. Fakt, že manželka Ivana Veselého Klára Samková-Veselá obhajuje Marcelu Urbanovou, bývalou sekretářku Jiřího Čunka, která jej obvinila z korupce a sexuálního obtěžování, vzájemnou oblibu obou pánů asi nezvýšil, i když profesionalita je profesionalita.
Dala se takováto reakce očekávat? Podle novinářky a členky Strany zelených Lenky Kučerové ano. Ve svém blogu uvádí, že se dala očekávat především ze strany etnobyznysmenů. Nevíme, kdo z členů vládní rady pro záležitosti romské komunity je etnobyznysmen, ale také si myslíme, že se reakce samozřejmě očekávat daly. Z mnoha důvodů… jsou to již připomínané, budeme-li mírní, tak minimálně poněkud nešťastné výroky pana ministra, který s materiálem přichází. Pozornost zostřil a nabízí se úvaha, zda záměrně, sám ministr Jiří Čunek. Proč o materiálu začal mluvit, když je dle jeho slov ještě velmi hrubý? Proč nepočkal? Někteří Romové si myslí, že šlo o vypočítaný tah před krajskými a senátními volbami. Uvidíme. Pokoušeli jsme se v průběhu posledních dvou měsíců oslovit celou řadu osob, které by se měly dle svého angažování nebo pracovního zařazení k podobě koncepce, některými lidmi pracovně nazývané ČU-BA (Čunek, Baláž), vyjádřit. Výsledek jste mohli sledovat na Romea.cz a nyní přinášíme nové odpovědi v tomto článku. Jen musíme s politováním konstatovat, že například někteří členové vládní Rady pro záležitosti romské komunity se nehodlají k tomuto tématu vyjadřovat a problém mají i v případě kauz, jako byla například volební kampaň Jiřího Šulce (ODS) v Ústí nad Labem (plakáty: Gádžové, makejte,ať se máme líp!) a další. Pak se jen nabízí otázka, proč v daném poradním orgánu zůstávají. Pochopitelně víme, že v něm pracují zcela zdarma, ve svém volném čase, dávají k dobru své zkušenosti a znalosti,ale tento druh angažování s sebou přece nese i to, že vás média oslovují.
Jozef Baláž již dříve naznačil, že na materiálu pracovali i někteří Romové, bývalí nebo současní členové Rady pro záležitosti romské komunity. Zeptali jsme se proto těch současných, zda se tedy oni na koncepci podíleli nebo vědí o někom, kdo ano. Anna Cínová z Libereckého kraje odpověděla: „Vím pouze o Ivetě Millerové, která se k tomu veřejně hlásí. O nikom dalším, i když jsem se ptala dokonce i pana Čunka, nevím. Je to ale tak supertajné, že se nic nedozvíte. Mně osobně byla spolupráce na koncepci připravované Jozefem Balážem nabízena, ale nepodílela jsem se na ní. Já osobně bych s panem Čunkem už z principiálních důvodů pracovat rozhodně nechtěla.“ To, že oslovena byla, ale spolupráci odmítla, deklaruje i Lenka Balogová z Ústeckého kraje. Současně však přiznává, že někoho z Romů participujících na koncepci zná, ale neříká jeho jméno. A tak netlačíme a ptáme se dál Emílie Žigové, která v radě teď zastupuje Annu Pechovou ze Středočeského kraje. Ta říká: „Nevím, jestli pan Baláž s členy současné rady spolupracoval. Já jsem ale oslovena nebyla, takže jsem na tom nepracovala.“ Další člen Milan Kováč z Karlovarského kraje odpověděl: „Já osobně o nikom nevím a jsem navíc přesvědčen, že nikdo z Romů z terénu se pod tohle nemůže podepsat, jde spíše o alibi pana Baláže. Když se totiž nás v radě ptali, zda a kdo s ním spolupracuje, nikdo se k tomu nedoznal. Nevěřím tomu, že někdo ze současných členů se na tom podílí. Myslím, že tím spíše chtějí odvrátit pozornost od toho, co na MMR opravdu chtějí připravit. Jde jim o to, nás rozhádat, abychom se navzájem obviňovali ze spolupráce na tomto materiálu.“ Iveta Pape oslovena dle vlastních slov nebyla a nezná nikoho, kdo by na koncepci pracoval: „A pokud bych znala, respektovala bych dohodu lidí z pracovního týmu Mgr. Baláže, že jejich jména nebudou prozatím zveřejňována a že pan Baláž je člověkem, který je pověřen prezentací a obhajobou koncepce.“ Jihomoravský kraj zastupuje v radě Ivona Parčiová, jenž tvrdí, že by se sama na materiálu nepodílela a že nezná nikoho, kdo by na něm pracoval. Cyril Koky ze Středočeského kraje kromě Jozefa Baláže o nikom také neví a upozorňuje na to, že vládou byla k vypracování koncepce pověřena jen Džamila Stehlíková. Dle jeho slov jde o materiál MMR, který by nenazýval koncepcí. Koky dále říká: „Oceňuji snahu, že se snaží pan ministr posunout řešení na úroveň městských samospráv, protože právě tam Romové žijí, a je nutné, aby do řešení města zasahovali. Velmi diskutabilní je, aby Romové byli rozdělováni do tří skupin, protože takové dělení v dnešní době možné není. Oceňuji ovšem, že chce problém řešit a účelněji využít finance, které na tuto oblast budou vyčleněny z evropských fondů.“ Koky naráží na problém, který zmiňují nejčastěji téměř všichni, a to je ona kategorizace lidí na skupiny, a v té souvislosti určená míra asistence. Připomeňme zjednodušeně, že jde v podstatě o tři kategorie, první jsou naprosto bezproblémoví lidé, kteří platí nájem, služby, jsou aktivní, nepobírají sociální dávky. Vojtěch Lavička, další člen vládní Rady pro záležitosti romské komunity, upozorňuje: „Podmínky pro tuto kategorii ale nebude splňovat téměř nikdo. Nezapomeňme na sociální propad, do nějž se celá řada Romů dostala. Nejde jen o ty, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách. A tento materiál se hodlá zaměřit na řešení problémů deprimovaných částí měst, tam z naprosté logiky věci najdete pramálo takových Romů, kteří by mohli spadat do kategorie jedna. Koneckonců já bych potom navrhoval, aby se pak uvažovalo i o podobné kategorizace pro Neromy. I mezi nimi by nálepku jedničky rozhodně nezískala většina. A uvědomme si, jak nepříjemné je stigma někoho špatného, čili kategorie tři například, do níž by měli spadat lidé skutečně neplatící, neaktivní a ty bychom přestěhovali do ubytoven s dozorem!“ Rozbití rodinných vazeb je dalším kamenem úrazu. Proč rozbíjet něco, co je vaše soukromá věc, velmi niterná, co v mnohých ohledech navíc funguje a je následování hodno. Málo Romů nejdete v ústavech pro seniory, málokteří sourozenci v romských rodinách spolu nemluví patnáct let, příkladů zneužívání dcery otcem atd. nejdete stále jako šafránu. Budeme to všechno riskovat jen proto, aby se lidé nenavštěvovali a nechtěli bydlet u příbuzných? Neexistuje jiný, sice účelný, ale mnohem chytřejší a ohleduplnější model k fungování rodiny a dodržování lidských práv? Je tu ale jeden, mnohem zásadnější, fakt. Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková byla vládou pověřena k vypracování Koncepce pro integraci romské komunity. Vláda navíc schválila po mnoha letech také koncept fungování Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, která zahájila svoji činnost pilotním projektem ve dvanácti obcích a mikroregionech. Ministr Čunek ovšem hodlá svoji koncepci nechat také posvětit vládou. K jejímu vypracování ho však údajně vláda nepověřila. Získá pro ni tedy podporu? A pokud ano, v jakém vztahu oba materiály budou? Stane se Agentura pro sociální začleňování jen jakousi servisní agenturou, přestože její ambice byly a jsou jiné?

Zeptali jsme se přímo ministryně Džamily Stehlíkové.

Jaký máte názor na koncepci MMR?

To je koncepce bydlení. V podstatě bydlení je oblastí, za kterou odpovídá MMR, stejně tak jako za školství odpovídá ministerstvo školství. MMR mělo za úkol připravit koncepci v oblasti bydlení, což také připravilo, ale stále se nejedná o finální verzi. Ministr Čunek již avízoval připravenost ke změnám, stejně tak i zástupci Rady vlády pro záležitosti romské komunity, se kterými se ministr sešel, avízovali některé části koncepce, které se musí přepracovat. Pan ministr se tomu rozhodně nebrání a míníme o tom debatovat na zasedání rady vlády. Musíme ale počkat, až zpracují své části koncepce ještě ministerstvo práce a sociálních věcí a také ministerstvo školství. Jde o oblasti důležité pro vypracování koncepce, kterou mám vládě předložit já. Bez vzdělání a práce není možný pokrok vpřed. Cílem je, aby rodina dosáhla na to odpovídající bydlení a aby měla určitý příjem, k tomu je potřeba vzdělání a zaměstnanost.

Pan Čunek prohlásil, že svou koncepci předloží vládě samostatně. Nevnímáte toto jako určitou dvojkolejnost? Neměla by být koncepce pana Čunka součástí té vaší romské koncepce a být vládě předložena jako jeden materiál?

Já budu koncepci překládat jako jeden materiál, na to je i usnesení vlády ČR a tím já se musím řídit. Co chce předkládat pan ministr, se musíte zeptat jeho a ne mě! Já nevím, co má v plánu a co vláda schválila, ale nevzpomínám si, že by takové usnesení vláda měla. Nicméně, to je otázka na něj a není korektní, aby jeden z ministrů tomu druhému říkal, co má a co nemá předkládat do vlády. Já rozhodně musím předložit celkovou koncepci. V té, co předložím, jsou pochopitelně aspekty kulturní identity. V té má samozřejmě značný podíl i ministr kultury. Spolupracujeme společně na podpoře kultury, je tam podíl i dalších rezortů. Kromě jiného i otázka Hodonína u Kunštátu nebo Letů u Písku. Problematika je daleko širší. Mým úkolem je koordinovat a předkládat koncepci pospolu. Materiál nemůže být pouze o bydlení. I když bydlení, musím uznat, je i v Evropě velký problém. Ve vzdělání se dělají pokroky a já věřím, že i v oblasti zaměstnanosti se pokroky co nejdříve objeví, protože spolupracujeme se Světovou bankou a myslím si, že stoupající úroveň vzdělanosti přinese větší zaměstnanost. A také bude schválen Antidiskriminační zákon. Určitě bych byla ráda, kdyby se v koncepci kladl větší důraz na sociální bydlení a kdyby se tato část více posílila.

V jaké fázi je příprava Koncepce integrace romské komunity a kdo se na jejím vytváření podílí?

Ono je to standardní, nejde o vytváření. Koncepce se opírá o tyto pilíře: lidskoprávní, kulturní, etnický, sociálně ekonomický. Teď výrazně posilujeme ten sociální pilíř a nejenom bydlením, ale i Agenturou. Musíme tam začlenit všechny nové postupy, které vznikly v posledních letech, jimiž opravdu začleňujeme na sociálně-ekonomické úrovni. Musíme tam promítnout evropskou koncepci integrace, protože si musíme uvědomit, že jde vůbec o největší minoritu v Evropě, a to nejen u nás, a propojit to s našimi sousedy především z východní centrální Evropy a západního Balkánu. Tyhle věci je potřeba do toho zakomponovat a standardně to dělá můj tým, tzn. kancelář a Agentura, která bude psát tu část sociálně-ekonomického začleňování. Dále máme externisty, mohu jmenovat paní Ivetu Pape, Czeslawa Walka a Jaroslava Marouška. A pak se na tom budou podílet zástupci čtyř rezortů, kteří budou nejen připravovat složku, ale budou přímo v týmu, kde se bude připravovat finální verze koncepce. Nebráníme se kultuře a financím, ale jejich zástupci v tom úzkém týmu připravujícím Koncepci romské integrace nebudou. Dalšími klíčovými lidmi budou odborníci z Rady vlády pro záležitosti romské komunity, to jsou vlastně občanští členové. Koncepci musí ve finále schválit hlavně Rada vlády pro záležitosti romské komunity. Nemůžeme připravovat něco pro Romy bez Romů. Právě proto máme zřízenu tuto radu, která schvaluje vše, co se týká romské problematiky. Rada například schvalovala několikrát koncepci, která šla za Agenturu. A také dostává ob jedno zasedání všechny zprávy z nových projektů. Chceme udělat v tomto roce dva workshopy pro zástupce obcí, romské komunity, občanských sdružení, koordinátory, odborníky a zástupce veřejnosti. Plánujeme jedno zasedání koncepce v příštím roce, kdy se budeme věnovat té evropské části a která bude navazovat i na naše předsednictví v EU, protože k tomu přizveme partnery z evropských zemí. Tu koncepci už pochopitelně budeme mít v příštím roce připravenou a snad i schválenou Radou vlády a budeme tak mít možnost prezentovat ji. Čekáme od toho zpětnou vazbu a posílení evropských vazeb. Workshop bude probíhat tak, že se vytvoří pracovní skupiny a jasně si řekneme otázky, které tam patří a které naopak ne. Budeme vycházet z materiálů, které dostaneme od pana Čunka, od pana Lišky, pana Nečase. Já osobně budu podporovat, aby tam bydlení bylo zastoupeno v co největším aspektu. Pak samozřejmě budeme debatovat, jakým způsobem tam bude bydlení zastoupeno. V koncepci předložené Jiřím Čunkem je prezentováno bydlení široce a nám se to líbí. Dostali jsme tento návrh jako první, ministr přišel osobně za radními. Koncepce romské integrace se bude prezentovat v březnu jako hotová věc. A proto chceme, aby se do toho zapojilo co nejvíce lidí. V co nejkratší době zveřejníme termíny workshopů.

Jarmila Balážová, Zdeněk Ryšavý, , Rena Horvátová,
Přečteno: 2692x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 10/2008, Domácí, Koncepce, MMR



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo