romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Právě vychází měsíčník Romano voďi v novém grafickém kabátu

Praha, 12.3.2012 11:16, (Romano voďi)
ilustrační foto

Měsíčník Romano voďi / Romská duše vstoupila i s námi do desátého roku své existence. I přes výrazné ekonomické škrty v rozpočtech jednotlivých ministerstev, získala podporu z resortu kultury, jež tvoří výraznou část finančních prostředků (70%) tohoto romského periodika. Díky tomu můžeme tedy ve vydávání časopisu pokračovat i v tomto roce.

Nachystali jsme pro vás několik zásadních změn. Ta největší se týká, jak pravidelní čtenáři jistě zaznamenali, grafického zpracování. Jiná hlavička, jiné barvy, jiné grafické pojetí stejného člověka… Jiřího Miňovského, s nimž jsme se po dvou měsících úvah dopracovali k podobě, která se vám, doufám, bude líbit a časopisu prospěje!

A další změny jsou obsahové… zkrátili jsme a změnili podobu zpravodajství. Stručnější a hlavně glosované události uplynulého měsíce mají spíše připomenout a nabídnout trochu ironičtější pohled, který mnohdy může naťuknout jiný rozměr toho, co se stalo.

Úplně jsme přidali novou rubriku…. Vzájemná zpověď…. Každý měsíc v ní „dáme dohromady“ dvě osobnosti – jednu romskou a druhou neromskou, společné jim bude povolání. Nemusí se znát a nebo naopak mohou. Pro nás bude určující, že jeden bude Rom/ka, druhý nikoliv. A dáme jim možnost tomu druhému položit otázky, na něž chce znát odpověď. V úplně prvním dvojčísle tohoto roku začínáme Vzájemnou zpovědí já a úspěšný a respektovaný novinář Jindřich Šídlo. Známe se léta, co nás zajímá? Přečtěte si na stranách 20-21.

Ústředním tématem jsou pro toto číslo reformy, které se dotýkají celé společnosti. Věnovali jsme tomu komentář političky a bývalé herečky Táni Fischerové, anketu a reportáž Saši Uhlové. Svým způsobem se k situaci lidí v sociální oblasti váže i titulní fotografie, na níž brněnská dítka známá z televizního dokumentu Ptáčata demonstrují proti existenci heren. Současně jde o propojení s dalším materiálem uvnitř čísla a tím je právě rozhovor Jiřího Slámy s Kamilou Zlatuškovou, autorkou námětu a režisérku vzpomínaného dokumentu. Právě se dotáčí další díly tohoto divácky atraktivního dokumentárního cyklu, jež si odnesl v minulosti též ocenění Gypsy Spirit.

Agentura pro sociální začleňování stojí v současné době na rozcestí. Analýzu jejích dosavadních úspěchů i neúspěchů, stejně jako odpověď na otázku, jaká agenturu čeká budoucnost, si můžete přečíst v rubrice Pod povrchem.

Nabízíme také krátký rozhovor s Michalem Mazlem, který se po třech letech rozhodl odejít z pozice soudního znalce na extremismus. Skončil v okamžiku, kdy už cítil, že by se z toho stala jeho válka proti neonacistům. A také v době, kdy na něj podal stížnost kvůli údajné podjatosti zapříčiněné domnělým židovským původem Mazla právní zástupce členy Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucie Šlégrové.  
27. ledna jsme si připomněli i v České republice Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Právě kvůli tomuto významnému dni jsme zařadili a já opravdu doporučuji k přečtení esej Kateřiny Sidonové, která velmi silným způsobem popisuje rodovou historii vlastní rodiny a svůj vlastní vztah k tomuto rozumem i emocemi těžko uchopitelnému historickému období. Byli bychom rádi,kdyby se stala motivací pro ty z vás, kteří by rádi sepsali podobné zážitky vážící se k romským obětem holocaustu.

Pro mě osobně a věřím, že i pro vás, je velmi zajímavý text Karolíny Ryvolové, v němž se zamýšlí nad tím, jak složité je v dnešní společnosti přiznat veřejně romskou identitu a současně neohrozit vlastní profesní kariéru.

Fejeton Kateřiny Andršové se věnuje svým způsobem, ale jiným pohledem, témuž… uvažuje o úspěšnosti  komerční značky „Gypsy“ v hudbě.
Za zmínku jistě stojí i recenze Lukáše Houdka o výstavě brněnského Muzea romské kultury, která se vydařila dle jeho názoru jen částečně.
Lenka Jandáková ve své pravidelné rubrice Literatura představuje tentokrát sbírku pohádek Gejzy Demetera Ráj na zemi.

Závěrem bych ráda ještě upozornila na povídku Ivety Kokyové Imaginární pes, kterou pro nás napsala v romštině a my ji zveřejňujeme i v českém překladu.

Přestavila jsem skoro celé dvoučíslo, které k vám přichází v novém grafickém kabátě. Velmi nás zajímá, jak se vám líbí, které materiály vás nejvíc zaujaly, co byste si v Romano voďi příště rádi přečetli. Psát nám můžete na adresu poštovní, emailovou i facebookovou.

Příjemné čtení a nezapomeňte, že i letos si nás můžete předplatit na celý rok!

jb
Přečteno: 2413x
 

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, RV, RV 1,2/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo