romea - logo
29. září 2016 (čtvrtek)
svátek má Michal
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Objevte svět romské knihy - Nechci se vrátit mezi mrtvé

Praha, 21.11.2007 12:17, (Romano Voďi)

Erika Oláhová čtenářskou veřejnost svým knižním debutem Nechci se vrátit mezi mrtvé doslova uhranula. Její tvorba se obvyklé produkci romských spisovatelů vymyká hned dvojím způsobem. Píše zásadně česky a je nezvykle autorská. Sama sebe vidí jako romskou spisovatelku, která píše v češtině.

Narodila se 14. 1. 1957 ve Zvolenu. Rodiče se přestěhovali do Čech, celý život se živili tvrdou manuální prací a k tomu vedli i své děti. Je proto s podivem, že jak Erika, tak její bratr Eduard Oláh (sochař, tvůrce památníku romským obětem holocaustu v Hodoníně u Kunštátu) byli lapeni múzami. Erika Oláhová od patnácti let pracovala, nejdříve v továrně, potom jako kuchařka a servírka. Má dvě děti, kterým pomáhá s výchovou vnoučat, s manželem žije v České Třebové, je v invalidním důchodu. Do jejího osudu několikrát tvrdě zasáhla smrt. „Realitu svého života si kompenzuji psaním, útěkem do koutku, kde si píšu.“ „Pomalu a jistě jsem v nich definovala svůj život,“ říká o svých povídkách, které pro ni mají i význam terapeutický. Psát začala v devadesátých letech, uveřejněna jí však byla pouze jedna povídka (Dítě), a to v romistickém časopise Romano džaniben. Ve svých 47 letech debutovala knihou Nechci se vrátit mezi mrtvé. Kromě příběhů, při jejichž čtení vstávají vlasy hrůzou, píše autorka i prózy humoristické, ty však do této knihy nezačlenila. V současnosti pracuje na románu. Erika Oláhová netvoří v romštině, vychází ale z romských reálií, které jsou navíc nahlíženy prizmatem romské komunity. Zároveň však etnicita nehraje hlavní roli. (viz Karolína Ryvolová na www.i-literatura.cz). Příběhy obsahují sdělení, jemuž může porozumět každý bez ohledu na svou národnostní příslušnost, a s tímto záměrem je autorka také psala (viz rozhovor v Romano voďi 6/2005, který vedla Radka Steklá). Občas v češtině probleskne romský jazyk, například v pojmenování společenství postav - Roma či úsloví: „Trefi l ho šlak, z velké zloby mu puklo srdce, jak později Roma říkali.“ Z povídek, v nichž děj zásadně ovlivňují duše mrtvých, zlé bosorky a duchové, nabudeme dojmu: autorka je inspirována a tvoří v rámci tradice romských folklorních vyprávění. Že tomu tak být nemusí, nás upozorní zacházení s motivy z českých pohádek, společensko-kritických i hororových příběhů s fantastickými obrazy, balad (především K. J. Erbena), snů, surreálna.

Přes tuto tematickou a žánrovou rozmanitost kniha kompozičně tvoří sevřený celek, a to díky jednotnosti autorského stylu, který se vyznačuje přímostí a precizností ve vyjadřování, i leitmotivům návratu mezi mrtvé i živé. Získáváme pocit cykličnosti a nevyhnutelnosti.

Prostupující motivy zla, exemplárních trestů za morální provinění bez možnosti polehčující okolnosti či zásahu štěstěny nás utvrzují v neodvratitelnosti osudu a povinnosti vůči němu neprotestovat. Hrůzostrašnost vyvolávají nejen děsivé obrazy smrti, krve, ohně a mstivých skřetů a ďasů, ale hlavně vnitřní život postav. Pocity ohrožení zastoupené úzkostnými sny o nekonečných místnostech, oknech, která nejsou na dosah. Nemožnost úniku v nás navodí skličující pocit z bezvýchodné situace. Šťastný konec, vysvobození z utrpení nepřichází v podobě pozemského happyendu, ale ve víře v posmrtný život. O to překvapivější je šťastné rozřešení závěrečné povídky, které čerpá z náboženství zcela nekřesťanského.

Knihu povídek Nechci se vrátit mezi mrtvé vydalo nakladatelství Triáda a sdružení Společná budoucnost v roce 2004. K vydání připravil Jan Červenka.

Ukázka z knihy Nechci se vrátit mezi mrtvé

Slýchávala jsem mnoho příběhů od starých Cikánek o tom, že duše se může vrátit zpět do života, a já se už nechtěla vracet do říše mrtvých. Měla jsem pocit, že má duše zůstane navždy mezi tmou a pološerem a já nikdy neuvidím zářivý tunel plný hřejivého světla, moc se mi chtělo vzít to malé děvčátko do náruče a konejšit toho malého chlapce, říci jim, že jim už nikdo neublíží. Ale jak zachránit živého človíčka a skoro průhlednou duši děvčátka, kterou ubil nevlastní otec k smrti?! Pomalu jsem se vznesla přes tmavý les k městu. Pořád mě to táhlo tam k tomu velkolepému domu, k té na smrt nemocné ženě, dívala jsem se do bledé umírající tváře té mladé dívky a bylo mi jí velmi líto. Někdo mnou prošel, cítila jsem teplý závan vzduchu. Byla to služka, šla omýt nemocnou. Odkryla krajkovou pokrývku a já strnula. S překvapením jsem hleděla na vyduté bříško té paní: ona čekala dítě a ono umíralo s ní!

Lenka Nádvorníková
Přečteno: 1151x

Kam dál:

Štítky:  

RV 11/2007



HLAVNÍ ZPRÁVY

Soud začal 26. září 2016 v Praze znovu projednávat případ bývalých členů Dělnické strany a dalších extremistů, kteří jsou viněni z propagace neonacismu. Na snímku zleva jsou obvinění Michaela Dupová, Richard Lang a Petr Fryč. (FOTO: ČTK)

Soud obnovil proces v kauze propagace neonacismu, trvá šest let

26.9.2016 20:57
V obnoveném hlavním líčení dnes před Obvodním soudem pro Prahu 1 stanuli tři z osmi lidí, kteří čelí obžalobě z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Vinu odmítají. V případu jde o podezření z propagace neonacismu, například uskupení Národní odpor (NO), nebo pořádání neonacistických akcí. Hrozí jim tři až osm let vězení. V minulosti soud všech osm lidí zprostil obžaloby, toto rozhodnutí ale bylo zrušeno.
 celý článek

Ian Hancock. (FOTO: Wikimedia Commons)

Profesor Ian Hancock k soutěžím Miss Roma: Naše dívky nepotřebují prodávat svou krásu

26.9.2016 16:40
Finále šestnáctého ročníku soutěže Československá Miss Roma, které se konalo v sobotu 24. září v Hodoníně, vzbudilo mnoho různých reakcí. Vedle komentářů na sociálních sítích se ve svém článku na serveru Romea.cz k soutěžím romské krásy vyjádřil kriticky Petr Uhl. Uveřejňujeme i pohled romského historika a univerzitního profesora žijícího v USA, Iana Hancocka.
 celý článek

Tereza Heková. (FOTO: Jan Mihaliček)

Tereza Heková: Chovám se k lidem tak, jak se oni chovají ke mně

26.9.2016 14:02
Na střední odborné škole v Mostě vystudovala obor Veřejná správa. Dnes se mu věnuje i na vysoké – ve třetím ročníku soukromého CEVRO Institutu. Po studiích by v něm ráda působila i profesně. „Žádným životním mottem se neřídím, chovám se k lidem tak, jak se chovají oni ke mně,“ říká dvaadvacetiletá Tereza Heková.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo