Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Zpravodajský server Romea.cz. Vše o Romech na jednom místě

Marek Šarišský: Sen o uniformě se stal skutečností

22. června 2010
Čtení na 4 minuty
Marek Šarišský (FOTO: Romano voďi)
Marek Šarišský (FOTO: Romano voďi)
Marek Šarišský je ambiciózní, vždy dobře naladěný, disciplinovaný a dochvilný mladý muž s šibalským úsměvem a čertíky v očích. Narodil se v Praze, jeho rodiče však pocházejí ze Slovenska. Má malou dcerušku a přítelkyni, kterou by si chtěl vzít. Po studiu na Romské střední škole sociální v Kolíně se neúspěšně pokoušel o studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vyzkoušel řadu profesí a zaměstnání. V současné době pracuje jako jediný Rom u pražské justiční stáže.

Marek Šarišský se vyučil malířem pokojů, až poté se rozhodl studovat na střední škole a doplnit si maturitní vzdělání. Nabídka studijního programu na Romské střední škole sociální (RSŠS) jej zaujala natolik, že se po úspěšném absolvování přijímacích zkoušek rozhodl na ni nastoupit. Jeho hnacím motorem byla potřeba doplnit si vzdělání. „Studium mi dodalo sebevědomí a důvěru v to, že když se chce, tak i Romové se dokáží zasadit o dobrou věc a úsilím a snahou zřídit dokonce i vlastní školu,“ říká přesvědčeně.

Nakonec odmaturoval s vyznamenáním. Od dokončení střední školy uběhlo již osm let. Přesto na spolužáky, kteří za studiem na RSŠS do Kolína přijeli z celého Česka, rád vzpomíná. „Byli to ti nejlepší přátelé, jaké jsem kdy měl. Byla to prostě super škola. Obdobná u nás v ČR rozhodně není. Mám na ni krásné vzpomínky, a té srandy, co jsme si tam užili,“ popisuje. V porovnání s českou školou je to podle Marka úplně o něčem jiném. „Nejrozdílnější je asi povaha lidí, druh humoru a soudržnost. Byli jsme super parta,“ vzpomíná.

Po dokončení RSŠS se pokoušel o studium práv na Univerzitě Karlově, ale neúspěšně. Vystřídal řadu zaměstnání. V současné době již druhým rokem pracuje jako zaměstnanec justiční stráže. Do pracovní náplně strážného spadá spousta úkonů, mimo jiné zajištění bezpečnosti u Nejvyššího správního soudu mimo i při výkonu jeho pravomoci, zabezpečení ozbrojené ochrany při přepravě tajných informací a jiných cenností a nebo třeba utajeného svědka. Justiční stáž je také povinná poskytnout zaměstnancům Nejvyššího správního soudu doprovod a chránit je před útoky v průběhu plnění jejich služebních povinností, mezi které patří například výkon soudního rozhodnutí o odnětí nezletilého dítěte nebo exekuce.

Marek Šarišský (FOTO: Romano voďi)

Prostě Markovými slovy řečeno, není to sranda. „Zajímavá práce to určitě je, ale vzhledem k povaze povolání, které vykonávám, musím být připraven na cokoli,“ říká zkušeně Marek a dodává, že člověk prostě nikdy neví, co se může stát, takže nemůže nic podcenit. Tohle se týká především exekucí nebo odebírání dětí z rodin. „Ve vyhrocených situacích se různí lidé chovají a reagují různě. V mém vlastním zájmu je snažit se předcházet jakýmkoliv konfliktům,“ vysvětluje.

Sen o uniformě

Jako malý chtěl být Marek hasičem, kosmonautem nebo policajtem, prostě nosit uniformu. Ale ani ve snu by jej nenapadlo, že ji jednou bude opravdu nosit, navíc tu justiční stráže. „Když jsem si ji před skoro dvěma lety oblékal poprvé, neubránil jsem se smíchu. Připadalo mi to hrozně srandovní,“ vzpomíná.

Nutno dodat, že se Marek k této profesi dostal opravdu kuriózním způsobem. Na Nejvyšší správní soud tenkrát přišel vyřizovat svou vlastní exekuci. Práce justiční stáže se mu na první pohled natolik zalíbila, že nelenil a jednoho ze strážníků se zeptal, jakým způsobem, by se mohl stát jedním z nich. Dnes už jeho kolegové jej odkázali na personální oddělení justiční stráže sídlící na Pankráci. Znovu vzal iniciativu do svých rukou a na příslušné oddělení opravdu zašel. Po absolvování náročného přijímacího řízení, které se skládalo z několika různých složek od testů psychické a fyzické zdatnosti, pohovoru s psychologem, až po předložení čistého trestního rejstříku, se k Justiční stráži nakonec dostal. Po přijetí musel projít nástupním tříměsíčním polovojenským kurzem, kde se učil zacházet se zbraní, sebeobraně a potřebným zákonům.

Letos si podal přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor romistika. „Myslím, že studijní zaměření střední školy v Kolíně na sociální práci pro etnické minority, které se hodně specializovalo na Romy, mi dalo dobrý základ, a tím pádem i předpoklad pro úspěšné studium romistiky,“ vyjmenovává své budoucí plány na další zvýšení vzdělání. Již jednou se na vysoké škole pokoušel studovat. Po střední škole se v Praze přihlásil na práva, ale prý vlastní vinou studium nedokončil. „Vím, že to bude znít jako výmluva, ale velkou roli v tom hrály finance. Potřeboval jsem vydělávat peníze a při studiu práv, které je opravdu náročné, to jednoduše nešlo všechno skloubit,“ vysvětluje s tím, že postupně mu i docházel elán a nadšení. Vzhledem k tomu, že má s přítelkyní malé dítě, i při případném studiu bude nadále pracovat.

Vzdělání je lék

Podle Marka je vzdělání klíčem pro změnu situace chudých Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách, kteří u většinové společnosti nemají zrovna dobrou pověst. „Vyšší vzdělání dodá na sebevědomí a umožňuje získat lepší zaměstnání, což mnoha Romům skutečně pomohlo,“ přemýšlí. Když by se podle Marka většinová společnost běžně začala potkávat s Romy jako s kolegy v práci, jejich pohled na romskou minoritu by se výrazně změnil. „Samozřejmě je zapotřebí i silná romská podnikatelská sféra a určitá míra solidarity a pospolitosti. Jednoduše si musíme navzájem pomáhat,“ dodává ještě. Podle Marka může každý udělat něco pro změnu, už jenom svým pozitivním příkladem. „Moji kolegové u justiční stráže na mě také změnili svůj počáteční názor. Myslím, že už mě neberou v první řade jako Roma, ale především jako svého kolegu. Svou práci vykonávám stejně dobře jako kdokoliv z nich, a právě tím jsem si u nich vybudoval respekt.“

Pomozte nám šířit pravdivé zpravodajsví o Romech
Teď populární icon