romea - logo
21. srpna 2019 (středa)
svátek má Johana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Mezinárodně sporný Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny

Kyjev, 25.1.2010 10:53, (ROMEA)

Čestný titul Hrdina Ukrajiny dostal dnes více než 50 let po své smrti od ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka politik Stepan Bandera, stále ještě kontroverzní osobnost ukrajinských dějin, považovaná mnohými za národního hrdinu a jinými za zločince. Sporný je Bandera i mezinárodně; četné krvavé stopy zanechali jeho stoupenci krátce po druhé světové válce i v Československu.

Podle prohlášení prezidenta Juščenka na dnešní výnos "čekaly mnoho let miliony Ukrajinců". Juščenko vyl minulý týden na hlavu poražen v prezidentských volbách a brzy mu pětiletý mandát skončí.

Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele toho, které se orientovalo proněmecky. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR v roce 1941 se z popudu Berlína podílel na vyhlášení ukrajinského státu a tento krok později odmítl přes nátlak odvolat.

Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150.000 lidí. Po obrácení postupu fronty se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij, který pak přeběhl na Západ.

V dnešním Juščenkově rozhodnutí o udělení titulu Hrdina Ukrajiny se uvádí, že Bandera byl vyznamenán za "obranu národní ideje a boj za nezávislý ukrajinský stát". Titul převzal z Juščenkových rukou Banderův vnuk Stepan. Slavnostní akt nepochybně posílí roztržku Ukrajiny s Moskvou, která doprovázela celé Juščenkovo prezidentství.

Ruská agentura ITAR-TASS dnes napsala, že "ozbrojenci z UPA mají na svědomí množství zločinů, mezi nimi vyvraždění víc než 100.000 Poláků, Čechů a Židů v západní Volyni". Zvěrsky byly podle agentury usmrceny i tisíce Ukrajinců, kteří do UPA odmítli vstoupit. "Juščenko posmrtným vyznamenáním Bandery riskuje zhoršení vztahů s Polskem, které považuje za nejbližšího spojence," napsala ITAR-TASS s odvoláním na ruské experty.

Představitelé slovenských protifašistických a odbojářských organizací udělení titulu Banderovi odsoudili. "Naše reakce může být jen záporná, když k udělení titulu došlo bez řádného zkoumání a prokazování případných Banderových zásluh," řekl ČTK předseda Slovenského svazu protifašistických bojovníků Pavol Sečkár. "Od prezidenta Juščenka je to provokace," dodal.

Také předseda slovenského Sdružení vězňů nacistických koncentračních táborů Otto Wagner je proti. "Bandera byl bezpáteřný člověk, který se na jistý čas spojil s nacisty. V očích mnoha neofašistů to může být jen další důkaz jakési rehabilitace fašismu," řekl ČTK.

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny české Akademie věd Oldřich Tůma považuje za mylnou především snahu někoho "historicky kanonizovat" po 50 letech. "Je to, jako kdyby dnes dostal státní vyznamenání Jan Žižka," řekl ČTK. Předsedkyně české Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová ocenění Bandery uvítala. "Zaplaťpánbůh za to, že učinil ten krok," uvedla na adresu Juščenkova rozhodnutí. Byla by prý šťastná, kdyby si řada českých politiků z toho vzala ponaučení.

Kontroverzně jsou vnímány akce banderovců na území Československa. Za socialismu byly jednoznačně odsuzovány a jednostranně interpretovány, připomíná internetová Wikipedie. Po roce 1989 se místy začaly objevovat opačné tendence, kdy ukrajinští nacionalisté byli glorifikováni a byla jim dávána nálepka "bojovníků proti komunismu". Jejich činnost je jednak třeba vidět v historických souvislostech se snahami o samostatnost a boj proti komunismu, na straně druhé ale jejich vlastní činnost zahrnuje masakry lidí, násilí, rasismus, antisemitismus a terorismus, uvádí encyklopedie.

Rozdílná je podle tohoto zdroje i interpretace zásahu československých bezpečnostních sil, které byly před rokem 1989 bez výhrady schvalovány, ovšem později byly některými hlasy odsuzovány jako "akce komunistického ministerstva vnitra". Nelze však přehlížet, že tyto akce byly hlavně ochranou státní suverenity před cizími narušiteli a vetřelci, kteří se zbraní v ruce vtrhli ilegálně či za použití zbraní do tehdejší Československé republiky a páchali zde násilné činy, připomíná Wikipedie.

Přečteno: 1336x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Ukrajina, Neonacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo