Maďarská vláda požaduje autonomii Maďarů žijících v zahraničí

Autonomie pro etnické Maďary žijící v zahraničí je podle zástupce maďarské
vlády základní požadavek k zajištění jejich rovnoprávnosti. Náměstek maďarského
ministra zahraničí Zsolt Németh dnes o autonomii maďarské menšiny mluvil v Kluži
u příležitosti oslav maďarských dnů. Podle agentury MTI také prohlásil, že
dlouhý boj za autonomii už přinesl výsledky.

Jako příklad vidí Srbsko, kde etničtí Maďaři ve Vojvodině ustavili takzvanou
maďarskou národní radu. Ta jim zaručuje kulturní samosprávu.

Maďarsko musí rozvinout důvěryhodnou národní politiku, kterou musí rovněž
šířit ministerstvo zahraničí. Diplomaté mají být důkladně proškolení, aby mohli
diplomatickou cestou zastupovat základní maďarské zájmy, dodal Németh.

Poznamenal, že za maďarského předsednictví Evropské unie v první polovině
roku 2011 bude důležitá efektivita práce. Může totiž výrazně zvýšit schopnosti
země prosazovat své zájmy. Dodal, že rozhodující jsou přeshraniční projekty,
protože 75 procent etnických Maďarů obývá regiony u hranic s Maďarskem.

Németh se rovněž v Kluži zmínil o novém maďarském zákonu o občanství. Jeho
existenci a fakt, že ho poslanci schválili drtivou většinou, označil podle
zpravodajského serveru
politics.hu za nový začátek.

Podle kontroverzního zákona mohou zahraniční Maďaři získat maďarské občanství
na základě maďarského původu a znalosti maďarštiny. Žádosti o maďarskou státní
příslušnost mohou začít podávat od ledna příštího roku.

Na spornou normu reagovalo protiopatřením Slovensko, které má se svým jižním
sousedem tradičně komplikované vztahy. Ve více než pětimilionové zemi totiž žije
asi půlmilionová maďarská menšina.

Rumunský europoslanec László Tökés, někdejší klíčová postava odporu proti
rumunskému komunistickému režimu, nedávno vyvolal mediální rozruch, když
podpořil cestu rumunských Maďarů za autonomií po vzoru Kosova nebo španělského
Katalánska. V rumunském tisku také uvedl, že v některých sedmihradských
regionech v Rumunsku v oslabené podobě pokračují "změny etnického složení
obyvatelstva", které zahájili komunisté.

Odhaduje se, že mimo desetimilionové Maďarsko žije v zahraničí asi pět
milionů Maďarů. Nejvíce jich obývá západ a centrální část Rumunska, jih
Slovenska a srbskou Vojvodinu. V asi 22milionovém Rumunsku tvoří etničtí Maďaři
osm procent, což z nich dělá největší národnostní menšinu v Evropě.

Početné menšiny Maďarů v zemích sousedících s Maďarskem jsou výsledkem
Trianonské mírové smlouvy z roku 1920, která po první světové válce nově určila
hranice mezi zeměmi střední Evropy včetně Československa. Někdejší Uhersko tak
přišlo o rozsáhlá území. Mnozí Maďaři smlouvu považují za historickou křivdu.