romea - logo
19. června 2019 (středa)
svátek má Leoš
Loading
rozšířené vyhledávaní

Mezinárodně sporný Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny

Kyjev, 25.1.2010 10:53, (ROMEA)

Čestný titul Hrdina Ukrajiny dostal dnes více než 50 let po své smrti od ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka politik Stepan Bandera, stále ještě kontroverzní osobnost ukrajinských dějin, považovaná mnohými za národního hrdinu a jinými za zločince. Sporný je Bandera i mezinárodně; četné krvavé stopy zanechali jeho stoupenci krátce po druhé světové válce i v Československu.

Podle prohlášení prezidenta Juščenka na dnešní výnos "čekaly mnoho let miliony Ukrajinců". Juščenko vyl minulý týden na hlavu poražen v prezidentských volbách a brzy mu pětiletý mandát skončí.

Stepan Bandera v roce 1929 jako dvacetiletý vstoupil do Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a o pět let později se podílel na atentátu na polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Trest smrti mu byl změněn na doživotí a vězení opustil po porážce Polska nacistickým Německem. V té době se OUN rozštěpila na dvě křídla a Bandera stanul v čele toho, které se orientovalo proněmecky. Krátce po zahájení německého útoku na SSSR v roce 1941 se z popudu Berlína podílel na vyhlášení ukrajinského státu a tento krok později odmítl přes nátlak odvolat.

Další tři roky strávil Bandera v německých koncentračních táborech, jeho hnutí ale fungovalo a v roce 1942 dokonce vznikla Ukrajinská povstalecká armáda (UPA). Ta na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. UPA brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150.000 lidí. Po obrácení postupu fronty se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD.

Boj ukrajinských národovců se sovětským režimem trval v některých oblastech až do počátku 50. let. Část z nich se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně. Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil sovětský agent Bogdan Stašinskij, který pak přeběhl na Západ.

V dnešním Juščenkově rozhodnutí o udělení titulu Hrdina Ukrajiny se uvádí, že Bandera byl vyznamenán za "obranu národní ideje a boj za nezávislý ukrajinský stát". Titul převzal z Juščenkových rukou Banderův vnuk Stepan. Slavnostní akt nepochybně posílí roztržku Ukrajiny s Moskvou, která doprovázela celé Juščenkovo prezidentství.

Ruská agentura ITAR-TASS dnes napsala, že "ozbrojenci z UPA mají na svědomí množství zločinů, mezi nimi vyvraždění víc než 100.000 Poláků, Čechů a Židů v západní Volyni". Zvěrsky byly podle agentury usmrceny i tisíce Ukrajinců, kteří do UPA odmítli vstoupit. "Juščenko posmrtným vyznamenáním Bandery riskuje zhoršení vztahů s Polskem, které považuje za nejbližšího spojence," napsala ITAR-TASS s odvoláním na ruské experty.

Představitelé slovenských protifašistických a odbojářských organizací udělení titulu Banderovi odsoudili. "Naše reakce může být jen záporná, když k udělení titulu došlo bez řádného zkoumání a prokazování případných Banderových zásluh," řekl ČTK předseda Slovenského svazu protifašistických bojovníků Pavol Sečkár. "Od prezidenta Juščenka je to provokace," dodal.

Také předseda slovenského Sdružení vězňů nacistických koncentračních táborů Otto Wagner je proti. "Bandera byl bezpáteřný člověk, který se na jistý čas spojil s nacisty. V očích mnoha neofašistů to může být jen další důkaz jakési rehabilitace fašismu," řekl ČTK.

Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny české Akademie věd Oldřich Tůma považuje za mylnou především snahu někoho "historicky kanonizovat" po 50 letech. "Je to, jako kdyby dnes dostal státní vyznamenání Jan Žižka," řekl ČTK. Předsedkyně české Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová ocenění Bandery uvítala. "Zaplaťpánbůh za to, že učinil ten krok," uvedla na adresu Juščenkova rozhodnutí. Byla by prý šťastná, kdyby si řada českých politiků z toho vzala ponaučení.

Kontroverzně jsou vnímány akce banderovců na území Československa. Za socialismu byly jednoznačně odsuzovány a jednostranně interpretovány, připomíná internetová Wikipedie. Po roce 1989 se místy začaly objevovat opačné tendence, kdy ukrajinští nacionalisté byli glorifikováni a byla jim dávána nálepka "bojovníků proti komunismu". Jejich činnost je jednak třeba vidět v historických souvislostech se snahami o samostatnost a boj proti komunismu, na straně druhé ale jejich vlastní činnost zahrnuje masakry lidí, násilí, rasismus, antisemitismus a terorismus, uvádí encyklopedie.

Rozdílná je podle tohoto zdroje i interpretace zásahu československých bezpečnostních sil, které byly před rokem 1989 bez výhrady schvalovány, ovšem později byly některými hlasy odsuzovány jako "akce komunistického ministerstva vnitra". Nelze však přehlížet, že tyto akce byly hlavně ochranou státní suverenity před cizími narušiteli a vetřelci, kteří se zbraní v ruce vtrhli ilegálně či za použití zbraní do tehdejší Československé republiky a páchali zde násilné činy, připomíná Wikipedie.

Přečteno: 1336x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Zahraniční, Ukrajina, Neonacismus



HLAVNÍ ZPRÁVY

Setkání romských studentů Baruvas v Týnci nad Sázavou (květen 2019) (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoROMEA spustila kampaň na podporu romských studentů. Zapojit se můžete i vy!

11.6.2019 11:45
ROMEA spustila další fundrasingovou kampaň na podporu romských studentů středních a vyšších odborných škol, tentokrát s názvem Společně to dokážeme. Pětiletý projekt Romský stipendijní program pro studenty SŠ a VOŠ odstartovala ROMEA v ropce 2016. Za tu doby podpořila stipendiem 198 studentů středních a vyšších odborných škol, umožnila studentům zúčastnit se 283 vzdělávacích kurzů, doučování nebo školních exkurzí a uspořádala 9 studentských setkání BARUVAS pro 215 studentů.
 celý článek

Památník v Lidicích. (FOTO: Wikipedia.org)

Před 77 lety vypálili nacisté Lidice. V sobotu proběhne v památníku pietní akt

10.6.2019 15:56
V sobotu 15. června od 10:00 proběhne v Památníku Lidice Pietní vzpomínka k 77. výročí vyhlazení obce Lidice a osady Ležáky. V Ležácích se vzpomínková akce uskuteční v neděli 23. června.
 celý článek

--ilustrační foto--

Několik bitek v Kojetíně, medializuje se pouze ta "romská", starosta píše o "cikánském zlořádu"

10.6.2019 14:37
Na Masarykově náměstí v Kojetíně došlo v pátek 7.června večer k hromadné rvačce dvou skupin lidí. Podle starosty obce Leoše Ptáčka šlo o místní Romy. Zraněni byli dva lidé, došlo k poškození automobilu a střelbě z plynové pistole. Případ policisté vyšetřují jako trestné činy výtržnictví, poškození cizí věci a pokus těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo