Majitelé domů i nájemníci velmi často odmítají Romy

Majitelé odmítají pronajímat byty Romům. Zjistil to test internetového
serveru Sedmička.cz, který tak potvrdil zkušenosti serveru Romea.cz.

Sedmička vyslala do zkušebního testu Jaroslavu Gašparovou. Ta bydlí v městské
ubytovně v Ohrazenicích a za devatenáct metrů čtverečních platí její pětičlenná
rodina 6 500 korun měsíčně. Koupelnu a kuchyň mají společnou s ostatními. Když
si chce vyprat, musí za jednu várku prádla zaplatit 25 korun. Za stejnou, nebo
možná i nižší cenu, by v Pardubicích našla mnohem solidnější podnájem, kdyby
nešlo o romskou rodinu. „Do telefonu jsem dřív zkoušela trik, že jsem se
představovala jako Kašparová. Jenže když došlo na schůzku a já jsem přiznala, že
jsme míchaná rodina, tak to hned byl problém,“ popisuje své zkušenosti s
hledáním podnájmu Jaroslava Gašparová.

Sedmička vybrala z nabídky pětadvacet volných bytů k podnájmu. Hlavním kritériem
byla cena do deseti tisíc korun včetně energií. „Můj osobní tip je, že když se
zmíníte, že jde o romskou rodinu, tak u devadesáti procent bude negativní
reakce,“ nebojí se tipovat terénní pracovník pardubického magistrátu Branislav
Štefanča. Výsledek testu je bohužel ještě horší.

Pokus číslo 1.

• Gašparová: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na pronájem v Polabinách.
  Garsoniéra, třicet metrů čtverečních.“
• Makléř AAA Byty.cz: „Tak ten je stále volný.“
• G: „Ale musím se přiznat, jsme romská rodina.“
• M: „No tak to vás bohužel zklamu. Majitel tam chce, jak bych řekl, jenom lidi.
  Čechy.“
• G: „A jiný byt nenabízíte?“
• M: „Nic jiného v nabídce není. Nashledanou.“

Podobným způsobem dopadlo dalších třiadvacet telefonátů. Když se dozvěděli, že
se jedná o romskou rodinu, oháněli se požadavkem majitele, který Romy nechce.
Přišla jediná kladná reakce, kdy majitelce bytu nevadilo, že jde o romskou
rodinu.

Petice proti Cigánům

Stejnou zkušenost má například i Renata Kašparová z Roudnice nad Labem. Jak
sdělila serveru Romea.cz, vyslyšela tlak z radnice, aby si Romové hledali byty
také sami a nenechávali to jen na městě. „Volala jsem třiceti lidem,“ říká
Kašparová, „když jsem přišla osobně, byt mi pronajmout chtěli, kdy jsem jim
řekla, že můj druh je Rom, nebo když rovnou se mnou přišel, řekli vždycky NE.“
Touto situaci prošla téměř každá rodina z roudnické ulice Masarykova a žádná z
nich nezískala v Roudnici podnájem tímto způsobem. Svým způsobem to podle
Kašparové potvrdil i místostarosta Luboš Matek. „Řekl mi, že pro nás nemá v
městském domě bydlení, protože místní nájemníci sepsali petici proti tomu, aby
tam s nimi žili Cigáni,“ dodala Kašparová.

Roudničtí Romové se museli z bytů na Masarykově ulici stěhovat, protože město
domy prodalo. Část Romů radnice ubytovala ve městě, část rozstrkala do romských
ghett v okolních městech a několik z nich ubytovala v holobytech. V rámci tohoto
stěhování ani jedna z romských rodin nesehnala byt jinak naprosto běžnou formou
pronájmu či podnájmu.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Roudnice nad Labem: Vystěhovávání Romů, nátlak a podezření na korupci

Nájemníci nepustili Romy do jejich bytu

Jak zjistila Romea ve Slezsku a na severní Moravě, Romové nemají peníze na nájem
v kvalitnějších bytech. A když náhodou dostanou práci a mohli by si lepší
bydlení dovolit, nikdo je nechce vzít do podnájmu či jim byt pronajmout. A pokud
ano, tak většinou na dobu určitou, nejčastěji na tři měsíce, výjimečně až na
rok. Mnoho Romů tak nikdy nemá jistotu, že nebudou muset za chvíli hledat
bydlení další, přičemž najít byt je čím dál těžší.

Odstrašujícím příkladem v tomto směru je případ starší paní z Orlové, vdovy,
která se stará o vnuka postiženého mozkovou obrnou. Bydlela přechodně v domě,
který patří firmě RPG-byty, v nevyhovujícím, zdravotně závadném bytě. Za 3+1
platila čistý nájem 3 900 korun + zálohu na energie a další poplatky. „Prý je to
byt první třídy – komfort, přitom sem zatéká, v ložnici a v koupelně mám na zdi
plíseň, v kuchyni kvůli vlhkosti neustále opadávají kachličky a navíc tu mám
zavedenou jen studenou vodu,“ řekla nám obyvatelka bytu.

Přes realitní kancelář získala byt v družstevním paneláku v jiné části Orlové.
Nic se nedělo, dokud se na byt nepřišla podívat. Líbil se jí a se zaměstnankyní
realitní agentury se domluvili, že se tam druhý den se svým vnukem nastěhuje.
Vyřídila papírování i poplatky, dostala klíč od bytu a druhý den tam přijela s
plným stěhovákem. Před domem ji čekali místní nájemníci – družstevníci. Ti během
čtyřiadvaceti hodin sepsali petici, že v domě nechtějí Romy a tuto paní i s
vnukem odmítli vpustit do domu. Na policii jít nechtěla, protože doufala, že se
to může časem, po vzájemné domluvě, změnit.

Ocitla se tak na ulici, protože v rámci přestěhování dala výpověď v bytě firmy
RPG-byty. Ta jí nakonec ten samý byt znovu pronajala, v ten samý den, kdy se z
něj vystěhovala. Zvýšila však přitom o několik set korun nájem, takže výsledkem
celé operace bylo, že paní i nadále bydlela ve zdravotně závadném bytě, ovšem za
vyšší nájem než dosud. „Vychovala jsem pět dětí, šestnáct roků makala na šachtě,
ani manžel ani já jsme nebyli nikdy trestáni, nikomu nic nedlužím, všechno
zásadně platím včas, ale pořád se mnou někdo zachází jako s méněcenným
člověkem,“ řekla nám tato paní k celé situaci, v níž se ocitla nikoli vlastním
přičiněním.

Odborník: Romové jsou většinou v pohodě

Podle Sedmičky odborníky něco takového nepřekvapuje. „Devadesát pět procent lidí
si u nás dává požadavek, že nechce byt pronajmout Romům. Je to předsudek.
Většinou jsou v pohodě. Největší problém je přitom s Čechy. A vůbec nejhorší
kombinace je lékař-právnička,“ dodává majitel MaM Reality Miroslav Jonáš.

Pracovní analýza, kterou vypracovala vládní agentura pro sociální začleňování ve
vyloučených lokalitách, svědčí o tom, že bytová situace Romů není dobrá. Noví či
staronoví majitelé ze svých domů vystěhovávají Romy do náhradních bytů (obvykle
horší kvality), anebo – při neexistenci či neprokazatelnosti nájemních smluv – i
bez náhrady. Jindy obce samy pro dlužníky nájemného zřizují holobyty, ve kterých
je však nájemné mnohdy vyšší než v ostatních bytech. Důsledkem těchto postupů
vznikaly a stále vznikají ghetta. V České republice je více než 310 takových
vyloučených lokalit, žije v nich okolo 80 000 Romů a nižší, nezjištěný počet
etnických Čechů.