Ministerstvo vnitra navrhlo zrušit Dělnickou stranu

Ministerstvo vnitra dnes navrhlo rozpustit krajně pravicovou Dělnickou stranu
(DS) spojenou s neonacistickým Národním odporem. Poté, co se k jeho návrhu vyjádří jednotlivé resorty, má o něm do dvou
týdnů rozhodnout vláda. Kabinet pak může dát podnět Nejvyššímu správnímu soudu
(NSS), aby stranu rozpustil. Novinářům to řekl ministr Ivan Langer (ODS), který
stranu označil za extremistickou. Dělnická strana je spojována s dalšími
ultrapravicovými uskupeními. Jejích akcí se účastní například i příznivci
neonacistického Národního odporu či Autonomních nacionalistů.

NEPŘEHLÉDNĚTE


Dělnická strana se sejde 17. listopadu v Litvínově, neonacisté si domlouvají výzbroj

"Pohár trpělivosti s činností Dělnické strany přetekl," řekl ministr. Uvedl, že
se posuzováním strany zabýval především proto, že jeho prioritou je boj proti
všem formám extremismu a rasové nesnášenlivosti. Jeho rozhodnutí prý předcházela
trpělivá až mravenčí práce, a proto se mohlo zdát, že k němu spěje příliš
dlouho.

"Není možné, aby se pod roušku svobodné soutěže politických stran a hnutí
skrývala činnost, která je podle mého názoru neslučitelná s fungováním
demokratického právního státu," prohlásil Langer. Konkrétní důvody, které ho k
jeho rozhodnutí vedly, však nesdělil. Ministerstvo chce podle něj nejdříve
shromáždit připomínky také od zástupců městských a obecních samospráv. Odkázal
ale třeba na prohlášení strany ze 17. října, ve kterém DS podle Langra
"vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému, po jehož
odstranění již delší dobu volá".

Svůj návrh zrušit DS dal Langer do souvislosti s rozhodnutím rozpustit
Komunistický svaz mládeže na konci roku 2006. Uvedl, že nedělá rozdíl mezi
levicovým a pravicovým extremismem.

Předseda DS Tomáš Vandas ČTK řekl, že jde o "absolutně nesmyslné rozhodnutí",
které nemá žádné právní opodstatnění. "Dělnická strana nikdy neporušila žádným
způsobem zákony České republiky," uvedl Vandas s tím, že to vnímá jako snahu
zastrašit opoziční politickou stranu. V nedávných krajských volbách stranu podle
něho volilo téměř 29.000 lidí.

Ministerstvo vnitra samotné politickou stranu rozpustit nemůže. Může dát ale
podnět vládě, která pak zrušení strany případně navrhne NSS. Podle mluvčí
ministerstva vnitra Hany Malé proti rozhodnutí NSS nelze podat žádný opravný
prostředek, přípustný je prý pouze návrh na obnovu řízení.

Langer dnes uvedl, že pevně věří, že vláda i NSS jeho návrh podpoří. "Doufám, že
pokud o této záležitosti bude rozhodovat Nejvyšší správní soud, tak že
nepodlehne politickým tlakům, a že se zachová v rámci skutečné demokracie a
nepovolí tento neoprávněný krok," řekl naopak Vandas.

I kdyby Nejvyšší správní soud rozhodl o zrušení strany, podle Vandase by členové
Dělnické strany v činnosti nepřestali. "Pokračujeme určitě dál, ať se to panu
ministru (Ivanu) Langrovi líbí, nebo ne," řekl Vandas. Podotkl, že Langer by se
měl spíš zabývat svým "napojením na mafiánské zločince", a připomněl tak to, že
se ministrovo jméno objevovalo v médiích ve spojitosti se zastřeleným
kontroverzním podnikatelem Františkem Mrázkem.

Stoupenci Dělnické strany, Národního odporu a Autonomních nacionalistů se před
nedávnem sešli na shromáždění v Litvínově. Akce měla být odpovědí na výpady Romů
vůči členům hlídek takzvaných ochranných sborů Dělnické strany, kteří přijeli
začátkem října na litvínovské sídliště Janov monitorovat situaci. Shromáždění
vyústilo ve střety s policisty. Několika skupinám neonacistů se podařilo z
centra města proniknout až na sídliště Janov, střetu s Romy ale nakonec policie
zabránila.

Některá občanská sdružení pak kritizovala policii za to, že vůči radikálům
zasáhla nedostatečně a že shromáždění podcenila. Sdružení zároveň vyzvala k
rozpuštění DS. Vandas naopak při nedávném projevu v Praze označil policejní
zákrok za nepřiměřený, policie prý zakročila proti "pokojnému davu" a na
politickou objednávku. Langer dnes uvedl, že policie měla za cíl oddělit
znesvářené strany, a to se podle něho podařilo.

Další shromáždění svolala strana do Litvínova na 17. listopadu, akce má být
"proti pozitivní diskriminaci a policejnímu násilí". Podle pozvánky umístěné na
webu Autonomních nacionalistů je akce "svolávána jako reakce na rostoucí
rasismus a násilí ze strany cikánů v Litvínově, zejména ve čtvrti Janov". Pod
pozvánkou je odkaz na internetové stránky Autonomních nacionalistů i Dělnické
strany. Organizátoři akce podle litvínovského starosty Milana Šťovíčka (ODS)
shromáždění na radnici ohlásili, ví o ní i policie. Město bude připraveno, řekl
již dříve Šťovíček.

Neonacisté si mezitím na diskusních fórech domlouvají výzbroj a taktiku pro boj
s policií.

Dělnická strana byla registrována v lednu 2003. Na kandidátce strany pro letošní
krajské volby na Vysočině figuroval například Erik Sedláček, před nedávnem
nepravomocně odsouzený k tříletému pobytu ve vězení za trestný čin podpory a
propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod člověka.

KAM DÁL?

Dělnická strana se sejde 17. listopadu v Litvínově, neonacisté si domlouvají výzbroj


Neonacistická akce v Janově stála daňové poplatníky 15 miliónů korun


Policie by chtěla v ghettech více romských asistentů

Antifa.cz: Sídliště Janov, týden poté

Zastavme projevy nesnášenlivosti a nenávisti!


Pane ministře Ivane Langere, nestačíte na svůj úřad, odstupte

Při sobotní akci neonacistů v Litvínově byli zraněni tři policisté

Za řádění v Litvínově obviněn jeden neonacista

Policii se podařilo vytlačit agresivní neonacisty z Janova, Romové se klidně
rozešli

Romové vyhnali ze sídliště Janov Dělnickou stranu, místopředseda vyhrožuje
odvetou

Dělnická strana vyšle do litvínovského sídliště ochranné sbory

KOMENTÁŘE


Janov – začátek války?

V Janově zvítězil především rozum

Chyba, pane Vandasi, zásadní politická chyba!

Spontánní demo vepřových mozků

Za rudou kamufláží hnědé jádro

Kdo seje vítr, sklízí bouři