romea - logo
21. září 2018 (pátek)
svátek má Matouš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Medailon: Irena Eliášová

Praha, 1.11.2010 13:07, (ROMEA)

Irena Eliášová se narodila 3. května 1953 v romské osadě v obci Nová Dedina na jihozápadním Slovensku. Do svých deseti let žila v osadě, pak se rodina přestěhovala do Chrastavy u Liberce. Základní školu navštěvovala na Slovensku i v Čechách, protože na jaře rodiče odjížděli do Čech za prací a na podzim se vraceli zase domů na Slovensko. V Liberci žila 30 let, pracovala jako dělnice, nyní je v předčasném důchodu a žije s manželem u syna v Mimoni.

NEPŘEHLÉDNĚTE
Irena Eliášová: I stalo se...
(A)literárnost romské slovesnosti

Motivace k tvorbě
„Já jsem už jako malá holka doma psala říkanky a básničky, a pak jsem ještě za svobodna psala povídky, různé básničky. V patnácti letech jsem dokonce napsala na základní škole hru, která se hrála, když jsme vycházeli devátou třídu, pořád jsem se snažila o psaní. Vdala jsem se, přišla rodina, přišly děti... a teď konečně, když jsou děti samostatné, je více času, a tak jsem se do toho pustila,“ uvedla o svém vztahu k psaní v rozhovoru pro rozhlasový pořad O Roma vakeren.

Od dětství ráda čte, jejím spisovatelským a životním vzorem je Eva Kantůrková. K psaní ji motivuje především život kolem ní. Jak sama říká, s těžkostmi, se kterými se Romové setkávají, bojuje právě psaním a doufá, že se lidé v jejích příbězích poznají.

Dílo
Od mládí se věnuje psaní, ještě na Slovensku jí vyšlo několik povídek a básní v časopise Svět socialismu. V roce 1993 v Liberci založila dětský romský soubor písní a tanců, kde se mimo jiné hrály i její autorské scénky. V roce 2007 byla oceněna Obcí spisovatelů v literární výzvě na téma Cikáni – Romové, a úryvek chystané knihy byl zařazen do knihy vítězných textů romských a neromských autorů Devla, devla! V roce 2008 vyšla avizovaná kniha Naše osada s podtitulem Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. Nejnověji se stala její povídka součástí 7. sborníku Kalmanachu vydávaného Kruhem libereckých autorů (sdružení spisovatelů spjatých s libereckým regionem). S těmito autory pracuje na česko-německé čítance, ve které se objeví i její povídky. Dlouhodobě podílí na náplni romského dětského časopisu Kereka. V současnosti připravuje dva romány s pracovními názvy Prostitutka Lili a Rub a líc a také pokračování své první knihy Naše osada, která se setkala s příznivým přijetím veřejnosti. Dopisuje také knihu povídek s názvem Cikánský život, ze které pochází i dvě povídky, s nimiž se na stránkách www.romea.cz setkáte. Od roku 2008 je členkou Obce spisovatelů.

Charakteristika tvorby
Látku své první knihy (Naše osada, Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů) Eliášová čerpala z minulosti, a to 60. let 20. století. Vychází přitom ze vzpomínek na dětství strávené v romské osadě a tyto příběhy pojímá především humorně, až idylicky. Prostřednictvím volby dětského vypravěče se autorka vyvarovala líčit své dětství s nostalgií. Gužka totiž vidí svět kolem sebe (hlavně dospělé osazenstvo osady a vesnice, soužití Romů a Slováků, módní, společenské a technické vymoženosti doby, náborářské akce lákající Romy do Čech ad) překvapivě realisticky a s nadhledem, přitom však není ochuzena o své dětské sny, radosti i starosti. Její povídky ze současnosti charakterizuje snaha postihnout vážnější životní situace, se kterými se dnešní Romové musejí potýkat (rasistické útoky, nezaměstnanost, gamblerství, diskriminace, předsudky majoritní společnosti...). Zároveň však zůstává životní optimistkou, a tak se v její tvorbě stále setkáváme s popisy úsměvných příhod, které by mohly potkat každého z nás.

Eliášová se prostřednictvím svých příběhů snaží o změnu názorů a postojů majoritní společnosti i Romů. Poskytuje čtenáři příběhy hodné, či naopak nehodné následování, zakládá si na jejich pravdivosti. Místy její povídky působí svou aktuálností až publicisticky, projevuje se její záměr vzdělávat a ponaučit. Hovorovou češtinou, kterou v dialozích ráda používá, se toto zatížení, kterého si je vědoma, snaží vyvažovat ve prospěch autenticity a situačního humoru. Knihou Naše osada se dokonce prolíná téměř spisovná čeština v promluvách vypravěčky, s hovorovými a nářečními výrazy slovenštiny a romštinou.

Svou tvorbou Eliášová bojuje proti stereotypům majoritní společnosti, na vlastním příkladu dokazuje, že Romové mohou dokázat i to, co by od nich málokdo čekal, například vydat vlastní knížku.

Ke čtení
Eliášová , Irena : Naše osada. Smutné, veselé i tajemné příběhy Romů. Krajská vědecká knihovna v Liberci, Liberec, 2008.
Devla, devla. Básně a povídky o Romech, Dauphin, Praha, 2008.
Kalmanach, Kruh libereckých autorů, Bor, Liberec, 2010.
Kereka, časopis nejen pro romské děti, Valašské Meziříčí.

Kritické ohlasy

Veselá dobrodružství Gužky Putáčky v Naší osadě se snad blíží románu rozsahem, ale struktura zůstává epizodická, kusá – už proto, že se formálně dělí na čtyři oddíly podle ročních období. Z průběžných point je patrné, že autorka je zkušená a velice zábavná vypravěčka anekdot a historek. Naší osadě ale do románu zatím schází vývoj postav, markantnější posun v čase, psychologická hloubka a cílenější propojení jednotlivých úseků děje směřující k jakési katarzi. Ne že by tu úplně chyběla – Gužčina rodina se v závěru čtvrté části vypraví na nejistou cestu do Čech za lepším životem, a tak jsou předešlé stránky kulantně zarámované pocitem ztráty dětské bezstarostnosti. Knížka Ireny Eliášové je báječným průletem světem malé rošťačky; je chytrá, svižná a místy neuvěřitelně komická. Jen to ještě není román.

Karolína Ryvolová, Host č. 8/2008

Eliášová své epizodické vyprávění, které se spíš než románu podobá pohledu skrz barevná sklíčka krasohledu, rámuje posledním rokem stráveným na Slovensku před odchodem rodiny do Čech. Čtenář se sice nedočká žádného velkého psychologického vývoje postav a většina aktérů jsou spíš nositelé znaků než plnokrevní jedinci. Závěrečné loučení s idylickou krajinou dětství ale představuje zásadní klimax a propůjčuje textu dynamiku. Díky dělení na čtyři roční období se navíc čtenář nenásilně dozvídá o romských tradicích či struktuře romské rodiny. Editoři knížky se museli pořádně zapotit: vypravěčský hlas sice hovoří česky, ale veškerá přímá řeč je ve slovenštině, kořeněné romštinou. Občasnou nedůslednost čtenář rád přehlédne, protože se dobře baví, a jazykový mišmaš může klidně považovat za prostředek vykreslení koloritu. Irena Eliášová si v Naší osadě stanovila malý cíl – vyprávět o tradiční romské komunitě svého dětství – a ten naplnila.

Karolína Ryvolová, Respekt 31/2008

KAM DÁL?
Irena Eliášová: I stalo se...
Irena Eliášová: Zánět
(A)literárnost romské slovesnosti

E Irena Eliášová

Pal e autorka
E Irena Eliášová uľiľa 3. majos andro berš 1953 andro romano gav Nová Dedina pre Slovensko. Dži andro deš berš dživelas andro romano gav, paľis lakeri fameľija gejľa te bešel andre Chrastava paš o Libercos. Pre zakladno škola phirelas the pre Slovensko the pro Čechi, bo sar avenas o tate ďivesa phirenas lakeri daj the o dad pal e buťi pro Čechi, the paľis pro jevend džanas pale pre Slovensko. Liberciste dživelas tranda berš, kerelas manualno buťi, akana hiňi andro duchodos (kaj gejľa digeder) the dživel le romeha paš o čhavo andre Mimoňa.

Savi motivacija la hin
„Me imar sar cikňi čhajori irinavas khere o lavora kija pende, the e poezia, the paľis, mek sar na somas romeste, irinavas o paramisa, the e poezia. Sar mange has dešupandž berš, ta pre škola irinďom ajso aktos, so bavinahas, sar imar phirahas agorutno berš andre škola, furt kamavas te irinel. Gejľom pal o rom, has man miri fameľija, o čhavore…the akana, te imar hine o čhavore bare, na kampel ňikhaj te siďarel, ta man andre mukhľom,“ phenďa vaš rozhlasovo relacija O Roma vakeren.

Lakeri buťi
Imar terňipnastar terňipnastar irinel, mek pre Slovensko lake dine avri vaj keci paramisa the e poezija andro žurnalis Svět socialismu. Andro berš 1993 Liberciste thoďa pro čanga čhavorikano romano suboris le kheľibnaha, kaj bavinenas the oda, so jos korkori irinelas. Andro berš 2007 chudľa cena, so del e Obec spisovatelů, savi diňa literarno apelis pro tematos Cikáni – Romové, the jekh koter tekstos khatar e genďi, savi e Irena kisitinelas, has thodo andre genďi, kaj hine o teksta, so chudle o ceni the hin odoj romane the gadžikane autora. E genďi vičinen Devla, devla! Andro berš 2008 dine avri avizovano genďi Amaro romano gav, the lakero dujto nav has Pharipneskere, pherasune the daravkerde paramisa pal o Roma. Aktualnones has lakeri paramisi thoďi andro 7. sborňikos Kalmanachos, so den avri o Kruh libereckých autorů (literarengero jekhetaňiben andro liberecko regionos). Ale autorenca kerel jekhetaňi buťi pre čechiko-ňemciko čitanka, kaj avena the lakere paramisa. Imar buter berš irinel andro romano čhavorikano žurnalis Kereka. Andre ala ďivesa kisitinel duj neve romana, jekh kamel te vičinel Prostitutka Lili the aver Rub a líc, the tiš kamel te irinel dujto genďi pal Amaro romano gav, pre savi denas o manuša lačhi kritika. Akana lake maj avela kisno e genďi Cikánský život (Romano dživipen), khatar savi hin o tekstos, savo tumenge šaj genen. Le beršestar 2008 hiňi maškar o manuša andre Obec spisovatelů.

E charasterika pal lakeri buťi
Andre lakeri perši genďi Amaro romano gav, Pharipneskere, pherasune the daravkerde paramisa e Eliášovo lelas e inšpiracija le čhavorikane dživipnastar andro romano gav, the o paramisa dikhelas pharaseha, la idilikaha. E autorka oda irinďa, avka, sar oda dikhelas cikno čhavoro, the vaš oda andro paramisa nane e nostalgija. E Gužka dikhel e luma pašal late (phureder manušen andro gav, sar dživen o Roma the o Slovaka paš pende, modna, manušengere the technicka nevipena andre nevi ideja, o nabora pre buťi pro Čechi, the aver) realistickones the la goďaha, paš oda la hin čhavorikano dživipen, o sune, o pherasa the o pharipena. Lakere paramisa pal o ďivesa, so dživas akana, kamen te dikhel the phareder situaciji andro dživipen, savenca pen o Roma maren (rasisticko demavipen, hoj nane e buťi, o gamblerstvos, e diskriminacija, purane dikhibena pro Roma le majoritne manušendar…). Paš oda ačhel andro dživipen optimistka, the vaš oda andre lakere buťa šaj genas the o pherasa, save pen šaj ačhen sakoneske.

E Eliášová le paramisenca kamel le manušen khatar e majorita the le Romen te del aver goďi, te dikhen pro dživipen avre jakhenca. Sikhavel andro paramisa, so šaj keras lačhes, the so na kampel te kerel, the irinel ča o čačipen. Pre varesave thana andre lakere paramisa hin ajse aktualiti, hoj oda šaj genas sar e publicistika, hin te dikhel, hoj kamel te sikhľarel the te penge o manuša olestar te len e goďi. Čehiko čhib andro dialoga irinel avka, sar la šunel maškar o manuša the avka oda kamel, the dikhel paš oda pre autenticita the pro pheras. Andre genďi Amaro romano gav hine paš pende spisovno (čači) čechiko duma, pre jepaš naspisovno čechiko duma, avka, sar vakeren o manuša maškar pende, o dialekta khatar Slovensko the romaňi čhib.

Peskera buťaha e Eliášová kamel te sikhavel, hoj nane lačho te ľikerel o stereotipi maškar o manuša khatar e majorita, the korkori sikhavel, hoj the o Roma šaj sikhaven oda, so lendar ňiko na užarel..oda šaj avel, hoj dena avri e genďi.

Lenka Jandáková (překlad do romštiny Eva Danišová)
Přečteno: 3274x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, Literatura, Kultura



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Wikimedia Commons

Rasově motivovaný útok: Dvojice mužů napadla v Trnavě skupinu Romů

20.9.2018 12:13
Slovenská Národní kriminální agentura v pondělí zadržela a obvinila dva muže, kteří v neděli v Trnavě bezdůvodně napadli skupinu Romů při výkopových pracích. Podle facebookové stránky slovenské policie měli čtyřicetiletý Jaroslav a šestadvacetiletý Matúš nejprve Romy verbálně urážet. Pak měli odejít a po chvíli se vrátit se zbraní v ruce. Informoval o tom server Topky.sk.
 celý článek

Lucie Fuková (FOTO: Archiv Romea.cz)

Lucie Fuková: Že jeden volební hlas nic nezmění? Jsou to jen výmluvy! A ti, co nepůjdou volit, ať si potom nestěžují

20.9.2018 11:16
Dodnes si pamatuji na moment, kdy jsem šla s rodiči poprvé k volbám. Všichni jsme se oblékli do svátečního a vyšli společně z domu. Byl to pro nás významný den. Pro mé rodiče to byla povinnost a dobře si také uvědomovali, že je to i jejich právo. I já vnímám volby jako zásadní věc v mém životě.
 celý článek

Ilustrační FOTO: www.errc.org

Zveřejnění zprávy o extremismu za rok 2017 je opět odloženo. Nedostala se na program jednání Bezpečnostní rady státu

19.9.2018 17:18
Zveřejnění výroční zprávy o extremismu za rok 2017 se znovu zpozdí,
předsednictvo Bezpečnostní rady státu tento bod bez vysvětlení vyřadilo z
programu úterního jednání. Informoval o tom novydenik.cz. Zpráva je
kritizována Hradem, kvůli zmínkám o Okamurově hnutí SPD.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo