Maďarská vláda požaduje autonomii Maďarů žijících v zahraničí

Autonomie pro etnické Maďary žijící v zahraničí je podle zástupce maďarské vlády základní požadavek k zajištění jejich rovnoprávnosti. Náměstek maďarského ministra zahraničí Zsolt Németh dnes o autonomii maďarské menšiny mluvil v Kluži u příležitosti oslav maďarských dnů. Podle agentury MTI také prohlásil, že dlouhý boj za autonomii už přinesl výsledky.

Jako příklad vidí Srbsko, kde etničtí Maďaři ve Vojvodině ustavili takzvanou maďarskou národní radu. Ta jim zaručuje kulturní samosprávu.

Maďarsko musí rozvinout důvěryhodnou národní politiku, kterou musí rovněž šířit ministerstvo zahraničí. Diplomaté mají být důkladně proškolení, aby mohli diplomatickou cestou zastupovat základní maďarské zájmy, dodal Németh.

Poznamenal, že za maďarského předsednictví Evropské unie v první polovině roku 2011 bude důležitá efektivita práce. Může totiž výrazně zvýšit schopnosti země prosazovat své zájmy. Dodal, že rozhodující jsou přeshraniční projekty, protože 75 procent etnických Maďarů obývá regiony u hranic s Maďarskem.

Németh se rovněž v Kluži zmínil o novém maďarském zákonu o občanství. Jeho existenci a fakt, že ho poslanci schválili drtivou většinou, označil podle zpravodajského serveru politics.hu za nový začátek.

Podle kontroverzního zákona mohou zahraniční Maďaři získat maďarské občanství na základě maďarského původu a znalosti maďarštiny. Žádosti o maďarskou státní příslušnost mohou začít podávat od ledna příštího roku.

Na spornou normu reagovalo protiopatřením Slovensko, které má se svým jižním sousedem tradičně komplikované vztahy. Ve více než pětimilionové zemi totiž žije asi půlmilionová maďarská menšina.

Rumunský europoslanec László Tökés, někdejší klíčová postava odporu proti rumunskému komunistickému režimu, nedávno vyvolal mediální rozruch, když podpořil cestu rumunských Maďarů za autonomií po vzoru Kosova nebo španělského Katalánska. V rumunském tisku také uvedl, že v některých sedmihradských regionech v Rumunsku v oslabené podobě pokračují "změny etnického složení obyvatelstva", které zahájili komunisté.

Odhaduje se, že mimo desetimilionové Maďarsko žije v zahraničí asi pět milionů Maďarů. Nejvíce jich obývá západ a centrální část Rumunska, jih Slovenska a srbskou Vojvodinu. V asi 22milionovém Rumunsku tvoří etničtí Maďaři osm procent, což z nich dělá největší národnostní menšinu v Evropě.

Početné menšiny Maďarů v zemích sousedících s Maďarskem jsou výsledkem Trianonské mírové smlouvy z roku 1920, která po první světové válce nově určila hranice mezi zeměmi střední Evropy včetně Československa. Někdejší Uhersko tak přišlo o rozsáhlá území. Mnozí Maďaři smlouvu považují za historickou křivdu.