romea - logo
17. října 2018 (středa)
svátek má Hedvika
Loading
rozšířené vyhledávaní

Právě vychází měsíčník Romano voďi v novém grafickém kabátu

Praha, 12.3.2012 11:16, (Romano voďi)
ilustrační foto

Měsíčník Romano voďi / Romská duše vstoupila i s námi do desátého roku své existence. I přes výrazné ekonomické škrty v rozpočtech jednotlivých ministerstev, získala podporu z resortu kultury, jež tvoří výraznou část finančních prostředků (70%) tohoto romského periodika. Díky tomu můžeme tedy ve vydávání časopisu pokračovat i v tomto roce.

Nachystali jsme pro vás několik zásadních změn. Ta největší se týká, jak pravidelní čtenáři jistě zaznamenali, grafického zpracování. Jiná hlavička, jiné barvy, jiné grafické pojetí stejného člověka… Jiřího Miňovského, s nimž jsme se po dvou měsících úvah dopracovali k podobě, která se vám, doufám, bude líbit a časopisu prospěje!

A další změny jsou obsahové… zkrátili jsme a změnili podobu zpravodajství. Stručnější a hlavně glosované události uplynulého měsíce mají spíše připomenout a nabídnout trochu ironičtější pohled, který mnohdy může naťuknout jiný rozměr toho, co se stalo.

Úplně jsme přidali novou rubriku…. Vzájemná zpověď…. Každý měsíc v ní „dáme dohromady“ dvě osobnosti – jednu romskou a druhou neromskou, společné jim bude povolání. Nemusí se znát a nebo naopak mohou. Pro nás bude určující, že jeden bude Rom/ka, druhý nikoliv. A dáme jim možnost tomu druhému položit otázky, na něž chce znát odpověď. V úplně prvním dvojčísle tohoto roku začínáme Vzájemnou zpovědí já a úspěšný a respektovaný novinář Jindřich Šídlo. Známe se léta, co nás zajímá? Přečtěte si na stranách 20-21.

Ústředním tématem jsou pro toto číslo reformy, které se dotýkají celé společnosti. Věnovali jsme tomu komentář političky a bývalé herečky Táni Fischerové, anketu a reportáž Saši Uhlové. Svým způsobem se k situaci lidí v sociální oblasti váže i titulní fotografie, na níž brněnská dítka známá z televizního dokumentu Ptáčata demonstrují proti existenci heren. Současně jde o propojení s dalším materiálem uvnitř čísla a tím je právě rozhovor Jiřího Slámy s Kamilou Zlatuškovou, autorkou námětu a režisérku vzpomínaného dokumentu. Právě se dotáčí další díly tohoto divácky atraktivního dokumentárního cyklu, jež si odnesl v minulosti též ocenění Gypsy Spirit.

Agentura pro sociální začleňování stojí v současné době na rozcestí. Analýzu jejích dosavadních úspěchů i neúspěchů, stejně jako odpověď na otázku, jaká agenturu čeká budoucnost, si můžete přečíst v rubrice Pod povrchem.

Nabízíme také krátký rozhovor s Michalem Mazlem, který se po třech letech rozhodl odejít z pozice soudního znalce na extremismus. Skončil v okamžiku, kdy už cítil, že by se z toho stala jeho válka proti neonacistům. A také v době, kdy na něj podal stížnost kvůli údajné podjatosti zapříčiněné domnělým židovským původem Mazla právní zástupce členy Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucie Šlégrové.  
27. ledna jsme si připomněli i v České republice Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Právě kvůli tomuto významnému dni jsme zařadili a já opravdu doporučuji k přečtení esej Kateřiny Sidonové, která velmi silným způsobem popisuje rodovou historii vlastní rodiny a svůj vlastní vztah k tomuto rozumem i emocemi těžko uchopitelnému historickému období. Byli bychom rádi,kdyby se stala motivací pro ty z vás, kteří by rádi sepsali podobné zážitky vážící se k romským obětem holocaustu.

Pro mě osobně a věřím, že i pro vás, je velmi zajímavý text Karolíny Ryvolové, v němž se zamýšlí nad tím, jak složité je v dnešní společnosti přiznat veřejně romskou identitu a současně neohrozit vlastní profesní kariéru.

Fejeton Kateřiny Andršové se věnuje svým způsobem, ale jiným pohledem, témuž… uvažuje o úspěšnosti  komerční značky „Gypsy“ v hudbě.
Za zmínku jistě stojí i recenze Lukáše Houdka o výstavě brněnského Muzea romské kultury, která se vydařila dle jeho názoru jen částečně.
Lenka Jandáková ve své pravidelné rubrice Literatura představuje tentokrát sbírku pohádek Gejzy Demetera Ráj na zemi.

Závěrem bych ráda ještě upozornila na povídku Ivety Kokyové Imaginární pes, kterou pro nás napsala v romštině a my ji zveřejňujeme i v českém překladu.

Přestavila jsem skoro celé dvoučíslo, které k vám přichází v novém grafickém kabátě. Velmi nás zajímá, jak se vám líbí, které materiály vás nejvíc zaujaly, co byste si v Romano voďi příště rádi přečetli. Psát nám můžete na adresu poštovní, emailovou i facebookovou.

Příjemné čtení a nezapomeňte, že i letos si nás můžete předplatit na celý rok!

jb
Přečteno: 2080x

Kam dál:

Štítky:  

Domácí, RV, RV 1,2/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo (Koláž: Romea.cz)

ROMEA se nezúčastní pořadu Máte slovo věnovaného výrokům Miloše Zeman směrem k Romům. Pořad není o diskuzi, ale o křiku, hádkách a konfliktu

10.10.2018 18:01
Česká televize se chystá příští týden ve svém pořadu Máte slovo, který uvádí Michaela Jílková, řešit urážlivé výroky prezidenta Miloše Zeman směrem k Romům. Prezident ve svých výrocích tvrdil, že 90% Romů nepracuje. Dramaturgie do pořadu pozvala i zástupce organizace ROMEA, která se proti výrokům Miloše Zemana důrazně ohradila a vyvrátila je. Zástupci organizace ROMEA se natáčení pořadu nezúčastní. "Tento pořad diskuzi bulvarizuje a ve výsledku neumožňuje – v jeho pojetí se scvrkává na snahu přítomných zdatněji přehádat, překřičet, ponížit protistranu," uvedla organizace ROMEA v tiskovém prohlášení, které zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Zákaz kočování v roce 1958 byl represivním opatřením, kterým začala důsledná asimilace Romů, Kladno 1959 (FOTO: Eva Davidová)

Tady jsou fakta, jak se žilo Romům během komunismu, pane Zemane! Nucená asimilace, děti ve zvláštních školách, sterilizace romských žen

10.10.2018 10:40
Prezident Miloš Zeman v pátek v rozhovoru s redaktorem České televize Richardem Samkem tvrdil, že Romové během komunistické minulosti na rozdíl od jiných tolik netrpěli. Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje přehled informací o životě Romů v Československu v době komunistické diktatury.
 celý článek

Olga Fečová (Foto: Lukáš Houdek)

Olga Fečová: O Romech se říká málo pozitivních věcí

9.10.2018 12:40
Mottem letošního Mezinárodního dne Romů v režii organizace Ara Art je romipen. A protože identita nás zaměstnává všechny, budeme se letos ptát respondentů na to, jak ji vnímají oni. Jinými slovy – budeme se ptát na to, jak rozumí slovům romipen potažmo češství, nebo čechipen, pokud bychom hledali ekvivalent k romipen. Pokračujeme rozhovorem s Olgou Fečovou.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo